V ROCE 1993 TO BYL ZÁZRAK. SROVNATELNÝ SE ZÁZRAKEM, KTERÝ DO ROZKVÉTAJÍCÍ ZEMĚ PŘINESL SOUČASNÝ PIRÁT Z KARIBIKU, TEHDEJŠÍ ZÁPADNÍ VZDĚLANEC A OPRAVDOVÝ PODNIKATEL VIKTOR KOŽENÝ. SVÉ DOMY MĚLY ZÍSKAT TISÍCOVKY LIDÍ, KTEŘÍ UVĚŘILI PROJEKTU.
Jedna z nejznámějších porevolučních kauz se blíží ke konci. Co je na konci tunelu?
ZŮSTAL JEN SMUTEK A ZTRÁTA KOLEM DVOU A PŮL MILIARDY KORUN. H-SYSTÉM.
Hned v úvodu je třeba všem posměváčkům oznámit nebo připomenout neradostnou zprávu. Nejen klienti H-systému, a bylo jich téměř dvanáct set, přijdou o své peníze. Nejen oni budou muset splácet svoje domy, aniž by je někdy alespoň uviděli. Tyto domy neuvidí ani jiní občané republiky, kteří je zaplatí. Ano, Komerční banka tehdy také díky přátelským vazbám úvěrovala H-systém a firmy kolem něj o sto šest. Celkem si firmy na nejrůznější projekty od stavby domků přes banku po loterii vypůjčovaly téměř miliardu korun. Tu však nesplatily a známým mechanizmem, kterým se převáděly špatné úvěry privatizovaných bank do Konsolidační agentury, se tyto úvěry ocitly právě v této státní instituci. Otázka, kdo zaplatí dluhy po Komerční bance, jestliže v konkurzní podstatě H-systému na to peníze nejsou a nikdy nebudou, má celkem snadnou a nepříjemnou odpověď. Zaplatíme to všichni. Přeci jen ale případným posměváčkům radost uděláme. Na každého obyvatele republiky vychází škoda z H-systému ve výši sto třicet korun. Řada jeho klientů přišla o více než milion.
PŘÍPAD NABÍRÁ SPÁD
Už už to vypadalo, že trestní řízení u městského soudu se nějak dovleče po výsleších téměř pěti stovek svědků ke svému konci. Předseda senátu Kamil Kydalka, který musel před zahájením procesu přečíst zhruba sto padesát tisíc stran spisu, vynese rozsudek a případ dostane na stůl pražský Vrchní soud, protože se obžalovaní manažeři H-systému odvolají. Už už to vypadalo, že letošní podzim nebude pro tuto kauzu zajímavý. Všechno je ale jinak. Státní zástupce Boris Havel, který případ dozoruje, zajistil cestou právní pomoci na jednom z Kanárských ostrovů asi půl milionu korun, které si v tamní bance uložil zakladatel H-systému Petr Smetka. Už dříve obstavil Smetkův hotel na ostrově Grand Canaria v hodnotě zhruba čtyřiceti milionů korun. Hotel Corona Cedral stojí ve městě Puerto Rico, tvoří jej 25 apartmánů s 80 lůžky a klientelu má dohodnutou na řadu let dopředu. Čerstvě zablokované peníze na zahraničním účtu jsou pokračováním tažení státního zastupitelství při zajišťování veškerého majetku Smetky a dalších lidí, kteří v kauze figurují. Proti těmto krokům si během uplynulých dvou měsíců stěžovali u Ústavního soudu dva bývalí šéfové pobočky Komerční banky, která štědře úvěrovala H-systém. V říjnu protestoval exředitel pobočky Miloslav Novák, leč neuspěl. Na začátku listopadu stejně pochodil jeho bývalý náměstek Oldřich Machalický.
