Přišel jsem o padesát rohlíků, říká šéf antimonopolního úřadu
EURO: V jakém stavu jste převzal úřad po svém předchůdci Josefu Bednářovi? PECINA: Z hlediska odborného rozhodování v poměrně uspokojivém. Naopak ve špatném stavu z úřednického pohledu a dodržování správních lhůt. Nyní doháníme, co se dá, myslím, že do konce roku již budeme všechna šetření dokončovat v odpovídajícím termínu. Staré věci budou dotažené, nové se již nebudou zpožďovat. Nejhorší však byla atmosféra na úřadu, ale i to se již trochu zlepšilo.
EURO: Čím se projevovala špatná atmosféra? PECINA: Po svém nástupu jsem se setkal s neuvěřitelnými věcmi. Lidé spolu vůbec nekomunikovali. Nikdo neuměl říci nic jiného než: ano, pane předsedo. Lidé v Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže byli v takovém stavu, že se báli nastoupit se mnou do jednoho výtahu, protože pan Bednář jezdil vždy výtahem sám. Když mě vezou na jednání, bojí se odbočit z předepsané cesty, a třeba se tak vyhnout dopravní zácpě, protože Bednář měl jednu trasu, na kterou byl zvyklý. První, co jsem po svém nástupu zavedl, byly mobilní telefony pro vedoucí pracovníky. Rovněž jsem povolil běžným zaměstnancům telefonovat, protože to v minulosti nesměli. Byť to vypadá úplně neskutečně, ale telefonáty z úřadu i do úřadu byly možné pouze přes sekretariát předsedy. V době, kdy má každý svůj soukromý mobil, je takové opatření samozřejmě směšné. Ale nadále se takřka každý týden v úřadu dozvím něco, co mě opravdu překvapí a co je pro normálního člověka neuvěřitelné. Třeba když jsem poprvé jako předseda úřadu pracovně navštívil Brusel, doprovázel mě ředitel odboru zahraničních vztahů. K mému velkému překvapení jsme však spali každý v jiném hotelu. Když jsem se ptal proč, protože hotely v centru Bruselu jsou zhruba na stejné cenové úrovni a není důvod, abych bydlel v lepším nebo horším, bylo mi řečeno, že pan Bednář vždycky bydlel sám. Sám se rovněž nechal odvézt do konferenčního centra a zbytek jeho doprovodu šel pěšky nebo jel místní dopravou. Neustále se setkávám s nařízeními, která nemají žádný smysl, ekonomický význam ani logické opodstatnění. Je to pouze diskomfort a zbytečná buzerace pro všechny.
EURO: Měníte vnitřní strukturu instituce, která byla v minulosti často kritizována za nedodržování termínů. Kdy se rozhodování v jednotlivých případech zrychlí? PECINA: Pokud se týká veřejných zakázek rozhodovaných v první instanci, jsme na dvě až tři výjimky zcela v synchronu. U druhostupňových rozhodováních nyní doháníme zpoždění a věřím, že do konce roku budeme v synchronu i v rozkladech, i když v této oblasti to bude z principu vždycky trvat trošku déle. Větší problém mám v hospodářské soutěži. Tam se některé kauzy táhnou, protože nebyli lidé, kteří by je nastudovali a vyřešili. Tady budeme normální termíny plnit pravděpodobně v únoru příštího roku. Když jsem na úřad přišel, domníval jsem se, že má dva tisíce správních řízení do roka. Z toho je polovička raketýrů, kteří podněty podávají a následně stahují. Ale skutečnost je jiná, v průměru přijde jeden návrh denně. Případů, kdy někdo podá návrh, a potom ho stáhne, je odpovídající množství, což znamená poměrně málo. Dospěl jsem k tomu, že není třeba, abych zřídil - jak jsem měl původně v úmyslu - nějaké analytické oddělení, jež by oddělovalo zrno od plev. Rozhodl jsem se, že to nechám tak, jak to je, protože lék na subjekty, které zdržují výběrová řízení podáními našemu úřadu, které vydělávají na tom, že správní řízení může trvat dlouho, je jednoduchý. Správní řízení antimonopolního úřadu za prvé nemá odkladný účinek a předběžné opatření, to je skutečně šafrán, kterým se u nás bude šetřit. Budu je vydávat, jen když uvidím, že jde o jasný problém. Za druhé, na základě nového zákona máme na rozhodnutí 30 dnů místo 60. Moji lidé mají řádově několik dní na to, aby prostudovali, jestli zakázat uzavření smlouvy, nebo pozastavit její plnění, či ji zcela zrušit. Prostě budeme dodržovat lhůtu třiceti dnů, a tím pádem je vymalováno. Jestliže se někdo v minulosti živil na tom, že řekl, odvolám se do Brna, bude to půl roku stát a přijdete o peníze, tak to už není.
