Nižší výkonnost ekonomiky se podepsala i na kontech nejmajetnějších Číňanů
Partnerem strany je skupina PPF
Na seznam tisícovky nejbohatších lidí v Číně, který pravidelně vydává šanghajský Hurun institut, čeká každým rokem netrpělivě celá země. Tváře a jména miliardářů a milionářů, známých i těch nových, jejich životní příběhy a podnikatelské aktivity zajímají všechny, které fascinuje bohatství, úspěch a sláva.
Rupert Hoogewerf, někdejší zaměstnanec společnosti Arthur Andersen původem z Lucemburska, začal žebříček sestavovat společně se dvěma studenty Šanghajské univerzity v roce 1999. Postupně se mu podařilo překonat počáteční averzi mnoha bohatnoucích Číňanů vůči zveřejňování informací o jejich majetku a z publikace se časem stala prestižní záležitost. Bible miliardářů totiž vypovídá o tom, „kdo je kdo“ v čínském byznysu. Zároveň také jistým způsobem odráží nejdůležitější trendy tamní ekonomiky.
Prodělečný solár Platí to i pro nejnovější žebříček zveřejněný koncem září. Z tisícovky nejbohatších lidí v zemi se majetek 469 z nich letos zmenšil, u 37 osob dokonce více než o polovinu. Naopak 291 čínských boháčů si polepšilo a 114 je na tom finančně stejně jako před rokem. Klub nejmovitějších přivítal 150 nových tváří.
Kvůli menšímu hospodářskému růstu mírně ubylo dolarových miliardářů. Dnes jich má Čína 251, což je o dvacet méně než loni.
I když v dlouhodobém srovnání jde spíše o malou korekci. Ještě před šesti lety jich v nejlidnatější zemi světa žilo všehovšudy patnáct. Také objem průměrného bohatství podnikatelů na seznamu klesl v tomto roce o devět procent na 860 milionů dolarů. Stále je to však téměř dvojnásobně více než v roce 2008. „Ačkoli letošek přinesl výrazné ztráty bohatství, je nutno si připomenout, že tito podnikatelé jsou na tom stále o čtyřicet procent lépe než před dvěma lety,“ upozornil ve svém prohlášení Hoogewerf.
Dolarových milionářů se dá v Číně momentálně napočítat 2,7 milionu, z toho 1,02 milionu lidí vlastní majetek převyšující deset milionů jüanů (31 milionů korun) a více než 63 tisíc Číňanů se může pochlubit osobním bohatstvím nad 100 milionů jüanů (309 milionů korun).
Největší ztráty co do objemu majetku letos postihl byznysmeny v oblasti solární energie, textilu a maloobchodu. Naopak zábavní průmysl, IT a těžba zemního plynu vydělávaly.
Poprvé od roku 1999 nepatřilo k nejziskovější činnosti podnikání s nemovitostmi. Předběhla jej průmyslová výroba, díky níž se na seznamu Hurun ocitlo přes dvacet procent čínských boháčů. Dalších 8,6 procenta boháčů z žebříčku si finančně polepšilo tím, že dobře investovalo.
Zlaté limonády Podruhé v průběhu tří let se nejbohatším Číňanem stal Cung Čching-chou, tentokrát s majetkem v hodnotě 12,6 miliardy dolarů (245 miliard korun). Loni skončil s 10,7 miliardy dolarů na druhém místě. Sedmašedesátiletý Cung začal podnikat v roce 1986, kdy si otevřel ve městě Chang-čou první potravinový obchůdek, v němž prodával místním školákům ochucené mléko, vitaminové nápoje a nanuky. Dnes stojí v čele podniku Wahaha Group (název v mandarínštině znamená „smějící se dítě“), největší čínské společnosti na nealkoholické nápoje. S manželkou a dcerou vlastní přibližně 80 procent akcií podniku, který si loni připsal čistý zisk přes miliardu dolarů. K úspěchu mu v minulosti výrazně dopomohl joint venture s Danone, v němž Cung vlastnil 49 procent. Spolupráce fungovala až do roku 2007, kdy francouzská firma zjistila, že z někdejšího partnera se vyklubal jejich největší konkurent na čínském trhu.
