Příliv uprchlíků rozděluje Evropu, ale spojuje české politiky Vlastně se to nikdy nemělo stát. „Zapřísáhl jsem se, že nikdy do politiky nevlezu. Jenže potom jsem si promluvil s některými lidmi a ti mi trochu otevřeli oči. Zcela věcně se zabývali takovými věcmi, jako je třeba zákon o službě v cizím vojsku,“ vysvětluje změnu svého životního postoje Miroslav Lidinský, čerstvý šéf Úsvitu - Národní Koalice (ÚNK). Lidmi, kteří mu otevřeli oči, myslí především poslance ÚNK; právě ti totiž bojují za to, aby se služba v cizí armádě stala trestným činem.
Přirozená reakce
S Lidinským a mluvčím ÚNK Janem Zilvarem sedíme v poslanecké kanceláři ÚNK, kde ještě donedávna kraloval bývalý šéf Úsvitu Tomio Okamura. Nejmenší a nejuzavřenější parlamentní strana, připomínající stále bizarnější one-man show, se nedávno rozpadla a dala Česku dvě ještě menší parlamentní strany: ÚNK a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Šéfem první se v srpnu stal vystudovaný pedagog a válečný veterán Lidinský, zatímco SPD šéfuje Okamura.
Puč v Úsvitu nebyla hezká podívaná. Ve volbách Okamura lidem sliboval „konec bordelu“ a slib i dodržel: právě v jeho partaji zmizely v rekordně krátkém čase rekordně vysoké peníze vyplácené státem za volební zisk.
Šlo o jednu z nejčistších politických prací a právě desítky milionů korun byly i předmětem puče. Úsvit pro Okamuru vymyslel, organizoval a údajně částečně i financoval bývalý mozek Věcí veřejných Vít Bárta. Načež se zděšením sledoval, jak i jeho peníze mizejí v černé díře. Poučen pučem v bývalé vlastní partaji zažehl vzpouru proti Okamurovi.
Výsledek puče v Úsvitu lze chápat jako Bártovo částečné vítězství: ÚNK zůstala většina (devět) poslanců bývalého Úsvitu, což se počítá; právě od poslaneckých mandátů se odvíjí politická i ekonomická moc. Navíc i Lidinský je Bártův člověk. Mediální tvář vzpoury proti Okamurovi, Marek Černoch, se nakonec musel spokojit s funkcí prvního místopředsedy. Zákon o službě v cizím vojsku nezajímal veterána z Afghánistánu náhodou: v řadách Tálibánu, proti němuž v armádě NATO bojoval a jehož protitanková střela ho připravila o nohu, viděl bojovat i spoustu cizinců, včetně těch ze Západu. „Pochopil jsem, že i mezi poslanci jsou lidé, kteří se o něco snaží,“ říká nyní nevysoký dvaačtyřicetiletý muž s intenzivním pohledem a ocelovým stiskem ruky. Vedle řvouna Okamury, jehož hlavním argumentem bývá nekonečná salva slov, působí až profesorsky rozvážně.
Národní fronta
Pro ÚNK to je velký a taky dost hektický den plný tiskovek a jednání. Právě dnes totiž hnutí oznámilo spojení s Blokem proti islámu, fanaticky protiislámskou platformou docenta Jihočeské univerzity Martina Konvičky. S ním půjde ÚNK do krajských i sněmovních voleb. „Nejde o splynutí, jen jsme konstatovali, že jsme si blízcí. Jde o volební spolupráci na dobu určitou,“ vysvětluje mluvčí Zilvar.
Nejpřekvapivější na spojení ÚNK s Konvičkou je, že se volebním superlídrem nového volebního bloku nestal Lidinský, ale právě Konvička. Proč dostal excentrický aktivista a etymolog přednost před šéfem parlamentní strany, ptám se. „Není to úplně takhle. Superlídr bude vrcholem volební kampaně, oba ale můžou být volebními lídry v jiném kraji. Spoluprací prostě reagujeme na realitu v Česku,“ říká Zilvar.
