Výkonné dalekohledy slouží vědcům k pozorování a prozkoumávání vesmíru již po mnoho let. Výrazný pokrok v těchto technologiích jim umožnil dospět k mnoha zásadním objevům, což je i důvod, proč neustále vznikají nové observatoře. No a nyní výzkumníci přišli s návrhem, který počítá s vybudováním teleskopu přímo na povrchu Měsíce.
Ačkoliv zní takový nápad poněkud neortodoxně, ve skutečnosti se o novou myšlenku tak úplně nejedná. Už během misí Apollo astronauti umístili na jedinou přirozenou družici Země jakési retroreflektory sloužící k měření vzdálenosti mezi oběma tělesy s přesností v řádu milimetrů. Nedávno pak americká vesmírná agentura NASA financovala výzkumný grant pro radioteleskop Lunar Crater Radio Telescope (LCRT).
Mezi další již dříve představené návrhy patří třeba dalekohled Life Finder Telescope At Lunar Poles (LFTALP). Jednalo by se o několik 6,5metrových teleskopů zaměřených na studium atmosféry některých exoplanet. A kromě toho navíc existuje i projekt Lunar Optical UV Explorer (LOUVE), jenž se pro změnu zaměřuje na zkoumání jasných ultrafialových objektů.
Problémem všech výše uvedených návrhů je podle webu Universe Today skutečnost, že budou vyžadovat náročnou výstavbu, která by byla komplikovaná i zde na Zemi. Nemluvě o tom, že zkonstruování observatoře přímo na Měsíci by bylo ještě o to složitější a v současné době vlastně i daleko za našimi technickými schopnostmi.
I proto vědci nyní navrhli mnohem jednodušší variantu prostě nazvanou hyperteleskop. Jedná se o běžný optický dalekohled, který má využívat výhod existujícího měsíčního terénu. Výkon tohoto optického teleskopu by do značné míry závisel na velikosti jeho primárního zrcadla a na ohniskové vzdálenosti dalekohledu.
Menší množství terénních prací
Hyperteleskop má používat soustavu zrcadel, která bude umístěna po obvodu měsíčního kráteru. Samotné detektory dalekohledu by pak visely na kabelu nad jeho prostředkem, podobně jako u portorické observatoře Arecibo známé například z bondovky Zlaté oko.
Hlavní výhodou celého projektu je, že vzhledem k relativně malé velikosti nainstalovaných zrcadel bude jeho případná stavba mnohem jednodušší. Dalším plusem uvedeného řešení má být již zmíněné využití tvaru kráteru, které by znamenalo menší množství nezbytných terénních prací. Vědci nicméně pracují i s variantou, v níž budou zrcadla umístěna na jedné straně kráteru a potřebné přístrojové vybavení na straně druhé. To by umožnilo podstatné zvýšení ohniskové vzdálenosti, ačkoliv pozorovací rozsah dalekohledu by v takovém případě byl poněkud omezený.
I malé otřesy představují velkou komplikaci
Nutno podotknout, že všechna uvažovaná řešení týkající se nového měsíčního teleskopu jsou zatím pouze v rané fázi. Před zahájením jeho výstavby je nutné překonat ještě několik závažných problémů. Jedním z nich je třeba skutečnost, že na zrcadlech dalekohledu se časem nahromadí prach, který bude potřeba odstranit. Což samo o sobě může být poněkud složité.
Nepříjemnou komplikaci představuje i potenciální seismická aktivita. Ta je sice na Měsíci mnohem nižší než na Zemi, stále ale může negativně ovlivňovat seřízení zrcadel a detektorů. Dá se každopádně předpokládat, že vyřešení obou těchto problémů je jen otázkou času.
