Menu Zavřít

Hugh Grant v Bruselu

28. 6. 2012
Autor: Redakce

bitcoin školení listopad 24

Prosadit se v Bruselu do mezinárodních médií není v posledních týdnech vůbec snadné, pokud se nejmenujete euro, Angela Merkelová, nejste španělská vláda nebo radikálně levicová řecká strana Syriza. I v takzvaně summitovém týdnu se to ale někomu podařilo: britskému herci Hugh Grantovi, který minulou středu zavítal do Evropského parlamentu a potkal se s hlavním unijním regulátorem, eurokomisařkou Neelie Kroesovou.
Hvězda filmů Čtyři svatby a jeden pohřeb či Láska nebeská se v posledním roce oddala křížovému tažení proti britským bulvárním médiím v reakci na britský skandál s odposlechy. V Bruselu Grant vyzval evropské regulátory, aby si vzali na paškál vliv mediálních magnátů typu Ruperta Murdocha. „Evropa našich snů by měla pomoci omezit počet některých médií, které společnosti mohou vlastnit,“ prohlásil Grant podle agentury Reuters. „Jinak tyto velké korporace diktují podmínky veřejného života,“ dodal.
Grant se začal ve veřejném životě angažovat poté, co loni vyšlo najevo, že někteří novináři dnes již neexistujících Murdochových novin News of the World běžně odposlouchávali hlasové schránky obětí zločinů či celebrit, aby získali náměty na články. Unijním byrokratům a europoslancům musela Grantova slova znít jako rajská hudba. Málokdy se jim stane, že by někdo tak oblíbený volal po tom, aby získali více pravomocí nad médii. A už vůbec se to nestává v případě občanů Velké Británie. Hlásat v europarlamentu, že je třeba potrestat „zlé novináře“, je jako kdyby křesťanský misionář šel verbovat nové ovečky do kostela. V obou případech jde o přesvědčování přesvědčených.
Přesto se kromě potlesku eurokratů a jisté pozornosti mezinárodních médií Hugh Grant konkrétní podpory zřejmě nedočká. V rámci Evropské unie neexistuje legislativa, která by se zaměřovala speciálně na regulaci mediálního trhu. Současné zákony upravující hospodářskou soutěž mezi jednotlivými sektory nerozlišují a všechny posuzují podle stejných měřítek. A sotva lze očekávat, že by se unie zrovna v tuto chvíli pouštěla do hlubší regulace médií, když má dost starostí najít cestu, jak udržet funkční euro, a tím zachránit celý evropský projekt.
Grantova přítomnost nicméně potvrzuje známou věc: slavné tváře jsou atraktivní. Málokdo by jinak zřejmě slyšení zabývající se „pluralitou médií“ věnoval pozornost, zvláště když se konalo kdesi v útrobách europarlamentu. Pro veskrze politické bruselské vody je pak příjezd filmové hvězdy vždy příjemným osvěžením. Nejenže jsou obvykle pohlednější než všichni politici dohromady, ale navíc nemluví v nudných frázích. Když před několika lety do tiskového sálu Evropské komise dorazil zpěvák skupiny U2 Bono Vox v rámci své kampaně proti chudobě, často poloprázdná místnost byla zaplněna do posledního místa a mnozí v hledišti neměli s novinářskou obcí nic společného s výjimkou četby novin.

  • Našli jste v článku chybu?