Realita v Česku je jistě dost bizarní. Téměř lze říct, že čím víc se imigranti přicházející do Evropy Česku vyhýbají, případně přes něj jen chtějí přejít do bohatšího Německa, tím víc se proti nim čeští politici šikují. A zdaleka nejen populisté typu Okamury, jimž nic jiného ani nezbývá.
Uprchlická vlna dokonce přinutila k občanskému aktivismu, který vždy ze srdce nenáviděl, i bývalého premiéra a prezidenta Václava Klause, jenž nyní inicioval petici proti imigraci - podle vlastních slov na žádost veřejnosti. V ní mimo jiné vyzývá k armádní i policejní ochraně státní hranice a nápadně tak souzní se současným prezidentem Milošem Zemanem.
Okamura, jehož preference klesly k nule, začal pro změnu objíždět státní uprchlická zařízení a místa potenciálních konfliktů s cizinci. A taky se vrátil ke starým dobrým videoblogům, které z něj před časem málem udělaly prezidenta. Všechny natáčí ve stejné košili, všechny spojuje naléhavý tón i titulky jako „Boj o naše přežití“ a ve všech také přináší nějaké „skandální“ odhalení ohledně imigrantů. Třeba to, že si ti muslimští v táborech vybírají „muslimská jídla“.
Postaráme se o vás
Ofenziva ale přichází i z někdejšího působiště Lidinského, z armády. V květnu založil domobranu namířenou proti uprchlíkům Marek Obrtel, podobně jako Lidinský veterán z Afghánistánu, jen pro změnu někdejší velitel tamní polní nemocnice. Říká si Českoslovenští vojáci v záloze proti válce plánované velením NATO a sdružuje vojáky v záloze či ve výslužbě. Nejde o součást oficiálních aktivních záloh, přesto se ale její členové ve volném čase scházejí na vojenských cvičeních a takzvaných poradních ohních.
Při jednom z nich v Hradci nad Moravicí Obrtel na Facebooku varoval před USA, NATO a taky uprchlíky a islamisty. „Vnímáme nepříznivé dopady masové imigrace,uprchlíků‘ ze zemí Afriky, Blízkého a Středního východu a cítíme potřebu řešit příčiny imigrace a donutit její viníky k odpovědnosti… Jestliže se nezdaří zabránit zatažení naší země do války, ať už s Ruskem, či s muslimským světem, a dojde k přípravám na ni, zahájíme v takovém případě plánování a organizaci opatření, kterými uchráníme sebe a naše rodiny,“ napsal vystudovaný lékař.
V rozhovoru pro srbskou televizi také vysvětlil, proč vrátil medaile od NATO. „Člověk v rámci misí pochopil, že pravou podstatou byla potřeba Západu a zejména Spojených států nějakým způsobem narušit integritu velkých států nebo států, které jsou něčím významné - např. surovinami, jinými zdroji. Stydím se za to, že jsem této organizaci sloužil.
Ukrajina je vlastně druhé Kosovo. Je dalším krokem Spojených států v tom, co jsme viděli v posledních letech, kdy USA zničily sedm zemí světa,“ dodal.
NATO ano, EU moc ne
Je tohle fakt názor české armády, člena NATO? A formují takhle naše profesionální vojáky různě úspěšné zahraniční mise, ptám se Lidinského. „Určitě ne. Mise v Afghánistánu pomohla, jen jsme tam odsud odešli dřív, než jsme měli,“ myslí si Lidinský, velký zastánce NATO, podle něhož nemáme ohledně národní bezpečnosti žádnou jinou alternativu. „Varšavská smlouva už neexistuje,“ podotýká.
Stejně tak hájí i vojenskou misi v bývalé Jugoslávii. „Podívejte se na její někdejší státy, všechny jsou dnes suverénní. Je to modelový příklad. My teď křičíme, proč NATO něco nedělá ohledně imigrace, jindy mu ale zase dáváme všechno za vinu. Přitom vždycky všechno vyžerou američtí a britští vojáci, my chodíme do konfliktů až po nich,“ říká nositel několika státních vyznamenání, jenž dnes žije z armádní penze a taky práce pro postižené golfisty.
