Nový majitel vinařské firmy nechystá žádné personální změny
Zdeněk Palát, který se stal letos v létě většinovým majitelem Znovína Znojmo, je se svou investicí zatím nadmíru spokojený. Pro týdeník EURO uvedl, že firmu považuje za zdravý a dobře řízený podnik. „Nekoupil jsem ji proto, abych tam něco zásadně měnil,“ řekl doslova.
Tato věta zazněla letos v září v kanceláři jiného podniku - v Jaroměřické mlékárně, kterou ovládá Palát již třetím rokem. Svítící budovy s novou fasádou, moderní interiéry a mezinárodní certifikáty kvality, které si firma zajistila už vloni, nenechají nikoho na pochybách, že její vlastník je zvyklý do svého majetku investovat. Předseda mlékárenského svazu Stanislav Coufal oceňuje i to, že Palát vloni dokázal zavřít Třebíčskou mlékárnu. Měl k tomu důvody: kapacity nepříliš vzdálených provozů značně převyšovaly místní poptávku. „Znám ho jako svědomitého, pilného a cílevědomého člověka, který ví, co chce,“ řekl Coufal týdeníku EURO.
Znovín má ve srovnání s mlékárnami jinou pozici. Někteří vinaři jsou na rozpacích, dodnes totiž neví, s jakými dotacemi mohou počítat po vstupu do Evropské unie. „Jen si zkuste někde zjistit, kolik dotací v příštím roce dostanete,“ stěžuje si jeden z nich. Zdůrazňuje, že výše dotací ovlivní nákupní ceny hroznů a pro producenty, jako je Znovín, bude v každém případě rozhodující.
Strašák ze Západu.
Znojemský výrobce si nejistotu příliš nepřipouští. Generální ředitel Pavel Vajčner věří, že se podnik v minulých letech orientoval správným směrem: na špičková vína z přesně specifikované lokality. „Zaměření na typická bílá neanonymní vína, u nichž je zárukou kvality nejen lokalita, ale dokonce i přímo konkrétní vinice, se ukazuje jako správná cesta“, říká Vajčner, který podnik řídí už od roku 1992.
Jeho konkurenti považují za slabinu Znovína, že nemá dostatečné zázemí vlastních vinic. Vajčner připomíná, že firma má pětadvacetileté smlouvy na dodávky hroznů z lokalit, kde pomáhala vinice zakládat. S pěstiteli pracuje na bázi dlouhodobých smluv už pět let a nemá s tím žádné problémy. „I v unii nebo v Americe jsou producenti naší velikosti zvyklí, že dokupují většinu suroviny.“
Propagace jediné vlastní vinice - Šobes, ani prezentace ve sklepech nově otevřeného Louckého kláštera, nenechává nikoho na pochybách, že Znovín dokáže své produkty prodat. Vajčner považuje investice do propagace místního vína a turistických programů za podmínku budoucího rozvoje. Desítky milionů korun ovšem firma investovala v minulých letech i do technologií, například do lahvovací linky nebo do zařízení na řízené kvašení vína v nerezových tancích.
Znovín vloni vykázal tržby 305 milionů korun a čistý zisk 7,2 milionu. Bylo to mírné zvýšení, o 70 tisíc korun oproti předchozímu roku. Ředitel Vajčner předpokládá, že se zisk zvýší i v letošním roce. Znojemská firma od roku 1999 pravidelně vyplácí dividendy, letos to bylo patnáct korun na akcii.
Zdeněk Palát říká, že nynější management podniku rozumí vinařskému byznysu lépe než on. Příštího období se neobává, protože nevěří, že by unie mohla mít zájem likvidovat v nových členských zemích výrobce jako je Znovín. „Nedělám si iluze, že bychom dosahovali enormních zisků, ale k přežití to určitě bude,“ tvrdí.
Jiná pozice.
Nový majitel se netají tím, že Znovín koupil z ryze pragmatických důvodů. Podnik zná, v jeho dozorčí radě působí už osmý rok. Říká, že se dostatečně přesvědčil o kvalitách lidí, kteří podnik řídí a ví, že se na ně může spolehnout. „Se stejným nadšením a profesionalitou jsem se už dříve setkal u výrobců sýra,“ říká s úsměvem. Generálním ředitelem Želetavské sýrárny byl od roku 1995. Odešel z ní o pět let později, když ji ostatní akcionáři přes jeho nesouhlas prodali francouzské firmě Fromageries Bel.
