Komentář
Ještě na začátku letošního roku, kdy bylo téměř nemožné získat hypotéku s úročením nižším než pět procent, banky tvrdily, že levnější úvěry na bydlení nabídnout nemohou. Vymlouvaly se na krizi, nesplácené půjčky a rizikovou přirážku, kterou si musejí coby rezervu připočítat do sazby. V současné době si už lze pohodlně půjčit za fixovanou sazbu okolo čtyř procent, a u variabilní hypotéky dosáhnou klienti dokonce na tři procenta.
Průměrná sazba poskytovaných hypoték se dle posledních čísel dostala na 4,79 procenta, což je nejníže od července 2007. Na trhu jsou rovněž běžně dostupné stoprocentní či devadesátiprocentní hypotéky, což ještě loni bylo výjimečné. Objem hypoték se během srpna meziročně zvýšil o čtvrtinu a v médiích se vyskytlo několik komentářů, že „hypoteční trh definitivně vykazuje konec krize“ nebo že „nálada na trhu se konečně zlepšila“.
Potíž je ale v tom, že od začátku roku se mnohé nezměnilo. Objem nesplácených úvěrů roste. Nezaměstnanost je stále vysoká a vzhledem k tomu, s jakými úsporami se počítá třeba ve státní správě, nelze předpokládat, že lidí bez práce bude méně. Nehledě na to, že ti, kteří si místo na úřadě udrží, dostanou nižší plat. Ekonomika se možná částečně postavila na nohy, jenže nijak pevně na nich nestojí.
Úrokové sazby se sice nacházejí na historických minimech, avšak jsou jen o něco málo nižší než v lednu. Například dvoutýdenní reposazba je nyní na úrovni 0,75 procenta. Když loni Česká národní banka čtyřikrát po sobě – dohromady o 1,25 procentního bodu – tuto sazbu snížila, s bankami to ani nehnulo.
Tříměsíční a měsíční Pribor, což jsou sazby, na které jsou navázány úroky u variabilních hypoték, se letos rovněž drží na svých minimech. U nich je ale velká pravděpodobnost, že ještě v tomto roce zamíří vzhůru. To však může dostat do potíží řadu majitelů hypoték s variabilním úrokem, kteří nepočítali s dostatečnou rezervou pro případný pohyb své sazby směrem vzhůru. Banky letos udělily stovky těchto plovoucích hypoték, jejichž splátky se mohou měnit každý měsíc, jako v případě hypotéky od UniCredit Bank, nebo každé tři měsíce, což je situace flexibilní hypotéky u mBank.
Jak je tedy možné, že banky nyní tlačí na trh tak levné hypotéky? Jak je možné, že úvěr najednou dostanou i ti, kteří ještě v lednu měli do bank dveře zavřené? Potřebují snad banky vylepšit tržní podíl za každou cenu? Anebo jen potřebují vytáhnout hospodaření k lepšímu, neboť se blíží konec roku? Nehrají snad roli tučné provize, které bankéři za prodej hypoték inkasují? Nestálo by za to, připomenout, co se podílelo v Americe na rozpoutání hypoteční krize?
