Pražská telekomunikační síť pokračuje ve výběru strategického partnera.
V Česku zatím není příliš obvyklé, aby mladé společnosti vyrostlé na zelené louce zaznamenávaly výrazné úspěchy pár let po svém založení. A už vůbec není zvykem, aby prosperovaly podniky, jejichž majoritním vlastníkem je stát či obec. Za světlou výji mku je v tomto ohledu možné považovat akciovou telekomunikační společnost PragoNet, založenou v roce 1996 pražským zastupitelstvem. Už loni PragoNet skončil své hospodaření s více než šestimilionovým ziskem. A jeho úspěch - zdá se - bude v budoucnu mnohem zářnější. PragoNet totiž disponuje velmi potentní telekomunikační sítí, jejíž páteř tvoří optické kabely rozvedené v pražském metru, a nyní hledá strategického partnera.
Projekt kabel.
V roce 1994 začalo zastupitelstvo v rámci jednání s ministerstvem školství uvažovat o tom, že by si vybudovalo vlastní telekomunikační síť, která by sloužila jak pro potřeby města Prahy, tak pro potřeby akademické obce. Navíc by se dala využít i pro různé technologické a bezpečnostní systémy, které město provozuje.
Radní si proto nechali na toto téma vypracovat studii o proveditelnosti projektu. Zahraniční konzultační společnost v ní došla k závěru, že plán je návratný, ale že bude potřebné, aby společnost provozující síť měla možnost poskytovat služby i na komerční bázi.
V roce 1995 projekt radní schválili. Investorem bylo město, které zároveň vyhlásilo výběrová řízení na projektanta a dodavatele základní osnovy optické kabeláže. Koncem roku 1995 stále platila teze, že subjekt, který bude síť provozovat, by měl být schopen poskytovat služby nejen městu, ale i jiným komerčním zákazníkům. „Z jednání s Českým telekomunikačním úřadem a s ministerstvem dopravy vyšlo najevo, že to nemůže být žádný orgán města, ale že to musí být buď ‚eseróčko , nebo ‚akci ovka . Jen taková společnost měla šanci získat příslušné licence, popsal v rozhovoru pro týdeník EURO tehdejší události ředitel společnosti PragoNet Michal Hátle.
V listopadu 1995 pak zastupitelstvo schválilo zakladatelské listiny akciové společnosti PragoNet. Stoprocentním akcionářem se stalo hlavní město. Do obchodního rejstříku byl PragoNet zapsán v dubnu 1996 a následně podepsal s městem dohodu , že bude dohlížet na výstavbu sítě, která se už tehdy budovala pod názvem Net 94 a měla se stát základem budoucí telekomunikační sítě PragoNetu.
V lednu 1996 byl Michal Hátle (bezpartijní) zvolen do představenstva a po zapsání PragoNetu do obchodního rejstříku byl jmenován i generálním ředitelem.
Počátkem roku 1997 získal PragoNet povolení k provozování telekomunikační sítě a začal fungovat v souladu s podnikatelským plánem vytvořeným ve spolupráci se společností Oasa Computers. „Prvními zákazníky se staly velké veřejnoprávní i soukromé subjekty, protože telekomunikační služby v optokabelové síti nejsou pro malé uživatele příliš levné, říká dnes Michal Hátle.
V roce 1997 už byl PragoNet schopen hradit provozní náklady z vlastních výnosů. „To byl dle mého názoru velký úspěch, protože nám na to bylo dáno řekněme sedm osm měsíců, říká Hátle.
Nevyhnutelná privatizace.
K další expanzi ovšem PragoNet potřebuje jen v první fázi 750 milionů korun. Michal Hátle však odhaduje, že v následujícím období to bude zhruba třikrát více. „Proto se v roce 1997 začalo v orgánech spol ečnosti uvažovat o tom, že PragoNet bude mít obtíže při získávání případného úvěru od některé komerční banky, protože nemá čím ručit. Jediné reálné řešení bylo nalezení investora. Na dubnovém zasedání rady zastupitelstva, která byla zároveň ‚valnou hromadou , byly schváleny podmínky, jak a kdo bude strategického investora v budoucnosti hledat, vzpomíná Hátle. Zahájením výběrového řízení bylo pověřeno představenstvo PragoNetu.
Na podzim 1998 vstoupil do akciové společnosti Dopravní podnik, který získal zhruba šestnáctiprocentní podíl. Letos v létě pak proběhlo kvalifikační kolo, kterého se na základě výzvy zveřejněné v českém i v zahraničním tisku zúčastnilo devatenáct potenciálních inves torů. Podmínky splnilo dvanáct z nich a ti se kvalifikovali do prvního kola. Jediným známým účastníkem tendru, s jehož organizací pomáhají společnosti Cameron McKenna a MII, je British Telecom, zbylých jedenáct jmen PragoNet odmítá zv eřejnit. „Je to součástí dohody, vysvětluje Hátle.
Tendr pokračuje.
Ačkoli probíhající výběrové řízení otevřeně kritizuje například předseda radničního klubu Unie svobody Michael Hvížďala, jeho kolegové v zastupitelstvu jsou opačného názoru. Minulý pátek v klíčovém hlasování pokračování výběrov ého řízení schválili, přičemž vítěz by měl být znám už na počátku příštího roku. Navýšením základního jmění získá investor nejpozději do poloviny roku 2000 34procentní podíl v PragoNetu a bude se moci pokusit svést v Praze souboj s do sud monopolním Telecomem.