EURO: Bednář před časem prohlásil, že končí období diskusí a za porušování antimonopolního práva bude udělovat vysoké pokuty. Chcete v této strategii pokračovat? PECINA: Takový přístup hodlám zásadně změnit. Jsou případy, které byly - alespoň si to myslím - motivovány snahou dávat pokuty za každou cenu. Na druhé straně byla otázka fúzí řešena na základě jakýchsi výpočtových vzorců bez ohledu na to, co to udělá s hospodářskou soutěží. Například se zakázala fúze výrobců minerálních vod, což je naprosto absurdní. Supermarkety disponují obrovskou silou, a i kdyby výrobci měli sto procent trhu, tak proti prodejcům nic nezmůžou. Jejich síla bude vždy menší. Není řešením zakázat fúzi výrobců, díky které by mohli trochu posílit a byli by schopni například i exportovat. Je to naprosto absurdní opatření, které existuje jen proto, že někdo jako relevantní trh nadefinoval trh České republiky. Dalším excesem bylo, že úřad nepovolil fúzi pekařů v době, kdy si supermarkety pečou 30 procent pečiva samy. Pokud bychom řešili podobné fúze nyní, budeme rozhodovat jinak, z hlediska evropského kontextu. Neříkám, že nemohou existovat výjimky, něco jako regionální problém. V takovém případě můžeme definovat relevantní trh jako jednotku menší, než je Česká republika. Avšak globálně, zejména pokud se to týká potravin distribuovaných v sítích hypermarketů, se na to nemůžeme dívat pouze z hlediska České republiky, ale většího trhu, minimálně Evropské unie. Pokud zakážeme firmám fúzovat, což dělají pravděpodobně z ekonomických důvodů, tak pro své rozhodnutí musíme mít vážný důvod. Ne si někde spočítat pár vzorečků a říct, že fúzi zakazujeme, protože by získaly moc silné postavení na českém trhu.
EURO: Budete se tedy znovu zabývat zakázaným spojením výrobců minerálek a pekařů? PECINA: Úřad sám to otevírat nebude. Pokud o to požádají sami, vše zvážíme s vědomím, že jsme členy Evropské unie.
EURO: Na která odvětví, když pomineme otázku fúzí, se zejména zaměříte, kde jsou aktuálně největší problémy? PECINA: Podíváme se na sílu hypermarketů. Nemůžeme je postihovat z hlediska zneužívání dominantního postavení, není pravděpodobné, že by spolu uzavíraly zakázané dohody, protože mezi nimi panuje silná konkurence. To je v pořádku. Mají však velkou hospodářskou sílu a ekonomická závislost dodavatelů na hypermarketech a supermarketech je prostě obrovská. Musíme si všímat i takových věcí, jako jsou dotace. Čeští zemědělci je mají nižší než rakouští či němečtí. Z hlediska hospodářské soutěže tedy v současné době vidím dva velké problémy. Jsou to hypermarkety, které nedělají jakoby nic nekalého, když tlačí české dodavatele do často velmi těžkých podmínek. Druhá věc jsou samozřejmě síťová odvětví, což se týká vody, tepla, elektřiny a zejména plynu.
EURO: Vedení sítí supermarketů a hypermarketů tvrdí, že ke stále nižším cenám je tlačí konkurence a zákazník požadující levné služby. Hodláte je donutit ke zdražení? PECINA: Úřad je tím posledním, kdo bude hypermarkety přesvědčovat, aby zdražily. Konkurence, která tlačí na nižší cenu, je pochopitelně v pořádku. Ale měli bychom dohlédnout například na to, aby výrobci, kteří jsou vyloženě závislí na hypermarketech, nebyli tlačeni do cen, které jsou pod jejich výrobními náklady. Tento problém může dlouhodobě vést k tomu, že se trh v Česku oslabí. Hypermarkety opravdu nemůžeme postihovat z hlediska dominance, protože jich je hodně a žádný z nich v takovém postavení není. K tomu, aby nezneužívaly své síly a nenutily dodavatele do podnákladových cen, měl sloužit zákon o ekonomické závislosti, který prošel Poslaneckou sněmovnou, ale byl zamítnut v Senátu. Z mých informací vyplývá, že někteří poslanci se jej ještě do voleb pokusí znovu prosadit.
