Šéf největšího distributora elektřiny narazil na SuperČEZ
Mohou jednat manažeři státem ovládaného podniku proti vůli hlavního akcionáře, když mají za to, že jiný státem ovládaný podnik může ohrozit jejich podnikání? A jak má v takovém případě postupovat stát? To jsou otázky, které si v těchto dnech kladou státní úředníci v souvislosti s postupem mladého generálního ředitele Severomoravské energetiky Tomáše Hünera. Hrozí mu odvolání ze všech funkcí.
Dopis Bednářovi.
Hüner se obává, že spojení podniku ČEZ s distribučními firmami, které schválila vláda, se může dotknout podnikání Severomoravské energetiky (SME). Proto 4. listopadu podal Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) „žádost o přiznání postavení účastníka řízení v řízení o spojení soutěžitelů“, kterou má týdeník EURO k dispozici. Antimonopolní úřad, který řídí bývalý lidovecký politik Josef Bednář, zkoumá, zda spojení podniku ČEZ s distributory bude ku prospěchu spotřebitelů a nebude bránit účinné soutěži.
V podání, které podepsali předseda představenstva Tomáš Hüner a člen představenstva Petr Ivánek, stojí, že „navrhovatel (SME – pozn. red.) spatřuje důvodnou obavu z ohrožení svého subjektivní práva na svobodné rozvíjení své soutěžní činnosti zejména v tom, že ČEZ bude mít dostatečnou sílu ovlivnit činnost navrhovatele:
v otázce množství elektrické energie, kterou bude odebírat od ČEZ jako vysoce dominantního výrobce elektřiny na geograficky vymezeném relevantním trhu ČR
v otázce ceny, kterou bude muset platit za elektřinu, kterou vyrobí ČEZ
v jeho postavení soutěžitele na relevantním trhu obchodování s elektrickou energií v ČR“.
SME jako E.ON.
Problém je ten, že obsah podání SME je v zásadě stejný jako podání, které antimonopolnímu úřadu poslal německý E.ON Czech Holding (jako majoritní vlastník Jihočeské energetiky a Jihomoravské energetiky). V SME mají Němci pouze menšinový podíl (kolem 30 procent), proto se například generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl diví, proč Hüner vystupuje v zájmu minoritního akcionáře a postupuje proti záměru majoritního vlastníka.
Pokud by argumentace vedení SME byla položena na ochraně práv minoritních akcionářů, bylo by prý možné takový postoj akceptovat, protože by mohl být motivován snahou dostát povinnostem vyplývajícím z předpisů o správě cizího majetku. To však není tento případ.
Tak jaký je to případ? Jde ze strany Hünera o profesionální úlet? Zřejmě ne. Vyhlášení války státu? Pravděpodobně také ne. „Chápu, že naše podání působí tak, že jdeme proti vládnímu usnesení, ale my postupujeme s plnou odpovědností. Skutečnost, že obsah podání SME je podobný obsahu podání společnosti E.ON, je logická: argumenty distribučních společností musejí být v tomto případě velice podobné,“ říká v rozhovoru pro týdeník EURO Hüner. Dodává, že povinností managementu každé obchodní společnosti je sledovat vše, co se jeho společnosti týká. „Má-li pak proběhnout úřední řízení, jehož výsledky se mohou v současnosti nebo i budoucnosti jakkoli společnosti dotknout, je povinností řádných hospodářů snažit se o účast v takovém řízení a o včasné získání maxima relevantních informací, které v konečném důsledku mohou od vedení firmy požadovat také minoritní akcionáři na valné hromadě, na níž jedině akcionáři uplatňují svá práva a předkládají dotazy. Kdyby vedení zanedbalo tuto povinnost a kdyby se případně navíc výsledky řízení negativně projevily ve fungování a ekonomice společnosti, pak by to nejspíše mohlo být důvodem nespokojenosti všech akcionářů. Navíc v tomto řízení je SME účastníkem řízení ze zákona a žádost SME o přiznání tohoto postavení vnímáme jako připomenutí tohoto faktu a iniciativu k nápravě neregulérního stavu. Proto náš postup nelze v žádném případě vykládat jako krok v rozporu se zájmy České republiky. Management hájí pouze zájmy podniku,“ brání svůj krok šéf SME Hüner.
Zdroje blízké společnosti ČEZ však tvrdí, že zatímco z pozice firmy E.ON jde o logický krok, protože se snaží ochránit své zájmy, které považuje spojením za ohrožené, z hlediska vedení SME jde o neospravedlnitelný krok. Proč? SME kontroluje stát a ČEZ, které zmíněné spojení navrhují. Tudíž manažeři podniku na severní Moravě postupují proti vůli hlavního akcionáře.
Sama žádost o přiznání postavení účastníka řízení přitom nemusí být nutně chápána jako snaha zabránit spojení podniku ČEZ s distribučními společnostmi, protože podání SME nejsou přímými námitkami proti tomuto kroku. Spekuluje se o tom, že snahou SME je získat možnost blokovat rozhodnutí ÚOHS, odsouvat a ovlivnit konečný verdikt. Ovšem ani ČEZ, ani vláda na ničem takovém nemá zájem.
Špidlovo ultimátum.
Právě proto – jak uvádějí důvěryhodné zdroje týdeníku EURO - bylo minulý týden navrženo urychlené svolání valné hromady SME, na níž by měl být odvolán předseda představenstva a generální ředitel Tomáš Hüner z funkce. O situaci zhruba před deseti dny jednala i koaliční ekonomická rada (v současné vládní hantýrce se ji namyšleně říká G6), ale na ničem se neshodla. Na odvolání Hünera prý silně tlačil ministr Rusnok, ale ostatní se k němu jednoznačně nepřidali. Problém minulý týden údajně nabobtnal do takové míry, že ho řešil i premiér Vladimír Špidla. Dal prý Hünerovi podmínku: buď podání SME stáhne, nebo stát prosadí svoji vůli jiným způsobem…