ZATČEN A OBVINĚN
N ovinkou je také obvinění dalších manažerů H-systému, Ladislava Tůmy, Jaroslava Vítka a Karla Mazánka, kvůli podezření, že napomáhali k trestnému činu podvodu. Například Ladislav Tůma dostal od policejního rady z útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Gejzy Rakaše usnesení o obvinění, ve kterém jsou nejdříve vyjmenovány případy, kdy podepsal jako statutární zástupce H-systému či jiných spřízněných firem smlouvy o úvěrech od Komerční banky a další dokumenty a dále se v něm píše: „a těmito písemnostmi zcela vědomě pomohl těmto pachatelům spáchat zvlášť závažnou úmyslnou trestnou činnost a předem záměrně odstranil překážky a vytvořil nezbytné podmínky, aby se dopustili trestného činu podvodu ve spolupachatelství“. Vývoj v případu přineslo i zatčení obžalovaných Pavla Středy a Ivana Krále, mužů, kteří vedli stavební bytové družstvo Svatopluk. Toto družstvo vzniklo po vyhlášení konkurzu na H-systém a jeho cílem bylo ochránit vložené investice klientů firmy. Družstvo však podle státního zástupce Borise Havla z pražského Vrchního státního zastupitelství až příliš spolupracovalo s vedením H-systému a tím, že jeho představitelé podepsali smlouvu o převedení veškerého majetku H-systému do Svatopluku, prý poškodili ostatní věřitele, například stát nebo ostatní klienty, kteří se rozhodli do Svatopluku nevstoupit, případně si založili další sdružení. Státní zástupce také kritizuje údajnou snahu obžalovaných Krále a Středy o zmanipulování výpovědí svědků v procesu. Vychází z dopisu, který rozeslali ostatním členům Svatopluku, ve kterém se mimo jiné píše: „Jistě víte, že probíhá i soudní proces se dvěma členy představenstva, panem Králem a Středou. Mnozí z Vás již byli svědčit, řada z Vás bude teprve vyzvána. Žádáme Vás proto, abyste před tím, než půjdete k soudu, si snažili vybavit, co se koncem roku 1997 a v roce 1998 všechno dělo. Jen tak můžete členům družstva pomoci.“
ZAPLATILI DVAKRÁT
Členové sdružení jsou rozhodnutím o vazbě Ivana Krále a Pavla Středy, kteří vedli stavební bytové družstvo Svatopluk, pobouřeni. Například Monika Němcová říká: „To, že jsme sdružení založili, bylo podle mě jediné možné řešení, jak jsme mohli získat naše byty a domy. Já jsem byla jedna z prvních u zrodu Svatopluku. Vždycky jsem stála při pana Královi, jeho vazba a také vazba pana Středy mi přijde jako úplná nehoráznost. Nesnažili jsme se o nic jiného než tady bydlet,“ říká mladá lékařka, která za byt už společně s manželem zaplatila kolem tří milionů korun. První polovinu zaplatili H-systému, ten ale byt pouze rozestavěl. Druhou polovinu už skládali Němcovi na účet Svatopluku, který stavbu dokončil. Byt ale stále nepatří, jako v případě dalších členů Svatopluku, svým uživatelům. Správce konkurzní podstaty H-systému Ivo Mráz tvrdí: „Co bylo možné zpeněžit, tak už je v současné době zpeněženo. Prodávali jsme především pozemky bez rozestavěných staveb. Teď všechno vázne na tom, že v Horoměřicích a ve Velkých Přílepech jsou na pozemcích H-systému buď hotové nebo rozestavěné domky, a to je kámen úrazu celého konkurzního řízení. Tyto nemovitosti jsou obývány, já si dovolím říci, okupovány členy bytového družstva Svatopluk, který tyto nemovitosti dostavoval, byť mu to bylo zakázáno rozhodnutím soudu. Samozřejmě se nedivím členům Svatopluku, že jsou rozhořčeni, že možná budou kupovat své domy či byty potřetí, ale je třeba vidět základ celé věci, a to je otázka vlastnictví. Vlastníkem pozemků a domů je H-systém. To, že členové družstva Svatopluk do dostavby investovali své peníze, to je riziko jejich podnikání.“ Finančním ústavem, který se nejvíce podílel na úvěrování konsorcia kolem H-systému, byla Komerční banka a především její pobočka Praha-západ. Z ní Smetka „vytáhnul“ téměř osm set milionů korun. To by se mu však zřejmě nepodařilo bez spoluúčasti vedení pobočky, tehdejšího ředitele Miloslava Nováka a jeho náměstků - Vladimíra Gully a Oldřicha Machalického. Tito pánové jsou dnes téměř k nedohledání. Vladimír Gulla sice pracuje v První městské bance, ale k úvěrům pro H-systém se vyjadřovat nechce. Oldřich Machalický je na internetu dohledatelný jen v tabulkách hráčů golfu. A nevede si příliš dobře. S Miloslavem Novákem a iVladimírem Gullou se Smetka znal ještě dříve, než mu začali poskytovat úvěry. Bez čekání a bez prodlev. S Novákem koupil v roce 1990 pozemek a dům, kde pak oba s rodinami bydleli. S Gullou chtěl pro změnu založit banku - První národní. Smetka však argumentuje, že Nováka poznal hned po revoluci, když u něho žádal o úvěry pro projekty, které ještě s H-systémem neměly nic společného. Navíc tvrdí, že měl i další závazky u bank, nikoli jen u konkrétní pobočky řízené Novákem. Například prý měl zhruba dvousetmilionový úvěr, který mu schválila centrála Komerční banky a ten údajně bez problémů splatil.