EURO: Řekl jste, že úřad bude intenzivně sledovat síťová odvětví. Zneužívají někteří distributoři svého dominantního postavení? PECINA: Na trhu se zemním plynem již situace dozrála k tomu, abychom zasáhli. V pondělí 21. listopadu se společností RWE Transgas zahajujeme správní řízení s komunitárním prvkem. Domníváme se totiž, že chování RWE Transgas může mít i přeshraniční efekty. Spojíme se s německým antimonopolním úřadem a Evropskou komisí. Prozkoumáme smlouvy plynárenské společnosti s jejími zákazníky, respektive s těmi, kterým dodává zemní plyn za neregulovanou cenu. Tam je zásadní problém. Z našich informací vyplývá, že řada ze čtyřiatřiceti firem, ještě nepodepsala smlouvy s RWE Transgas. Plynaři navržené smlouvy vykazují prvky zneužívání dominantního postavení.
EURO: Jaký byl hlavní impuls pro zahájení kontroly? PECINA: Získali jsme informace od Energetického regulačního úřadu. To byl stěžejní impuls, samozřejmě máme i několik dalších. Dostali jsme podnět ze strany MVV Energie. Hodlali jsme počkat a dali jsme společnosti RWE Transgas čas na to, aby se domluvila s regulačním úřadem. Máme však informace, že k dohodě nedošlo. Regulátor RWE ukládá pokutu a my musíme rovněž nějakým způsobem reagovat.
EURO: Uvádíte, že hodláte jít cestou nikoli pokut, ale prevence, a se subjekty na trhu se chcete raději dohodnout. Znamená to, že ani v tomto případě nebudete udělovat vysokou pokutu? Jak vypadá taková domluva? PECINA: Snažili jsme se po dobu šesti týdnů s RWE Transgas domluvit. Říkali jsme, že musí nejprve přijmout nápravné opatření ve správním řízení, které vede s regulačním úřadem. Jestliže tento úřad řekne, že ceny jsou v pořádku, my zkontrolujeme smlouvy a je po problému. Regulační úřad však uvedl, že k nápravě nedošlo. Takže zasáhneme. V rámci správního řízení můžeme postupovat tím způsobem, že RWE řekneme: Při správním řízení jsme zjistili to a to a vyzýváme vás, navrhněte nápravné opatření. RWE může vyzvat antimonopolní úřad, aby současné dohody zrušil, a podepíše se všemi odběrateli novou smlouvu. V tom okamžiku jim oznámíme, že na začátku roku došlo k deformaci trhu s plynem, která je však napravená, nikomu nevznikla žádná škoda a nebudeme dávat pokutu. Pokud bude RWE Transgas trvat na svém, můžeme udělit pokutu a zrušit smlouvy z vlastní vůle. Nemůžeme však říct, jak mají vypadat smlouvy nové. Pokud je RWE Transgas udělá stejně jako předchozí, můžeme je opět zrušit. Firma se samozřejmě bude s námi soudit. To jsou dvě cesty. Osobně preferuji dohodu.
EURO: Skupina ČEZ postupuje obdobně jako plynaři. Koncernu roste zisk, elektřina zdražuje. Zahájí úřad vyšetřování z vlastní vůle, či má nějaké podněty, například kvůli cenám elektrické energie? PECINA: Žádné podněty nemáme. Firma ČEZ plní všechny podmínky, které jí antimonopolní úřad dal poté, co povolil koncernu, aby si ponechal akcie Severočeské energetiky. Tehdy byl mimo jiné zaveden princip virtuální elektrárny, který funguje i v několika Evropských státech. ČEZ prodává část elektřiny prostřednictvím aukcí, takže cena vzniká podobně jako na trhu. Firma v tomto okamžiku plní, co jí bylo předepsáno. Pokud bychom měli indicie, jako máme u RWE Transgas, že naše průmyslové podniky platí za elektřinu v mnoha případech více než třeba obdobné podniky v Rakousku, začali bychom se tím rovněž zabývat. Tato situace je u ČEZ obrácená, to znamená, že ceny jsou v České republice stále nižší, a přeshraniční výměny elektřiny vysoké, kdežto u plynu samozřejmě žádné v tomto smyslu nejsou.
EURO: Hovořil jste také o dalších síťových odvětvích. Hodláte vyšetřovat například vodárenské společnosti? PECINA: Aktuálně ne. Zmínil jsem se o vodárenství proto, že je to síťové odvětví. U pěti odvětví – tepla, plynu, elektřiny, vody a v telekomunikacích - hrozí nebezpečí zneužití dominantního postavení ve větší míře než například u průmyslového zboží.
