SEZONNÍ PRÁCE Začíná doba letních brigád - řady sezonních pracovníků rozšíří především studenti. Přinášíme proto přehled současné právní úpravy "brigádnických pracovních vztahů". Časté dotazy a reakce čtenářů totiž ukazují, že se řada firem v této záležitosti často neorientuje dobře.
SEZONNÍ PRÁCE Začíná doba letních brigád - řady sezonních pracovníků rozšíří především studenti. Přinášíme proto přehled současné právní úpravy „brigádnických pracovních vztahů“. Časté dotazy a reakce čtenářů totiž ukazují, že se řada firem v této záležitosti často neorientuje dobře.
Uněkterých firem se lze setkat s názorem, že pro letní zaměstnávání studentů existuje speciální „brigádnická smlouva“. Není tomu tak - pro jejich práci platí v zásadě stejná pravidla jako pro dočasné zaměstnávání jakýchkoliv jiných pracovníků, tedy nejen během letní sezony.
Často rozšířeným omylem je také přesvědčení, že s brigádníky nelze uzavřít běžnou pracovní smlouvu. To je mimochodem také jeden z důvodů využívání zakázaného švarcsystému -firmy tvrdí, že u krátkodobých sezonních prací nemají jinou možnost. Ve skutečnosti ale společnostem nic nebrání uzavřít i s brigádníky klasickou pracovní smlouvu - ve většině případů bude podepsána na dobu určitou a případně i na zkrácený úvazek. V praxi je ale rozšířenější použití jednoho ze dvou typů dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
DVĚ VARIANTY
Ačkoliv mají oba typy dohod některé společné rysy s běžnou pracovní smlouvou, v mnohém se liší. Především z nich automaticky nevzniká nárok na dovolenou na zotavenou, na náhradu mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance, na náhradu cestovních výdajů a podobně. To však přesto neznamená, že s brigádníky nelze uzavřít dohodu upravenou tak, aby v ní zmíněné výhody byly zahrnuty.
Také mezi oběma dohodami navzájem existují podstatné rozdíly. Dohoda o provedení práce má jednorázový charakter (obvykle jde o splnění ojedinělého úkolu), zatímco dohoda o pracovní činnosti může být uzavřena i na delší dobu, a to jak určitou, tak neurčitou. Zásadní rozdíl mezi dohodami je též v odvodech z výdělku (sjednané odměny). U obou typů se sice sráží daň z příjmů (nebo její záloha), ovšem zdravotní i sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se odvádí jen z odměny podle dohody o pracovní činnosti.
Také u dohody o pracovní činnosti se však odvody na pojistné nesrážejí ve všech případech. Jde o variantu, kdy má pracovní činnost charakter pouze příležitostného zaměstnání. Pod tímto pojmem se rozumí nahodilá jednorázová práce, které (podle ujednání ve smlouvě) nemá trvat a ani netrvá déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích. Za příležitostné se dále považuje také zaměstnání, jehož obsahem je pouze pracovní činnost malého rozsahu, tedy zejména taková, u níž započitatelný příjem nedosahuje ani 400 korun za kalendářní měsíc.
DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE
Na jednorázový úkol je vhodnější použít dohodu o provedení práce. Zaměstnavatel ji může uzavřít s fyzickou osobou, jestliže předpokládaný rozsah práce (úkolu), na který se dohoda uzavírá, nepřesahuje 100 hodin.
Do maximálního povoleného rozsahu se započítává také doba práce konané stejnou osobou pro stejnou firmu v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Výjimkou jsou některé činnosti, které se to této doby nezapočítávají: Jde zejména o zkoušení nebo zavádění vlastního vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru. Nepřihlíží se ani k době příležitostných komparzových a pomocných manuálních prací pro film, televizi a rozhlas.
DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI
Na činnosti trvající delší dobu je vhodnější použít dohodu o provedení práce. Uzavřít ji lze - na rozdíl od dohody o provedení práce - i na činnosti přesahující 100 hodin. Horním limitem je ale polovina stanovené týdenní pracovní doby (do tohoto rozsahu se nezapočítává doba případné pracovní pohotovosti, za kterou zaměstnanci nepřísluší odměna, a pracovní pohotovost doma).
Pracovní úvazek může být oproti pracovnímu poměru tedy nejvýše poloviční. Pokud pracovní doba u zaměstnavatele činí 40 hodin týdně, dohoda může být sjednána jen na dvacet a méně hodin týdně. Tento rozsah se však posuzuje v průměru za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena - nejdéle za období 12 měsíců.
Na základě této dohody lze nicméně pracovat také ve větším rozsahu, a to až do úrovně stanovené týdenní pracovní doby. Musí však jít o práce „k zabezpečení naléhavých zvýšených úkolů zaměstnavatele“, nepřesahující dobu tří měsíců v kalendářním roce. Podmínkou je, že splnění těchto úkolů vyžaduje dočasné nárazové hromadné výpomoci zaměstnanců. V době dovolených nebo třeba intenzivních zemědělských prací či zvýšené poptávce po službách či zboží zaměstnavatele tak není problém - v rámci dohody o pracovní činnosti -nabídnout dočasně plný úvazek i brigádníkovi.
