Tržby rostly, ale zisk klesl. S rozporuplnými výsledky zakončila loňský rok těžařská a elektrárenská společnost Sokolovská uhelná. Nárůst tržeb o devět procent na 6,85 miliardy korun byl totiž doprovázen poklesem konsolidovaného čistého zisku o jednu třetinu na 374 milionů korun. Společnost to uvedla ve své výroční zprávě za rok 2018.
Čtěte také: Soumrak uhelné éry. Tykačovy uhelné doly se loni propadly do ztráty
Předseda představenstva Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl v úvodu výroční zprávy uvedl, že výsledek byl poznamenán „pokračujícím tlakem proti energetickým společnostem hospodařícím na bázi fosilních paliv“. Zisk táhl dolů růst cen emisních povolenek a také odstávky a modernizace elektrárenských zařízení. Rostou též mzdové náklady, které společnost kompenzuje snižováním počtu zaměstnanců.
Vlastníky Sokolovské uhelné jsou bývalí top manažeři František Štěpánek a Jaroslav Rokos, kteří ji získali po privatizaci státního podílu v roce 2004. Společnost v posledních letech těží okolo sedmi milionů tun hnědého uhlí za rok a vyrábí okolo 3,5 miliardy kilowatthodin elektřiny. Od počátku roku 2017 do této skupiny patří i elektrárna Tisová, kterou Sokolovská uhelná odkoupila od společnosti ČEZ.
Štěpánkova a Rokosova firemní skupina se zabývá také rekultivací bývalých uhelných dolů. Nedaleko Sokolova tak vzniklo třeba jezero Medard s rekreačním areálem. Další část rekultivovaných ploch se má změnit v testovací okruh pro autonomní vozidla automobilky BMW.
Vítězství uhlobarona Tykače: Chvaletice mohou vypouštět více toxické rtuti
Čtěte více:
Požadují výjimky, podávají žaloby: energetiky tráví rtuť
Uhelné elektrárny škodí ovzduší více než hutě, největším znečišťovatelem Česka jsou Počerady
Češi, ropáci Evropy. Špinavější města má už jen Polsko
Miliardové náklady. Investice po zpřísnění emisního limitu si nemůže dovolit každý