EURO: Neuvedl jste finanční sektor. Antimonopolní úřad stále oficiálně neukončil vyšetřování bankovního kartelu. Je to uzavřená záležitost? PECINA: Na rozdíl od minulé rozhodovací praxe úřadu se nezabývám případem, který se šetří v první stupni. Mám dost práce s tím, abych si přečetl případy, které musím rozhodovat v rozkladech. O prvostupňových vyšetřováních se nechávám informovat na poradách. Pokud vím - a vím to samozřejmě velice dobře - nepodařilo se v této kauze zajistit relevantní důkazy, které by nás opravňovaly uložit pokutu. V takovém případě očekávám, že šetření ukončí v prvním stupni. Může se stát, že něco ještě objevíme, ale to je velice malá pravděpodobnost. Důkazy nejsou.
EURO: Nedomníváte se tedy jako váš předchůdce Bednář, že se banky dopustily kartelu či zneužití dominantního postavení? PECINA: Nemůžeme s bankami vést správní řízení za zneužití dominance, protože žádná v dominantním postavení není. Mohli bychom jako v případě provozovatelů čerpacích stanic dovozovat kolektivní dominanci. Bank je však v Česku velice mnoho, tudíž ani tento argument bychom nemohli použít. Pokud neprokážeme kartel, tak jediná cesta, jak regulovat finanční ústavy, je ta, kterou použilo ministerstvo financí. Osobně to považuji za velmi dobrý krok. Rozsekat služby a říci bankám, že musí být schopné poskytnut je zákazníkovi odděleně.
EURO: Některé banky si nechaly od právníků vypracovat analýzu, co vše mohou dělat, aby se nedostaly do rozporu s antimonopolním právem. Jednou ze sporných praxí, která se však v České republice využívá, je princip „follow the leader“. To přeneseně znamená následování jednoho cenotvůrce. Například trh hypoték se dlouhou dobu řídil nabídkou České spořitelny. Je princip „následuj vůdce“ v souladu s antimonopolním právem? PECINA: Je někde na okraji. Mohli bychom v něm spatřovat některé prvky jednání ve shodě, ale je to stejná situace, jako u benzinových pump. Máme nejrozšířenější síť čerpacích stanic, provozovanou společností Benzina, kterou s nějakým zpožděním následují ostatní distributoři. A ceny se tímto způsobem vyrovnávají. Z hlediska soutěže je trošku problém, když v rybníku není žádná štika, která by občas s cenou chtěla sjet dolů, na druhé straně to pravděpodobně není jednání, které bychom byli schopni postihnout. Trh ceny ekonomicky srovná vždy, a takové jednání follow the leader dle zákona neumíme postihnout. Ani nevím, zda by to bylo z hlediska obecné ekonomiky správné, nebo špatné. Pokud existuje tvůrce ceny, kterého ostatní následují a ceny porostou, vytváří se prostor pro nové konkurenty. Pokud ceny nevylétnou nesmyslně vysoko, aby to ohrožovalo zákazníky a ekonomiku, vytvoří se tlak na vstup dalších partnerů a trh se zreguluje sám.
EURO: Ministerstvo financí se snaží prosadit, aby všechny banky v určitých oblastech přistoupily k takzvané samoregulaci, tedy aby některá opatření aplikovaly všechny stejně. Pokud existuje výraznější příklad „jednání ve shodě“, nevíme o něm… PECINA: Jestli ministerstvo financí bude chtít legislativně ošetřit regulaci, to znamená, říci toto je maximální cena pro danou službu, tak my s tím neumíme nic dělat. To je jeho pravomoc. Ale ministerstvu jsem řekl, že není možné diskutovat o cenách a obchodních podmínkách obecně s bankovní asociací. To nejde, protože si banky nesmějí navzájem vyměňovat informace o tom, jakou mají obchodní politiku, jaké mají ceny. Ministerstvo financí s nimi může o těchto věcech diskutovat, ale pouze samostatně. Nikoli s bankovní asociací či na nějakém velkém jednání o tom, jakou kdo má cenovou strategii do budoucna. Nepovažuji za rozumné, pokud by se například všechny banky měly společně dohadovat o tom, že přestanou vybírat poplatek za zrušení účtu.
EURO: Stavební spořitelny dostaly od bývalého předsedy Bednáře pěkný dárek. Zrušil pokutu ve výši téměř půl miliardy korun, kterou jim předtím udělil. Hodláte vyšetřování úplně zrušit? PECINA: Ne. Existují důkazy o tom, že si vyměňovaly informace nad rámec toho, co po nich požadovalo ministerstvo financí. Bednář pokutu druhostupňově zrušil a případ vrátil k došetření, protože v něm byly formální chyby. Obávám se však, že tato kauza ještě jednou skončí v rozkladu. Prvostupňově se to potvrdí.