Palát si uvědomuje, že v roli většinového majitele má jinou pozici než jako generální ředitel. „Je to rozdíl., protože odpovídáte za koncepci. Musíte si udržet přehled a přitom najít tu správnou míru zasahování do chodu podniku, abyste zbytečně neomezovali management“, vysvětluje.
Pětapadesátiletý Zdeněk Palát byl dosud neznámou osobou i pro mnohé vinaře. Jeho jméno poprvé slyšeli až letos v srpnu, kdy Znovín oznámil, že zůstává v českých rukou (EURO 35/2003). Přesun firmy pod majitele, který nepochází z vinařských kruhů a dosud podnikal hlavně v mlékárenském byznysu, vypadal jako senzace jen na první pohled. Palát už dříve ve Znovínu vlastnil 25 procent akcií a dalších téměř 50 dokoupil od akcionáře, rovněž soukromé osoby, Milana Jurčeky.
Palát i Vajčner připomínají, že se o vstupu zahraničního kapitálu spekulovalo už od letošního jara. Také Jurčeka pro týdeník EURO potvrdil, že o prodeji svých akcií začal uvažovat poté, co se objevily první lákavé nabídky. Stejnou možnost měl i Palát, ale nakonec se rozhodl, že půjde jinou cestou. „Zvažoval jsem dvě možnosti. Buď svůj podíl prodám také, nebo uplatním předkupní právo,“ vysvětluje.
Sázka na zisk.
Cenu transakce ani jedna ze stran nezveřejnila. Bývalý náměstek ministra Dlouhého Milan Jurčeka však zřejmě slušně zúročil informace a kontakty, které získal během svého působení ve státní správě. Majitelem akcií Znovína se stal už v roce 1997, kdy koupil také například Stavostroj Nové město. Se svou firmou K TTJ Group se později snažil uspět i při privatizaci na Ukrajině. Se Znovínem ani jeho novým vlastníkem se nerozešel ve zlém. Na základě návrhu firmy byl zvolen do nově ustavené funkce prezidenta společnosti. Palát tvrdí, že s Jurčekou vždy vycházel velmi dobře. Zdůrazňuje, že firmu rozhodně nekoupil pod tlakem nebo ze spekulativních důvodů. Nabídky ze zahraničí se objevily znovu, když získal Jurčekův podíl. „Byli tady dva zájemci, Bohemia Sekt a Soaré. Okamžitě vyvolali jednání, ale já jsem akcie nekupoval proto, abych okamžitě vydělal na jejich dalším prodeji,“ ujišťuje.
Cesta do vinic.
Palát v rozhovoru pro týdeník EURO přiznal, že nemá žádné vinařské kořeny. „Pocházím sice z tohoto kraje, ale vinice jsme já ani moje rodina nikdy nevlastnili. Jsem pouze milovníkem dobrého vína i dobrého sýra.“ K podnikání v obou oborech se dostal postupně. Původní ekonom zemědělského družstva se po listopadu 1989 spojil s dalšími lidmi a zkoušel různé privatizační možnosti. Vzpomíná, že podal více než 70 privatizačních projektů. Zdaleka ne všechny vyšly, ale časem byl se skupinou devíti podnikatelů spoluvlastníkem patnácti firem. K sýrům a vínu se dostal v polovině devadesátých let, kdy skupina ovládla Želetavskou sýrárnu. Sýrárna měla podíl ve Znovínu a Palát, který ji řídil, proto začal působit i v dozorčí radě znojemského podniku. Po prodeji sýrárny se rozešel s původní podnikatelskou skupinou a už jako samostatná osoba koupil podíl sýrárny ve Znovínu. Svůj vliv posílil také v mlékárenském byznysu: firma J+R, kde je tříčtvrtinovým vlastníkem, vlastní Jaroměřickou mlékárnu a provozy v Moravských Budějovicích. Jako jednatel působí rovněž v tiskárenské firmě Centa v Brně. Poměrně nenápadný muž se viditelně nerad chlubí. Stručný až strohý je také tehdy, když má mluvit o soukromých záležitostech nebo o osobním životě. Říká, že je vyléčený workoholik. Původně značně široký záběr svého podnikání zúžil až v posledních třech letech. Jeho pracovní čas má pevný řád: záležitostem kolem mléka a sýrů se věnuje v pondělí a v úterý, pro Znovín a tiskárnu má vymezeny další dva dny v týdnu. Říká, že žádná z firem nemá přednost. „Všechny podniky jsou pro mě stejně důležité,“ tvrdí.
