Husto na Jižňáku

Radnice Prahy 11 by mohla v následujících letech směle konkurovat středně velké developerské firmě. Během tří let – ty zbývají do konce volebního období – se chystá vystavět 600 až 700 nových obecních bytů. Za akci startovací byty pro mladé a ústupové byty pro staré hodlá utratit až 1,5 miliardy, které získá z privatizace více než tří tisícovek svých bytů. „Jako jediná radnice budeme investovat takto získané prostředky do rozsáhlé výstavby nových obecních bytů. První chceme předávat už v roce 2014,“ říká místostarosta Prahy 11 Josef Belaník (ČSSD). Pokud pomineme trochu zvrácenou logiku hromadných výprodejů vlastních bytů za dumpingové ceny, kterou praktikovala v letech minulých většina pražských městských částí, aby následně zjistila, že jim chybí fond pro sociálně potřebné, dal by se tento počin charakterizovat jako chvályhodný. Jenže nové domy s malometrážními jednotkami do 50 metrů mají vyrůst na zelených plochách a na parkovištích, kterých je na největším pražském sídlišti zoufale málo.

Byty, nebo zeleň?

Zastupitelstvo Prahy 11 krátce před loňskými Vánocemi kolem půlnoci schválilo, že požádá pražský magistrát o další pozemky v katastru Chodov a Háje pro výstavbu obecních bytů. Neveřejnou přílohou k tomuto materiálu je seznam dvaceti lokalit vhodných pro výstavbu nájemních bytů pro obyvatele, „kteří se ocitli ve složité sociální, zdravotní nebo jinak tíživé situaci“. O některé pozemky již městská část pražský magistrát požádala v minulosti, ke svěření ale dosud nedošlo. Radnice nyní vytipovala především volné zelené plochy, vnitrobloky mezi panelovými domy a kotelny, na kterých by mohly vzniknout nástavby. A také osm parkovišť. Nedostatek parkovacích míst je přitom zřejmě největším problémem, který obyvatele Jižního Města trápí. I šéf organizace Jihoměstská parkovací Ondřej Myška se na stránkách radničního měsíčníku Klíč svěřuje, že kvůli autům parkujícím všude, kde se dá, hrozí, že se v případě požáru hasiči s technikou na místo neštěstí prostě nedostanou. Mluvčí městské části Andrea Wolfová uvádí, že v Praze 11 chybí přes tři tisíce parkovacích míst. Je tedy s podivem, že obecní domy mají vyrůst právě na těchto plochách. I z tohoto důvodu se dá předpokládat, že chystaný plán nezajistí komunálním politikům jen přízeň voličů a neobejde se bez protestů části občanů. Možná proto ty tajnosti. Přestože se o chystané výstavbě obecních bytů zatím veřejně nediskutovalo a k záměru nelze dohledat žádné bližší informace, dva projekty na pozemcích městské části už jsou připravené a třetí je v řízení. Celkem jde o dvě stovky bytů. „Všechno je otázka kompromisu. Buď bude hodně zeleně a neuspokojená poptávka po bytech, nebo méně zeleně a bude se bydlet,“ argumentuje Belaník. Projekty prý navíc i nějakou novou zeleň přinesou. Patrně na střeše. „Ano, třeba i na střeše, bude tam dokonce hřiště. Preferujeme špičkovou moderní městskou architekturu,“ říká místostarosta. Pokud prý magistrát převede potřebné pozemky, není ani jisté, že se bude stavět na parkovištích. „V tom případě by možná městská část koupila pozemky i s projekty od soukromníků,“ dodává Belaník a nevylučuje ani možnost, že by městská část odkoupila zpět parcely, které v minulých letech sama prodala privátním investorům. ===== Bohulibá šílenost =====
„Umísťovat novou obecní výstavbu na plochy zeleně a parkoviště je naprosto šílený nápad, který povede ke zhoršení kvality života v okolí,“ říká opoziční zastupitel z Hnutí pro Prahu 11 Zdeněk Kvítek. „To, co na Jižním Městě chybí, nejsou sociální byty, ale občanská vybavenost včetně parkovacích míst. Již dnes je hustota obyvatel Jižního Města o 50 procent vyšší než činí městský průměr,“ dodává. To hlavní, o co podle něho jde, je kupčení s pozemky. Myšlenka stavět sociální obecní domy není nová a na Jižním Městě už byla použita pro opakované ospravedlňování navyšování míry využití území na Milíčově, vzpomíná Kvítek. Ovšem ve chvíli, kdy byl územní plán upraven, prodalo město pozemky soukromému investorovi a městská část nezískala ani jeden ze slibovaných sociálních bytů. Kvítek navrhuje, aby Praha 11 část bytového fondu neprodávala a využila ji pro potřebné, čímž by se zároveň zabránilo koncentraci stejné sociální skupiny na jednom místě. „Byty pronajaté po roce 2006 by už neměly být privatizovány,“ soudí Kvítek. Nevidí rozumný důvod, proč by je měli získat za zvýhodněnou cenu lidé, kterým byly přiděleny ze sociálních nebo veřejných důvodů. Belaník oponuje, že o privatizaci těchto bytů ještě není rozhodnuto. „Opozice sice proti výstavbě protestuje, ale dcera jednoho jejich zastupitele si u nás požádala o byt pro lidi do 35 let,“ poznamenává.