MY JSME BANKA
Podle orgánů činných v trestním řízení bankéři Machalický, Novák a Gulla záměrně odňali svým nadřízeným na centrále Komerční banky možnost rozhodnout o úvěrech, které byly poskytnuty na jeden a týž podnikatelský záměr, což bylo podle vnitřních předpisů banky nepřípustné. Smetkovi a jeho spolupracovníkům totiž poskytli více než deset úvěrů do maximální možné výše sedmdesáti milionů korun. Kdyby firmy kolem H-systému žádaly více než tuto částku, musely by se už obrátit na centrálu banky. Dále je bankéřům vytýkáno, že záměrně zatajili svým nadřízeným, že sepisovali smlouvy na krátkodobé úvěry, které však kvůli povaze podnikatelského záměru nebylo reálné splatit do dané lhůty jednoho roku. Tuto chybu uznává iPetr Smetka, který řekl: „Ano, bohužel ty úvěry byly krátkodobé a v tomto bodě byl náš podnikatelský záměr hodně nadoraz.“ Bankéřům podle policejních zjištění nedělalo problém ani dát úvěr firmě, která neexistuje. Společnost Invest Group totiž získala od Komerční banky 70 milionů na základě úvěrové smlouvy z 23. prosince 1993, ale vznikla až o tři týdny později. Zajímavé jsou i příběhy jiných firem, které dostávaly z banky peníze. Tak například společnost Market centrum zažádala o úvěr 29. září 1993, návrh na rozhodnutí o poskytnutí nového krátkodobého úvěru byl projednán 29. září 1993 a smlouva o úvěru týž den. Samotný H-systém byl zapsán do obchodního rejstříku 4. listopadu 1993, žádost o úvěr nesli jeho lidé do banky 26. listopadu, návrh na rozhodnutí o poskytnutí úvěru bankéři projednali 30. listopadu asmlouvu o úvěru dostal Petr Smetka 1. prosince. Takovýchto případů nezvyklé rychlosti bankéřů je v případě H-systému a sním spřízněných firem celá řada. Pro zdání alespoň jisté serióznosti projektu spolupracoval Petr Smetka se znalcem Janem Richterem. Ten jistě jen shodou náhod oceňoval hodnotu všech jedenácti pozemků, na které žádal Smetka úvěr. Podle vyšetřovatelů ale tyto posudky vyhotovil v hrubém rozporu s jejich skutečnou hodnotou. Petr Smetka však namítá, že znalecké posudky od Jana Richtera byly pravdivé. To proto, že klientům H-systému prodával metr čtvereční pozemku za v té době pro obě strany výhodnou cenu 1700 korun. Tudíž pak i odhady hodnot pozemků byly vytvořeny sohledem na tuto cenu.
BUDOVÁNÍ IMPÉRIA
Projekt H-systém se rozjížděl v roce 1992. O rok později začal nabírat první klienty. Ty k H-systému přilákala především masivní reklama a nedostatek jiných nabídek na trhu. Firma měla například před Kongresovým centrem postaven vzorový dům, na který se mohl každý přijít podívat. Na plán výstavby domů ve Velkých Přílepech, Horoměřicích, Velké Chuchli, Lichocevsi a na dalších lokalitách potřeboval Petr Smetka a jeho spolupracovníci ohromné množství peněz. Ty proudily především od klientů - celkem zhruba miliarda a dvě stě milionů korun. Další peníze čerpal H-systém a s ním spřízněné firmy od bank.
