Korporátní cestování je v mnoha odvětvích nedílná součást funkčního
obchodního modelu. Tento segment nyní prochází velmi složitým obdobím s
nejistou budoucností.
Firmy byly přinuceny ze dne na den služební cestování téměř zcela zastavit a
hledat alternativní způsoby udržení provozu. Zda se tyto způsoby stanou novým
standardem dočasně, či permanentně, ještě uvidíme. Dochází k revizi přístupu k
služebním cestám a nákladům na ně.
Kvantifikace a zobrazení všech relevantních nákladů však v současných rezervačních
systémech nejsou dostatečně transparentní, aby tuto revizi usnadnily.
Náklady na létání porostou
Současné korporátní rezervační systémy uživateli zobrazují přepravu mezi letišti, avšak další cestovní náklady musí uživatel vyhledávat a hodnotit zvlášť a teprve potom se rozhodnout, zda se k letadlu dopraví autem, taxíkem, veřejnou dopravou, či dokonce pojede vlakem místo využití letecké přepravy.
V budoucnu by měl systém zobrazit všechny možnosti přepravy mezi dvěma
adresami (letadlo, vlak, vůz, veřejná doprava a jejich kombinace), ukázat
všechny parametry nutné pro rozhodnutí a jejich finanční vyjádření. Zobrazená
cena by měla zohlednit nejen přepravu osoby, ale volitelně i náklady na
zavazadla, rezervaci konkrétního sedadla, náklady na salonek v případě přestupů
(které budou patrně v budoucnosti častější).
Pokud do rozhodovacího procesu zahrneme faktory jako zdravotní rizika spojená s pobytem v uzavřených prostorech s vyšší koncentrací osob, očekávané zvýšení kontrol na letištích, kde se k bezpečnostní kontrole přidá i kontrola zdravotní, očekávané omezení sítě spojení co do počtu přímých spojení, a tedy nárůst času stráveného přestupy, stanovení minimální ceny letenek a přirážka za letenky na kratší vzdálenosti či přímo zákaz letů na nejkratší vzdálenosti, růst cen letenek z důvodu nižší kapacity letadel, může se letecká doprava stát méně preferovanou tam, kde existuje alternativa, protože časová a finanční náročnost se zvýší a dojde k přehodnocení toho, kdy je služební cesta nutnou aktivitou.
Pozemní doprava na kratší až střední vzdálenosti se může stát plnohodnotnou
alternativou přepravě letecké. Často vede z/do centra měst a čas navíc strávený
ve vlaku může být vykompenzován úsporou času stráveného přepravou mezi
destinací a letištěm, odbavením a nutností být na letišti s předstihem. Nehledě
na to, že vlak nabízí větší podíl času, který lze strávit produktivně.
Má ta cesta smysl?
Vyhledávač spojení pro služební cesty by měl zobrazovat virtuální spojení
jako plnohodnotnou alternativu vlastní služební cesty, a to zejména v případě
jedno- až dvoudenních cest, kde může čas strávený cestou tvořit polovinu i více
z celkového času. Osobní náklady zaměstnance a ztracená produktivita se stávají
významnou položkou nákladů služební cesty, kterou je nutné brát v úvahu.
Do rezervačního procesu služební cesty vstupují faktory, které dříve hrály
minimální či žádnou roli. Provozovatelé ubytovacích i přepravních kapacit
prezentují, jak zajistí bezpečnost z hlediska zdraví, umožní sociální odstup či
nabídnou bezkontaktní technologii, jako jsou virtuální check in/ out či
objednávka služeb, mobilní aplikace umožňující bezdotykový vstup do pokoje či
vozu, ovládání klimatizace, televize, osvětlení/zatemnění prostor apod.
Komplexní zhodnocení možnosti zůstat v kontaktu s obchodními partnery a
vytvářet podmínky pro rozvoj společnosti je výzva, kterou mají před sebou
přepravci, cestovní agentury a manažeři služebního cestování v jednotlivých
firmách. Rezervační nástroje by měly tento proces usnadnit.
Finální rozhodnutí o služební cestě zůstane na porovnání nákladů a
případných přínosů stejně jako doposud, výrazně se však rozšiřuje seznam
položek, které náklady tvoří. Nároky na obhájení přínosů a kvantifikaci ztrát
plynoucích z neuskutečněné služební cesty se zvyšují.
Autor je poradcem ve společnosti Deloitte