Kritiku si Lidinský nechává spíš pro EU a taky islám. ÚNK nehlásá náš odchod z EU -aspoň zatím: na finální rozuzlení si podle Zilvara máme počkat až do prosincové ideové konference. Lidinský by ale hned teď začal chránit vnější hranice EU a taky ty naše. Mezi českými vojáky by se prý našlo i dost dobrovolníků.
A pokud jde o islám? Nedávno se Lidinský ohradil proti tomu, že v rozhovoru údajně řekl, že je islám dobrý i špatný. „Na tyhle otázky není možné odpovědět. Problém je právo šaría, to je manuál, kterým se všichni muslimové musejí řídit,“ odpovídá méně jednoznačně teď.
Ohrožuje snad šaría i Česko? Podle Zilvara už jen tím, že ji chce jistý člen muslimské komunity v Brně. „Víte, co je to vlastně xenofobní nálada? Běžte v neděli do kostela a zeptejte se lidí, jestli tam chtějí mešitu,“ dodává na vysvětlenou Zilvar. Anebo jinak: „Naším dlouhodobým cílem je postavit islám naroveň nacismu.
Zákaz jeho šíření, propagace a veřejného vyznávání a současně jeho veřejné odsouzení,“ nastínil v rozhovoru pro týdeník Euro svůj vlastní program Konvička, nyní volební superlídr ÚNK.
Docent přes motýly, studující taje islámu po nocích na webu, vycítil svou šanci už v zimě, kdy začal po Česku pořádat protiislámské mítinky. Nijak se netrápil bídnou účastí: z poloprázdných náměstí se svým cirkusem míří nejdřív na Letnou a pak i do Strakovy akademie - podobně jako v roce 1989.
„Poptávka tady prostě je. Stačí dva tři atentáty v západní Evropě a Letnou zaplníme. Každá velká loď se rozjíždí pomalu, a tohle je fakt velký,“ řekl Konvička nedávno týdeníku Euro.
Bude tohle volební program ÚNK? Lidinský odpovídá ohledně islámu jinak. „Česká veřejnost je buď neinformovaná, nebo dělá, že se nic neděje,“ říká. Podle něj je totiž jasné, že Islámský stát posílá do Evropy i radikály, kteří pak na Západě občas vystřílejí redakci satirického magazínu nebo vyhodí do povětří vlak. I proto bychom měli imigranty po vzoru Austrálie zachytit ještě před vstupem do EU a poslat je do utečeneckých táborů. Málokdo v případě Austrálie bohužel dodává, že za každého uprchlíka platí až 15 tisíc dolarů.
Čas doktorů
Konvička není jediným doktorem věd, jemuž nedá islám spát. Program ÚNK bude nově psát sociolog, bloger a spolupracovník Akademie věd i Karlovy univerzity Petr Hampl, jinak člen Strany svobodných občanů. Ti se ho pokusili neúspěšně ze strany vyloučit, za což se jim on odvděčil stále platnou kandidaturou na předsedu. I on je plný originálních nápadů: zaprvé by podle něj měli s Konvičkou spolupracovat i Svobodní a za další by Česko mělo vystoupit z NATO, spolupracovat s Ruskem a taky založit domobranu.
Jak půjde v jedné malé straně tohle všechno dohromady? Podle Zilvara to nebude problém, politické strany v sobě dokážou rozpustit i mnohem horší věci. „Naším hlavním tématem zůstává spravedlivý stát,“ upozorňuje mluvčí. „Hlavně silný a hrdý stát. A ten může být jen tehdy, když v něm občané mají pocit bezpečí. To jsme dlužní i našim dětem,“ doplňuje ho Lidinský. l *
Uprchlická vlna přinutila k občanskému aktivismu, i bývalého prezidenta Václava Klause.
O autorovi| Petr Holec, holecp@mf.cz