EURO: Sníží úředníci výši pokuty? PECINA: To nevím. Skoro bych jim to doporučoval, ale nevím.
EURO: Přirovnáváte stav v bankovním sektoru k trhu s pohonnými hmotami. Do situace nebudete zasahovat, pokud ceny nevyletí neodůvodněně strmě nahoru. Po výrazném zdražení v nedávné době jste si do Brna pozval šéfy sítí čerpacích stanic. Ceny u pump za několik hodin vzrostly o dvě tři koruny za litr. To není jednání ve shodě?
PECINA: Moji lidé se vývojem cen pohonných hmot zabývají poměrně sofistikovaně. Pravidelně zanášejí do grafů ceny ropy na burze v Rotterdamu, sledují rovněž ceny pohonných hmot u pump. Je naprosto evidentní, že v roce 2001 cena ropy letěla dolů, benzinky však své ceny držely dlouhodobě. Měly obrovské marže. Pochopitelně, když cena v Rotterdamu padá, mají všichni nějaké zpoždění, protože se chtějí rychle nabalíkovat. Když cena roste, žádné zpoždění nemají. To nepovažuji za dohodu, ale ekonomické chování.
Podstatné je, že zasáhneme v případě, když se ceny u pump odchýlí od trendu a budou všechny stejné. Tak jak se to stalo v roce 2001. Není nic divného, že distributoři kalkulují ceny s předstihem. Není to fér vůči zákazníkům, ale je to pochopitelné. Každý z nich na zdražení ropy reaguje rychle, protože když jde cena nahoru, stojí před pumpami fronty a zásoby levného benzinu se prodají za půl dne. Naopak při vzestupu drahý benzin nikdo nekupuje, a proto zůstává na skladě ještě tři dny. To jsou racionální argumenty. Je důležité, že vznikla konkurence, která je vůči klasickým pumpařům úplně imunní. Jde o čerpací stanice u supermarketů, které stlačily cenovou hladinu a marže výrazně níž.
Stejné je to u lékáren, kde rovněž může vzniknout nová konkurence. To znamená, že se některé přípravky mohou prodávat v supermarketu, v drogerii, a lékárny ztratí svoji nadřazenost. V tom okamžiku se jim bude dýchat mnohem hůř, budou vystaveny konkurenčnímu tlaku. Dnes si lékárny vždy řídí lékárníci, vztahy mezi nimi nějakým způsobem fungují. Nepodezírám je z kartelu, lékáren je spousta, ale všechny mají slušné marže. Když budou konkurovat i drogerie, které jsou zvyklé na úplně jiné marže, i lékárny se budou muset začít chovat jinak.
EURO: Za působení bývalého předsedy Bednáře byl prý antimonopolní úřad pod politickým vlivem lidovců. Vy jste byl členem ČSSD. Je úřad nyní pod tlakem sociální demokracie? PECINA: Není.
EURO: Jaké máte argumenty? PECINA. A jaké jsou vaše argumenty pro to, že jsem pod nějakým politickým vlive? Komunikuji s každým, jak z KDU-ČSL, ČSSD, tak z ODS. Koneckonců jsem jmenovaný prezidentem, nikoliv stranickým sekretariátem ČSSD. Nemyslím si však, že by úřad byl za Bednáře řízený lidovci. O svém předchůdci si myslím ledacos, ale o vlivu KDU-ČSL na zaměstnance bych nemluvil.
EURO: Uplatníte opci na nákup akcií ČEZ, kterou jste získal jako člen dozorčí rady? PECINA: Věřte mi, že jsme to zvažoval dlouho. Nakonec jsem se rozhodl, že neuplatním. Ale přišel jsem o 50 rohlíků, pánové (50 milionů korun - pozn. red.).
Martin Pecina (37) vystudoval strojní fakultu na Vysoké škole báňské v Ostravě. MBA absolvoval na Masarykově ústavu vyšších studií. Na začátku 90. let se živil jako programátor. V letech 1996 až 2003 byl generálním ředitelem Hutního projektu Frýdek-Místek. Od února 2003 do roku 2005 pracoval jako náměstek ministra průmyslu a obchodu. V době náměstkování zastupoval stát v dozorčích radách několika strategických podniků, mimo jiné ČEPS, ČEZ. Je ženatý, má dvě děti.