Druhým nejbohatším Číňanem je letos osmapadesátiletý Wang Ťien-lin, zakladatel a předseda správní rady realitní společnosti Wanda Group, jež provozuje nákupní střediska a kina. Jeho majetek odhaduje Hurun institut na 10,3 miliardy dolarů.
Třetí příčka patří známému Li Jen-chungovi (Robin Li), charismatickému čtyřiačtyřicetiletému zakladateli vyhledávacího serveru Baidu, v němž momentálně vlastní šestnáctiprocentní podíl. Loni skončil také třetí, nicméně v průběhu posledního roku o devět procent zchudl, jeho aktuální jmění je odhadováno na osm miliard dolarů.
Čtvrté místo obsadil letos osmapadesátiletý Jen Pin s majetkem v objemu 7,9 miliardy dolarů. Většinu peněz si vydělal především prodejem energetického nápoje Red Bull, je totiž majitelem licence pro Čínu. V tomto roce investoval 200 milionů dolarů do nákupu nemovitostí v Londýně, kde plánuje vybudovat centrum pro čínské byznysmeny.
Loňský vítěz, šestapadesátiletý Liang Wenken, jeden ze zakladatelů společnosti Sany Group, která se zaměřuje na výrobu těžké stavební techniky, skončil letos pátý s 7,3 miliardy dolarů. Objem jeho majetku se ve srovnání s loňskem zmenšil o 34 procent.
Sany Group se jako vůbec první z Číny propracovala mezi 500 nejlepších podniků světa vyrábějících těžkou techniku pro stavební průmysl. Liang dnes vlastní ve společnosti 58procentní podíl. Koncem ledna investoval podnik 400 milionů dolarů do spojení s německou firmou Putzmeister Holding GmbH, špičkovým výrobcem čerpadel a omítaček na betonovou směs.
Dračice mezi elitou Mezi desítku nejbohatších Číňanů se letos probojovaly dvě ženy. Osmá pozice patří osmačtyřicetileté Wu Ja-ťün, díky níž se z Longfor Properties stala jedna z nejúspěšnějších developerských firem v zemi. Wu letos v srpnu rezignovala na funkci generální ředitelky, zůstala ale v čele představenstva. Díky majetku v hodnotě šesti miliard dolarů byla již druhý rok po sobě vyhodnocena nejen jako nejbohatší Číňanka, ale zároveň i jako nejbohatší žena planety, která se k obrovskému majetku dopracovala vlastním přičiněním.
Desítku uzavírá jednasedmdesátiletá Čchen Li-chua. Její bohatství ve výši 5,4 miliardy dolarů tvoří především lukrativní nemovitosti v centru Pekingu.
Seznam obsahuje pouze jména občanů pevninské Číny, tedy lidí, kteří se zde narodili a vyrůstali, bez ohledu na to, jaký dnes vlastní pas. Nejbohatším Číňanům je v průměru 52 let. Nejvíce bohatých žije v Pekingu, kde sídlí 123 lidí z žebříčku. Následují Šanghaj, Šen-čen a dále jsou to města Chang-čou a Kuang-čou.
Ne všichni boháči ze seznamu se ke svým majetkům propracovali jen podnikatelskou pílí. Například Chuang Kuang-jü, nejbohatší Číňan z roku 2008 a zakladatel elektronického impéria Gome, v něm sice stále figuruje, nicméně rok od roku se v žebříčku propadá. Vývoj totiž sleduje z vězeňské cely, kde má kvůli úplatkářství, zneužívání informací v obchodu a dalším trestným činům strávit celkem čtrnáct let.
O autorovi| Dáša Hyklová, hyklova@mf.cz
