Celebrity drží krabičkovou dietu a nemohou si ji vynachválit. S krabičkami hubne Bára Basiková, Petr Kolář, Agáta Hanychová a další. Zajímá vás, zda a jak to funguje?
Foto: Profimedia
První krabičková dieta se u nás objevila před více než pěti lety. Přišel s ní Jaroslav Vavřina, aby pomohl své manželce, když chtěla zhubnout po porodu. Nejdříve vyzkoušel krabičkování mezi svými známými a přáteli, a když se metoda osvědčila, rozjel ji ve velkém. Dnes je společností nabízejících tento druh diety jako máku, liší se ale kvalitou nabízených programů, čerstvostí jídel a samozřejmě cenou.
Za hodně peněz málo jídla
Princip krabičkové diety je jednoduchý. Každý den dostanete pět porcí nutričně vyvážených pokrmů, tedy snídani, oběd, večeři a dvě svačiny. Porce jsou o něco menší než ty, na které je většina z nás zvyklá, ale zase jíte častěji – mezi jednotlivými chody by neměly uplynout více než tři hodiny.
Krabičková dieta vlastně navozuje správný stravovací režim, který většina z nás z nedostatku času nezvládá dodržovat. Zároveň z jídelníčku vyloučí nezdravé potraviny. Na rozdíl od ostatních diet vám při krabičkovém stravování nebudou chybět vitaminy, minerály ani bílkoviny, kterých se tělu při držení jednostranně zaměřených diet nedostává. Budete jíst pravidelně, vyváženě a vaše hubnutí proběhne zdravě. Vzhledem ke štíhlejším porcím můžete mít zpočátku po jídle hlad, vaše tělo si ale na jiný rytmus brzy zvykne. Výhodou jsou krátké pauzy mezi jídly.
V počátcích si krabičkovou dietu dopřávali hlavně manažeři, řiditelé firem, lékaři, právníci a další pracovně vytížení lidé, v současnosti přibývají i klienti z řad úředníků či ženy na mateřské dovolené. Ženy ostatně převažují, je jich přes 60 procent. Krabičková dieta není ale levnou záležitostí: Jídlo na měsíc vás včetně dopravy bude stát přibližně 10 tisíc i víc.
Zrádné mikrovlny
Hlavní chody z krabičky, tedy oběd a večeře, se obvykle ohřívají v mikrovlnné troubě. Mikrovlnka šetří čas i elektrickou energii, o jejím vlivu na kvalitu potravin se však vedou bouřlivé diskuze. O tom, že ohřev jídla v mikrovlnce funguje na jiném principu než klasické pečení či vaření, se vypráví slavná historka. Jistá Američanka prý dala do mikrovlnky usušit svého psa. Ten však neuschnul, nýbrž explodoval. Žena pak žalovala výrobce trouby, protože v návodu k výrobku prý nebylo výslovně uvedeno, že do něj nepatří nic živého. Spor o odškodné vyhrála.
Ať už je tento příběh pravdivý či ne, ilustruje princip, na kterém mikrovlny jídlo ohřívají. Rozkmitávají totiž molekuly tekutin, čímž vzniká třecí energie a jídlo se vaří zevnitř, nikoli zvenku jako při tradičním postupu. Odpůrci mikrovlnek tvrdí, že se některé molekuly rozkmitáním ničí a vznikají z nich molekuly nepřirozené a škodlivé. Konkrétně se to týká aminokyselin a bílkovin. Podle studie švýcarského lékaře Hanse Ulricha Wertela může potrava připravovaná v mikrovlnné troubě představovat pro naše zdraví větší riziko než jídlo vařené obvyklým způsobem; údajně působí rakovinotvorně na krev.
Salát z rukoly a marinovaného lilku
Suroviny na čtyři porce:
2 lilky, nakrájené na menší kostky
3 lžíce olivového oleje
2 lžíce balzamikového octa
hrst sultánek (rozinky z bílých hroznů)
50 gramů čerstvé rukoly
Postup:
Předehřejte troubu na 200 stupňů Celsia (horkovzdušnou na 180 stupňů Celsia), kostky lilku pokapejte dvěma lžícemi olivového oleje, osolte, opepřete a pečte přibližně půl hodiny, až lilek změkne a zezlátne. Pečený lilek promíchejte s balzamikovým octem, sultánkami a poslední lžící oleje a posypte rukolou. Salát můžete podávat ještě teplý nebo při pokojové teplotě.
Každý ideál má své ale
Krabičková dieta je však sama o sobě zdravá, což je její nesporná výhoda. Navíc pomáhá vytvořit správné stravovací návyky. Ženy během jejího dodržování hubnou průměrně 3–4 kilogramy během prvního měsíce, muži ještě o kilogram více. V dalších měsících se váhový úbytek lehce zpomaluje. Zbývá otázka, co se stane, když s krabičkovou dietou skončíte. Vaše tělo je navyklé na pravidelné a vyvážené jídlo, i vy sami máte celkem jasnou představu, jak správný jídelníček vypadá. Ze zkušenosti mnoha klientů, kteří krabičky vyzkoušeli, však vyplývá, že naučené stravování nedokáží dlouhodobě dodržovat a vracejí se k tomu, jak jedli před zahájením diety. Každodenní kolečko po farmářském trhu s čerstvou zeleninou, pekárně a samoobsluze, následná domácí příprava hlavních jídel a zdravých svačinek je prostě nad jejich časové možnosti. A tak opět raději obědvají v restauracích, svačí v rychlém občerstvení a ztracená kila postupně nabírají zpátky.
Jídlo se v poslední době stalo spíše nepříjemnou nutností než radostí, které jsme ochotni věnovat svůj čas a práci. Stále více matek dětem nevaří – nebaví je to, nemají na to čas, případně to neumí. Batolatům kupují hotové příkrmy, starší děti dostávají peníze na svačiny z automatů. Při domácí přípravě jídla však vzniká jistá přidaná hodnota. Číňané ji označují jako energii čchi a v jídle je jí tím víc, čím více času a péče mu věnujete. I když na čínskou medicínu nevěříte, máte na výběr. Povečeříte raději dvě plastové krabičky, které vám ráno přinesl kurýr a vy si je společně ohřejete v mikrovlnce, nebo jídlo, které vám uvařil s láskou někdo blízký?
