Mezi nejznámější české sladkosti patří čokoláda Orion. S její výrobou jsou spojeny pražské Modřany, první čokolády s tímto názvem ale vznikaly již za první republiky na Vinohradech v továrně Františka Maršnera.
Historie čokolády sahá do druhého tisíciletí před naším letopočtem, kdy tuto pochoutku začaly vyrábět jihoamerické kmeny Aztéků a Mayů. Základy moderní produkce položil Holanďan Conraad Van Houten, který v roce 1828 vynalezl způsob, jakým oddělit z kakaové hmoty kakaové máslo. O necelých dvacet let později pak vyrobila anglická firma Fry‘s první tabulkovou čokoládu na světě.
V českých zemích se do historie výroby čokolády nejvýrazněji zapsal pražský podnikatel František Maršner. Z malé firmy na výrobu tureckého medu vybudoval továrnu, která se do druhé světové války stala největší svého druhu v Československu.
František Maršner se narodil roku 1857 ve středočeském Buštěhradu. V sedmdesátých letech 19. století byl majitelem koloniálního obchodu v Kladně, v dalším desetiletí pak vydavatelem Obchodních listů a časopisu Český Lloyd. Větších úspěchů paradoxně dosáhla jeho manželka Albína, která začala roku 1886 vyrábět orientální cukrovinky. První experimenty s vařením tureckého medu dělala ve sklepní dílně na pražských Vinohradech.
Maršner se do podnikání zapojil roku 1891 a výroba se postupně rozšířila o další druhy cukrovinek, jakými byly sultánský chléb, halva, rahat či sučuk. Dílna přestávala manželům brzy stačit, roku 1896 se proto rozhodli vybudovat nový závod. Povolení získali hned v následujícím roce a za měšťanským pivovarem na Korunní třídě vznikla první výrobní hala. Firma byla zapsána do obchodního rejstříku pod názvem „První česká továrna na orientálské cukrovinky na Královských Vinohradech, A. Maršner“.
Speciální kolekce
|FRANTIŠEK MARŠNER (1857 - 1917) |
| Narodil se 29. dubna 1857 v Buštěhradě. Vystudoval reálku a obchodní školu v Praze a roku 1879 se stal majitelem koloniálu v Kladně. S nápadem vyrábět turecký med přišla roku 1886 jeho žena Albína. O pět let později se do výroby zapojil a sortiment rozšířil o další cukrovinky. Firma se roku 1901 změnila na akciovou společnost a Maršner výrobu nadále modernizoval. V roce 1904 zakoupil velkostatek ve Svatém Janu pod Skalou, kde zrenovoval klášter a zřídil malé lázně. Zemřel 28. července 1917. |
František Maršner záhy rozšířil výrobu také o zpracování kakaových bobů a podnik začal vyrábět i čokoládu. Opravdovou specialitou se přitom staly vánoční čokoládové kolekce, které jsou dodnes v Evropě ojedinělé. První vznikly již v roce 1897 a v dalších letech se jejich produkce neustále zvyšovala.
Firma dobře prosperovala, konkurence však byla v té době velmi silná. Vedle Lidky v Kutné Hoře a Zory v Olomouci konkurovaly vinohradské továrně především menší pražské podniky U Vondráčků, František Myšák či Berger. Aby Maršner umožnil rozvoj podniku, rozhodl se roku 1901 přeměnit firmu na akciovou společnost s názvem „První česká akciová společnost továren na orientálské cukrovinky a čokoládu na Královských Vinohradech“. Počet zaměstnanců vzrostl na 850 a firma byla počátkem 20. století schopna zpracovat již více než 350 tisíc kilogramů kakaových bobů ročně.
Čtyřcípá značka
Roku 1912 odešel František Maršner na odpočinek a o pět let později zemřel. První světová válka výrobu ochromila a po jejím skončení bylo nutné vinohradskou firmu více zviditelnit. Tehdejší vedení podniku se proto rozhodlo pro velkou reklamní kampaň a začalo pro ni hledat vhodného výtvarníka. Volba nakonec padla na talentovaného Zdeňka Rykra. Ten sice zpočátku odmítal, po osobním telefonátu ředitele továrny ale práci přijal.
Ústředním motivem nové kampaně se stala známá čtyřcípá hvězda, kterou Rykr navrhl hned první den, kdy se s firmou dohodl na spolupráci. Využil také značku Orion, kterou měla čokoládovna registrovanou již od roku 1914, využívala ji ale pouze pro jeden typ čokolády. Výsledkem bylo nové logo továrny, zobrazující vedle sebe jména Maršner a Orion. Kampaň měla obrovský úspěch a přestože podoba loga ještě nebyla úplně ustálena, začala se čtyřcípá hvězda objevovat na obalech od čokolád, tyčinek, pečiva i bonbonů. Obliba této značky způsobila, že se roku 1928 celá firma přejmenovala na Orion, továrny na čokoládu, a. s.
Modřanské půlstoletí**
Nová společnost se i nadále rozrůstala. Do provozu uvedla další továrnu v Uherském Brodě a do začátku druhé světové války se stala největší v Československu. Měla třetinový podíl na produkci české čokolády a její roční obrat dosahoval šedesáti milionů korun.
Válečné období však znamenalo utlumení výroby. Po roce 1945 byla firma znárodněna a spolu s modřanskou továrnou Rupa byla začleněna do společnosti Pražské čokoládovny. Stranické orgány následně rozhodly o tom, že se veškerá výroba přesune do Modřan a vinohradská továrna byla roku 1952 uzavřena. Značka Orion však díky dobrému jménu nezmizela a byla přenesena na nový závod, který v padesátých letech vyráběl polovinu tuzemské produkce čokolády.
Také po roce 1993 a vstupu švýcarské firmy Nestlé do společnosti Čokoládovny, a. s., byla vybrána značka Orion pro celý sortiment čokolády a cukrovinek. Hlavním výrobním závodem se ale místo Modřan stala olomoucká Zora, kde se dnes vyrábí veškerá produkce Orionu. Modřanský závod byl zpočátku určen pro zpracování kakaových bobů, v roce 2004 byl však uzavřen a následně zbořen.
Prameny: Český biografický slovník XX. století, Historie a současnost podnikání v Praze
