Společnost Hyperloop zamýšlí udělat z Bratislavy svou centrálu a nabrat do slovenské pobočky až tisíc lidí. Plánuje také další expanzi v zemích střední Evropy.
Vhodná geografická poloha stejně jako levná a přitom kvalitní pracovní síla. To na Bratislavě zajímá šéfy společnosti Hyperloop, která plánuje stavět vysokorychlostní dopravní systémy na způsob poptrubní pošty. Jak tvrdí v rozhovoru pro slovenské Hospodárske noviny výkonný ředitel Hyperloop Transportation Technologies Bibop Gresty, společnost zvažuje, že si ze slovenské pobočky udělá centrálu.
„Seběhlo se to rychle, přišli jsme těsně před březnovými volbami. Byli jsme překvapeni, že nová vláda byla stále nakloněna témuž, na čem jsme se dohodli s tou předchozí,“ mluví o okolnostech plánu založit centrálu byznysu na Slovensku Bibop Gresty. Firma má zatím se slovenskou vládou podpepsanou dohodu o spolupráci.
Slovenskou republiku si Hyperloop vybral z vícera důvodů. Ředitel firmy vyzdvihuje třeba kvalitu i platovou dostupnost slovenských vývojářů ale též růst ekonomiky. Svou roli ovšem hrála, podobně jako třeba u slovenské investice Jaguar Land Rover i ochota státu nabídnout společnosti vhodné podmínky a pobídky.
Visegradská expanze
„Jednali jsme sice s každým - s Angelou Merkelovou, Davidem Cameronem nebo s rakouským kancléřem. A ano, všichni měli o náš projekt zájem - ale neměli jsme pocit, že by jim jejich politická situace dovolovala cokoliv udělat. Chtěli s námi mluvit, udělat si pár selfie, ale nic víc,“ říká Gresty.
Bratislava je navíc jediné hlavní město, které není vzdáleno ani sto kilometrů od dalšího hlavního města. I proto chce Hyperloop spustit evropský projekt superrychlépřepravy na trati Bratislava – Vídeň, která by mohla trvat pouze osm minut. „Začínáme na trase Bratislava - Vídeň. Ale už teď se bavíme o dalších s každým členským státem V4,“ naznačuje plány výkonný ředitel společnosti.
V Hyperloop Transportation Technologies v současnosti drží Bibop Gresty s generálním ředitelem Dirkem Ahlbornem většinu akcií společností. Vlastnickou strukturu doplňuje dalších více než 150 menších akcionářů. Malé balíky akcií prý vlastní také 540 vědců, kteří s Hyperloopem spolupracují. Firma zatím zaměstnává 70 lidí, na Slovensku by však podle ředitele v případě zvolení Bratislavy za centrálu mohli zaměstnat až tisíc pracovníků.
Společnost plánuje spustit přepravu technologií, kterou vymyslel tým kolem Elona Muska, na trati Bratislava - Vídeň již za čtyři roky. Reálně však v rukou žádnou plnohodnotnou technologií nemá.
Dále se dostala konkurenční Hyperloop Technologies. Ta představila 11. května v North Las Vegas své technologie na zkušební trati. Do deklarovaných vlastností měl však test pohonu Hyperloop One daleko.
Start proběhl na modifikované železniční trati, nikoli ve vakuovém potrubí, jak je v plánu, a testovací vozidlo dosáhlo zlomek předpokládané rychlosti kapslí Hyperloop. Maximální rychlost během testu dosáhla „jen“ 186 kilometrů v hodině. Plán přepravy přitom slibuje až rychlosti přesahující tisíc kilometrů v hodině. Firma říká, že jde jen o prototyp a další vývoj během pár let zvládne.
Čtěte také: