MALOOBCHOD Jakkoli se Galerií Butovice vítr honí prázdnými chodbami a prodejci marně čekají na návaly koupěchtivých klientů, většina obchodních center v Česku si na návštěvnost nestěžuje.
MALOOBCHOD Jakkoli se Galerií Butovice vítr honí prázdnými chodbami a prodejci marně čekají na návaly koupěchtivých klientů, většina obchodních center v Česku si na návštěvnost nestěžuje. Maloobchod má dnes v České republice více než dobré časy. Domácí ekonomika zažívá nevídaná tempa růstu, tomu odpovídá zvyšování mezd, nízká inflace, a sice pomalu, ale přece jen klesající míra nezaměstnanosti. Nákupní horečku přitom ještě akceleruje prudký rozvoj spotřebitelských úvěrů, které jsou v současnosti dostupné téměř pro každého. Nakupování ve velkém, ve večerních hodinách či ve dnech pracovního klidu, se v Česku stalo běžnou součástí životního stylu. Velkoplošné prodejny s širokým sortimentem a dlouhými otevíracími dobami jsou z tohoto hlediska ideální a čeští zákazníci to také oceňují - rozhodující část maloobchodního obratu připadá právě na ně. ZÁKAZNÍK JAKO CÍL ÚTOKU Prosperita těchto gigantů má ale také svou odvrácenou tvář. Jak počet velkoplošných prodejen roste, zostřuje se jejich vzájemná rivalita a boj o zákazníka nabírá na obrátkách. Velkým trumfem do budoucna by pro tyto „chrámy konzumu“ mělo být posilování role neobchodních provozů, tedy kin, sportovních zařízení či restaurací. Nicméně hlavní boj se stále bude odehrávat v oblasti cen - podle odborníků se právě nyní schyluje k cenové válce mezi hypermarkety a diskontními prodejnami. Naproti tomu v oblasti sortimentu nemají obchodníci moc co řešit: ten totiž standardně sahá od „Bacha po Vlacha“. V hypermarketech a přilehlých galeriích zákazník najde vše, na co si vzpomene: potraviny, potřeby pro domácnost, elektrospotřebiče, knihy, hodinky, klenoty, oděvy, boty, lékárny a tak dále. Nedávno dokonce proběhly pokusy rozšířit paletu nabízeného zboží o automobily, ale technické problémy a přece jenom specifický typ prodeje je zatím omezily na občasnou prezentaci vybraných modelů. Souvisí to také s tím, že atraktivita mamutích obchodních komplexů, kde se většinou jedná o samoobslužný prodej, je založena na láci. Luxusní, respektive skutečně drahé zboží, se tady proto obvykle neprodává. Neodpovídá totiž potřebám průměrného zákazníka: ten chce nakoupit pohodlně a především levně. PŘIPRAVTE SE NA NOVÉ PRODEJNY Kouzlo velkoplošných samoobslužných prodejen objevili Češi na sklonku devadesátých let minulého století. V porovnání se západní Evropou tedy o mnoho později. O to víc je ovšem rozvoj tohoto sektoru dynamičtější, tím spíše, že v porovnání s vyspělou Evropou je v Česku moderních velkoprodejen zatím stále málo. Zatímco průměr v západní části Unie činí 1,5 metru čtverečního prodejní plochy na jednoho obyvatele, v tuzemsku je to přibližně 0,94 metru, tedy o něco málo více než polovina. Výstavba obřích prodejních center proto poměrně rychlým tempem pokračuje. Pozornost developerů se soustřeďuje především na obchodně-zábavní centra. Tento trend je i odpovědí na poptávku. Postupem doby vznikla i jakási „obchodní“ turistika - v podstatě jde o organizaci celodenních rodinných zájezdů do obchodních středisek. Těch má být v dalších třech letech postaveno podle průzkumu společnosti Cushman&Wakefield/ Healey&Baker celkem čtrnáct. K největším bude patřit pražské Palladium, které uživatelům už v roce 2007 nabídne celkem 70 tisíc metrů plochy (pro srovnání: varšavské Zlaté Terasy, které jsou považovány za největší projekt tohoto druhu ve východní Evropě, mají celkovou plochu 110 tisíc metrů). DOČKAJÍ SE I REGIONY Tyto aktivity, které se odehrávají především ve velkých městech, jsou doprovázeny expanzí obchodních řetězců do měst okresního formátu, s počtem obyvatel do 20 tisíc, kde se zatím etablovaly především diskontní prodejny jako Lidl, Penny či Plus. Právě na jejich pozice chtějí zaútočit společnosti jako Ahold či Kaufland. „Čeká nás velký konkurenční boj mezi hypermarkety a diskontními prodejnami, a to v období, kdy vrcholí boj o přežití na tuzemském trhu,“ tvrdí Zdeněk Skála ze společnosti Incoma Research. Ten už ostatně probíhá a má své vítěze i poražené - z Česka se už stáhly například řetězce Meinl a Carrefour. Cenová válka totiž už probíhá delší dobu právě mezi řetězci. Dojezdové vzdálenosti - tedy teoretická doba, kterou jsme ochotni strávit v automobilu na cestě za nákupem - se totiž zkracují. Například obyvatel Benátek nad Jizerou si může vybrat mezi mladoboleslavským centrem Olympia či pražským Černým mostem. V prvním případě „projede“ deset minut, v druhém patnáct. V takových poměrech stále větší roli hraje cena, dále také šíře sortimentu a dnes stále více už zmíněné „zábavní“ provozy. Jakkoli nadnárodní společnosti do Česka přinášejí internacionálně „platné“ standardy, vývoj maloobchodní sítě má v každé zemi svá specifika. Například na Slovensku působí velkoplošné prodejny hlavně v centrech měst, zatímco v Česku je to především na jejich okrajích. To je mimo jiné důsledek existence relativně moderní sítě obchodních domů Prior, postavených na Slovensku za husákovského socialismu, a nižšího stupně motorizace slovenské společnosti. * ROZVOJ POČTU HYPERMARKETŮ V ČR (počet prodejen) 1. 1. 1997 2 1. 1. 1998 7 1. 1. 1999 25 1. 1. 2000 51 1. 1. 2001 82 1. 1. 2002 106 1. 1. 2003 127 1. 1. 2004 145 1. 1. 2005 161 1. 1. 2006 192 VEDE ÚSTÍ NAD LABEM**
(okresy s nejvyšším rozsahem hypermarketových prodejních ploch na 1000 obyvatel)
Okres Plocha
Ústí na nad Labem 250,6 m2
Hradec Králové 216,9 m2
Ostrava 200,2 m2
Pardubice 181,5 m2
Tábor 165,9 m2
Pramen: Incoma Research
* JAK SE DĚLÍ O ZÁKAZNÍKY
(rozdělení maloobchodního obratu TOP 50 obchodníků podle typu prodejen)
Prodejny Obrat
Hypermarkety 40 mld. Kč
Supermarkety 17 mld. Kč
Diskonty 17 mld. Kč
Hobbymarkety 9 mld. Kč
Elektro 4 mld. Kč
Menší potravinářské prodejny 4 mld. Kč
Drogerie 3 mld. Kč
Nábytek 3 mld. Kč
Ostatní 3 mld. Kč
Zdroj: Incoma Research
Pramen: Incoma Research (2005)
