Výhled od kostela svatého Mikuláše na pitoreskní znojemské domečky ve
svazích a romantické údolí řeky Dyje nenudil nikdy. Teď je ale ještě o něco
lepší. Na protějším vršku u přemyslovské rotundy svaté Kateřiny vyrostl loni na
podzim dům, který stojí za pozornost. Nejen svým zevnějškem, ale i tím, co
ukrývá uvnitř. Tedy bohatství znojemských vín, které nabízí sál s největším
automatickým degustačním prostorem v Česku. Návštěvníci tu mohou ochutnat 120
vzorků vín výhradně od producentů ze Znojemska, a to díky automatům, do nichž
si koupí kredit.
Samoobslužný systém skýtá volbu ze tří možností degustačního množství ve
třech cenových hladinách. Víno se dá zakoupit i po láhvi, a to ve stejné ceně
jako ve sklepě konkrétního vinaře. Celé toto bohatství ukrývá dům, který je
perlou moderní architektury současného Znojma.
Z dálky může stavba působit trochu nenápadně – barva omítky je totiž speciálně namíchaná jako mix barev všech domů v okolí. Bývalá kotelna znojemského pivovaru, která vznikla během socialismu jako umělá přístavba, však rozhodně zaujme svou neobvyklou tváří. Tři velká asymetricky členěná okna vhodně doplňují sousední industriální budovu a kontrastují s vedlejší prvorepublikovou vilou, kde dnes sídlí obnovený znojemský pivovar.
Na budově někdejší kotelny jsou i po rekonstrukci patrná původní podlouhlá
okna. Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof ponechali jejich otisk na
budově jako znatelnou vrásku po původním domě. Stejný princip aplikovalo
například architektonické studio ov-a při rekonstrukci Spolkového domu v
nedalekých Slavonicích.
Investorem Enotéky znojemských vín je společnost Vinotrh.cz z vinařské skupiny Lahofer. „Enotéka vznikla renovací nevyužitých prostor části bývalého pivovaru Hostan. Součástí oprav byla i demolice novodobé zdi mezi pivovarem a jižní přístupovou cestou, která otevřela nový fascinující výhled na historické centrum města,“ uvedl jednatel společnosti Petr Chaloupecký.
Rekonstrukce domu vyšla na třináct milionů korun, z toho sedm milionů šlo na
vybavení a zařízení Enotéky. Její otevření je součástí revitalizace celého
areálu bývalého pivovaru, který má pro Znojmo obrovský potenciál.
Tři hmoty v Dobšicích
Architektonické studio Chybík+Krištof
spolupracovalo s vinaři z Lahoferu i na dokončení samotného centra vinařství
Lahofer v Dobšicích u Znojma. Centrum slouží zároveň jako výrobna, prostor pro
návštěvníky i administrativní zázemí společnosti. Hlavní myšlenkou je motiv
vinných řádků, jenž se přenáší dovnitř budovy v podobě konstrukčního systému.
Architekti ke spolupráci přizvali také umělce Patrika Hábla, který na
betonové klenby vinařství namaloval své „vrstvy“. Koncept vychází z barevnosti
půdy specifické pro tuto vinařskou oblast, též označované francouzským termínem
„terroir“.
Stavba je zasazena do stávající vinice a vlní se pod rozdílnou konstrukční výškou. Přirozeně tak reaguje na mírný sklon a charakter vinařského terénu. „Nechtěli jsme do krajiny vstupovat s příliš velkým měřítkem. Rozdělením do tří hmot – návštěvnického a administrativního centra a dvou výrobních budov – se celkový objem domu odlehčil,“ popisuje koncepci areálu architekt Ondřej Chybík.
Nižší, avšak pohledově nejexponovanější je návštěvnická a administrativní
část s velkoryse prosklenou fasádou orientovanou směrem na jih. Na ni jsou
navázané dvě výrobní haly s rozdílnou světlou výškou. Haly ukrývají lisovnu,
poloautomatickou linku na plnění láhví a sklad.
Prostor pro návštěvníky má formu měkce tvarovaného amfiteátru stoupajícího
až na střechu budovy, odkud nabízí výhled do krajiny. „Aplikovali jsme tam náš
‚titanikový moment‘,“ upozorňuje v nadsázce Ondřej Chybík na střešní terasu ve
tvaru lodní přídě, z níž je krásný výhled na Pálavu a při dobrém počasí i na
relativně blízké Alpy.
Hlavní prostor návštěvnického centra odkazuje na tradiční vinné sklepy v regionu: „V reprezentativní části dochází ke kolmému průniku archetypálního klenutého prostoru do konstrukčního systému tvořeného železobetonovými žebry, jejichž modul vychází z šířky vinného řádku a prochází celým domem,“ vysvětlují architekti, kteří navrhli kompletně celý prostor od podlahových lišt až po stropní světla.
Celý prostor je maximálně otevřen směrem na jih do klesajícího svahu a z
každého pole je výhled mezi řádky vinice. Architekti v interiéru uplatnili
hlavně dřevo, beton a sklo. Venkovní amfiteátr na střeše návštěvnického centra
je možné využít pro pořádání různých kulturních a společenských akcí, jako jsou
vinobraní, svatby či letní kina.
Průsečík dvou světů
Moderní vinařství vyroste brzy také na Pálavě, v poetické krajině vinic,
kilometr západně od centra Dolních Dunajovic, které jsou jednou z nejstarších
vinařských obcí na jižní Moravě. Ke vzniku nového sídla Vinařství
Mikrosvín přizval majitel Jiří Kaprálek architekty z pražského studia FAM
architekti. Stavba bude situována na louce, bývalé vinici, za sklepní uličkou,
kde jsou čtyři budovy a šest klenutých sklepů v majetku investora.
Vinná novostavba s prostorem pro degustace a bydlení má integrovat šest tradičních barokních sklípků. Vinařství by mělo vyrůst v místě, které působí jako průsečík dvou světů – malebné urbanizované pálavské scenerie a z druhé strany krajiny tvořené zelenými „středomořskými“ kopci s vinohrady.
Premisou návrhu je využití stávajících historických sklepů v maximálním
rozsahu a zpřístupnění jejich části návštěvníkům. Snahou je co nejlépe
zužitkovat parcelu ke gravitačnímu příjmu hroznů do výroby a svah využít k
zakopání výrobní haly pod terén, kde je nejlépe ochráněna před klimatickými
extrémy.
V nadzemní části se objeví tři domy, které mají podobné měřítko a
architektonický styl. Tři objekty na sebe navazují zalomenými hřebeny střech
tak, aby tvořily komponovanou trojici, která charakterizuje využití areálu –
výrobu vína, prezentaci vína a ubytování návštěvníků.
„Cílem architektonického řešení stavby není splynutí s krajinou, ale
vzájemná symbióza s krajinou pomocí jemné geometrie. Stavba s krajinou
kontrastuje i splývá zároveň, právě díky charakteristickému tvarování
zalomených střech jednotlivých objektů, které reagují na jemnou modelaci
okolních kopců a na typické rozpony vinic,“ popisuje jednatel studia FAM
architekti a spoluautor projektu Pavel Nasadil.
