Třinecké železárny navzdory celosvětové hospodářské krizi jedou téměř na plný výkon. Tím se liší od svých tuzemských konkurentů. Největší domácí huť ArcelorMittal totiž jede jen na 50 procent.
Autor: Jakub Stadler
Společnost Třinecké železárny (TŽ), domácí dvojka na trhu s ocelí po ArcelorMittal Ostrava, dosud odolává problémům způsobeným globální hospodářskou krizí. „Jedeme na 95 procent výrobních kapacit a jako jediná ocelářská skupina zřejmě v celé Evropě budeme mít za první pololetí kladný hospodářský výsledek. Zakázkové pokrytí třetího kvartálu je 98 procent kapacit,“ zdůrazňuje předseda dozorčí rady Třineckých železáren Tomáš Chrenek. V loňském roce se kvůli krizi propadl čistý zisk na třetinových 1,2 miliardy korun.
Propouštět se nebude
Podle nejvlivnějšího vlastníka TŽ Chrenka přirozenými odchody už v letošním roce podnik opustilo 290 lidí. Zároveň ale přijali 320 nových zaměstnanců. „Máme dohodu s odbory, že nebudeme nikoho propouštět ani nechystáme částečnou nezaměstnanost,“ tvrdí. Chrenkovy železárny, jež se podílejí na produkci oceli v Česku více než třetinou, vyrábějí především kolejnice a drát, jež jdou dobře na odbyt.
„Rozhodování menší firmy je na jiné úrovni než u nadnárodního kolosu. Třinecké železárny prokazují, že jejich technicko-obchodní politika dovede pružně reagovat na vývoj ve struktuře požadavků a zakázek odběratelů, a to zejména s důrazem na finální produkci. Mají standardní odběratele, čemuž odpovídá i cenová politika. V neposlední řadě je to podmíněno i sortimentem,“ vysvětluje předseda asociace Hutnictví železa Jaroslav Raab. Významná je podle něj skutečnost, že prognózy již naznačují určité zlepšení spotřeby ocelářských výrobků, což se může projevit oživením tradičních kanálů.
Vzpruhou pro výrobu je též účast na aplikovaném výzkumu se státní podporou, jež přispívá k zavádění nových technologií a výrobků. „Inovovaný a neustále rozšiřovaný výrobní sortiment i nejnovější výsledky aplikovaného výzkumu jsou jedním z faktorů, které umožňují Třineckým železárnám i v období hluboké hospodářské krize využívat své výrobní kapacity na rozdíl od konkurence na více než 80 procent,“ říká předseda představenstva TŽ Jiří Cienciala. „Řešení výzkumných projektů v tak značném rozsahu a v mnoha případech i s okamžitou návratností by však nebylo možné bez participace státu v rámci pravidel Evropské komise,“ doplňuje Cienciala.
Železárny každoročně věnují stovky milionů do nových technologií a zlepšení životního prostředí. Nyní zahájily modernizaci jedné ze dvou koksárenských baterií, která po uvedení do provozu na jaře 2011 přijde na téměř dvě miliardy korun. „Celá koksová baterie bude po rekonstrukci splňovat veškeré zákonem předepsané limity, bude mít opravdu ty nejlepší dostupné technologie (BAT). Dojde tak k výraznému zlepšení ekologických parametrů,“ popisuje investiční ředitel Jan Czudek s tím, že například při hašení koksu poklesnou emise na polovičních 50 gramů na tunu. Od roku 1997 investovaly přes 13 miliard korun, z toho do ekologických projektů více než čtyři miliardy. Posledním investičním počinkem z minulého měsíce bylo zprovoznění nového jeřábu k navážení surového železa s nosností 270 tun. Toto úctyhodné monstrum přišlo na 150 milionů korun.
ArcelorMittal ve ztrátě
Největší domácí huť ArcelorMittal Ostrava (AMO) je vytížena jen na 50 procent svých výrobních kapacit, když v prvním čtvrtletí to bylo dokonce ještě méně. Ceny oceli se podle studie poradenské společnosti KMPG od roku 2007 propadly o 60 až 70 procent a letos by neměly růst o více než několik procentních bodů. Snížení využití vlastních kapacit ale může přinést i řadu nových příležitostí. „Firmy mohou realizovat opatření, která by za plného provozu nebyla možná. Především kapitálově silné společnosti mohou investovat do zefektivnění výroby či ekologických opatření. Až ekonomika ožije, budou mít lepší výchozí pozici,“ uvádí Jan Linhart, partner poradenské společnosti KPMG Česká republika. Ocelářství je podle něj jedním z nejrychleji se transformujících odvětví na světě.
Do poloviny října však AMO opustí dalších 300 zaměstnanců, podle mluvčí firmy Věry Breiové odejdou zejména technickohospodářští pracovníci a pracovníci podpory výroby. Letos už přitom kvůli dopadům ekonomické krize propustili téměř tisíc lidí. Společnost má nyní 6600 zaměstnanců. „Odbory s tímto krokem vedení společnosti zásadně nesouhlasí a nepodporují ho. Leč když už k tomu má dojít, vyjednávají o podmínkách odchodu zaměstnanců v dodatku kolektivní smlouvy,“ reagoval odborový předák Roman Bečica. Zaměstnanci hutě podle něj od začátku roku odcházeli s odchodným, které podle odpracovaných let představovalo 11 až 20 průměrných ročních platů. Průměrná mzda za rok 2008 v AMO dosáhla podle mluvčí 29 818 korun.
Největší světový producent oceli hospodařil ve druhém čtvrtletí kvůli poklesu poptávky se ztrátou 792 milionů dolarů (přes 14 miliard korun) oproti zisku 5,8 miliardy dolarů před rokem. Tržby koncernu se propadly zhruba o 60 procent na 15,2 miliardy dolarů. Indický magnát Lakšmí Mittal uvedl, že firma v posledních týdnech registruje známky oživení, které jí umožnily obnovit produkci v některých závodech. Ostravský podnik zatím hospodářské výsledky neoznámil.
Zakázky propadlyaž o polovinu **
Jiná situace než v Třinci je i ve skupině Z-group Steel Holding, čtvrté největší ocelářské firmě v Česku. Firmu podnikatele Zdeňka Zemka postihl propad zakázek až o polovinu a od počátku roku již propustila přes 360 lidí. Dalším téměř třem stovkám zaměstnanců nabízí přes „kritické“ letní období, kdy je nejméně práce, přechod na dohodu o provedení práce. Od prvního října s nimi bude uzavřena nová pracovní smlouva za stejných podmínek jako stávající, a to bez zkušební doby. „Tento model je v tuto chvíli sociálně nejšetrnějším řešením,“ tvrdí výkonný ředitel Pavol Hubočan. Lidé podle něj po dohodě s odbory neztratí žádné výhody z délky odpracované doby ani příspěvky na penzijní připojištění a stravování. V železárnách, které dodávají komponenty pro automobilový a stavební průmysl, nyní pracuje 760 lidí. Z-group sdružuje hutní závody v Hrádku, Veselí nad Moravou a Chomutově.
