Nyní, kdy sedmá polní nemocnice sklízí plody enormního lidského i finančního nasazení, je usazená a oblíbená, kdy potvrzuje dobré jméno naší země, je stažena. Právě nyní, kdy začíná rozdělování ekonomické transformace jihu Iráku, které by i trochu šikovní lékaři mohli svými kontakty ovlivnit, jedeme domů.
Když bychom mohli začít sbírat zisky ze stamilionové investice, jedeme domů,“ - takto se obrátila na veřejnost velvyslankyně ČR v Kuvajtu Jana Hybášková. Vzápětí sklidila za svůj článek v MFD ostrou reakci. Už ve středu ČRo přinesl zprávy o tom, že ministr zahraničí Cyril Svoboda velvyslankyni řekl, že o stažení nemocnice rozhodla vláda a ona je musí respektovat. Pro další média mluvčí ministerstva zahraničí zdůraznil, že problémům prospěje jejich interní řešení, nikoli zveřejňování v médiích. „Podstatné je ale to, že takto rozhodla vláda. Ona jako zástupkyně státu by měla respektovat rozhodnutí vlády,“ dodal mluvčí. U kritiky to neskončilo. ČT jako první informovala o rozhodnutí vlády o odvolání Hybáškové z Kuvajtu. Podle ministerstva zahraničí ale článek nebyl jediným důvodem tohoto rozhodnutí. Velvyslankyně údajně končí proto, že vládu v minulosti kritizovala opakovaně, překračovala své kompetence a svým angažmá v dění kolem české nemocnice v Basře zasahovala do práce velvyslance v Iráku. Pro televizní diváky věc ještě dále ozřejmil Cyril Svoboda: „Není možné, aby velvyslanec kritizoval vládu, protože velvyslanec zastupuje hlavu státu a vládu v zemi, kde působí.“ Jana Hybášková v letech 1991 až 1997 zastávala funkci ředitelky odboru Blízkého východu MZV. Poté byla v 32 letech jmenována velvyslankyní ve Slovinsku a stala se tak podle všeho nejmladším ambasadorem v dějinách české diplomacie. Loni převzala úřad v Kuvajtu. „V poslední době ale dávala najevo zájem o předčasný odchod z postu. Jako by jí vadilo, že se již dostala mimo mediální výsluní,“ řekl Právu nejmenovaný zdroj z Černínského paláce. Podle něj těžce nesla připomínky svých kolegů, kteří ústředí upozorňovali, že již v létě byla znovuotevřena diplomatická mise v Iráku a působnost Hybáškové by tudíž neměla překračovat kuvajtsko-iráckou hranici.