VÝŠE A SPLATNOST ODMĚNY
Jestliže brigádník pracuje na základě jedné z uvedených dohod, je výše odměny čistě smluvní záležitostí. Záleží tedy na konkrétním ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem - minimální mzda (a minimální mzdové tarify) se na odměňování prací konaných na základě těchto dohod nevztahují. Odměna tedy může být i nižší než minimální mzda.
Případné další sjednané nároky brigádníka nebo jiná plnění v jeho prospěch však nelze dohodnout příznivěji, než by tomu mohlo být v případě standardní pracovní smlouvy.
Splatnost se u jednotlivých forem liší. U dohody o provedení práce je odměna splatná po dokončení a odevzdání práce. Obě strany si však mohou dohodnout, že její část bude vyplacena už po provedení určité části pracovního úkolu. Zaměstnavatel může odměnu přiměřeně snížit, neodpovídá-li provedená práce sjednaným podmínkám. Podmínkou je předchozí projednání s brigádníkem (není však samozřejmě nutný jeho souhlas). O tomto projednání je vhodné pořídit zápis, kam se uvedou i důvody pro snížení odměny tak, aby firma obstála v případném pozdějším soudním sporu.
Odměna podle dohody o pracovní činnosti je splatná ve výplatních termínech určených u zaměstnavatele pro výplatu mzdy. Jestliže je sjednána jednorázová splatnost, stane se tak až po provedení celého pracovního úkolu, tedy v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce. I zde však platí velká smluvní volnost, obě strany si tedy mohou dohodnout jiný způsob splatnosti odměny.
NEZAPOMEŇTE NA BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPISY
Přestože jsou tedy dohody obecně poněkud volnější formou vztahu než běžné pracovní smlouvy, neznamená to, že by základní práva a povinnosti obou stran byly výrazně menší. Také při práci podle dohod jsou totiž zaměstnavatelé povinni zejména:
* seznámit brigádníky s právními a jinými předpisy vztahujícími se k práci jimi vykonávané, zejména s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
* vytvářet brigádníkům přiměřené pracovní podmínky zajišťující řádný a bezpečný výkon práce, zejména poskytovat potřebné základní prostředky, materiál, nářadí a osobní ochranné pracovní prostředky,
* přiměřeně kontrolovat řádný výkon práce,
* poskytnout zaměstnancům za vykonanou práci sjednanou odměnu,
* plnit i ostatní podmínky sjednané v dohodě,
* dodržovat zákonem daný zákaz některých prací pro ženy a mladistvé (platí obdobně jako při běžném pracovním poměru).
Mezi základní povinnosti brigádn
íků patří zejména:
* konat práce svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností a dodržovat sjednané podmínky,
* konat práce osobně, popřípadě za pomoci rodinných příslušníků uvedených v dohodě,
* dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, zejména právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví,
* řádně hospodařit se svěřenými prostředky a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím.
ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU
Brigádník odpovídá za škodu, kterou způsobí zaměstnavateli zaviněným porušením povinností při výkonu práce nebo v přímé souvislosti s ním, obdobně jako jiní zaměstnanci. Odpovídá za ni i tehdy, kdy škodu způsobili jeho rodinní příslušníci, kteří mu při práci pomáhali -smlouvu totiž firma uzavřela jen s brigádníkem.
Jde-li o dohodu o provedení práce, nesmí výše náhrady škody způsobené z nedbalosti přesáhnout třetinu skutečné škody. Zároveň nesmí být ani vyšší než třetina odměny sjednané za provedení této práce. Limit neplatí u odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a při ztrátě svěřených předmětů -tedy když brigádník podepsal dohodu o hmotné odpovědnosti nebo písemné potvrzení o svěření příslušného předmětu. V tom případě je povinen nahradit schodek nebo ztrátu v plné výši.
Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, kterou utrpěl při výkonu práce podle uzavřené dohody nebo v přímé souvislosti s ním, stejně jako zaměstnancům v pracovním poměru; rodinným příslušníkům odpovídá zaměstnavatel podle občanského zákoníku.
KONEC JE SNADNÝ
Ukončení vztahu s brigádníky, založeného jednou ze dvou zmíněných dohod, je snadnější než rozvázání klasické pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Vztah založený dohodou o provedení práce může skončit:
* provedením (splněním) sjednaného úkolu,
* dohodou,
* odstoupením od dohody. Zaměstnavatel může odstoupit, pokud úkol není proveden ve sjednané době. Zaměstnanec může odstoupit, nemůželi úkol provést proto, že mu zaměstnavatel nevytvořil sjednané pracovní podmínky. Zaměstnavatel je pak povinen nahradit případnou škodu, která tím zaměstnanci vznikla.
Dohoda o pracovní činnosti může být ukončena:
* způsobem stanoveným v dohodě (lze sjednat i možnost okamžitého zrušení pro případy, kdy lze takto skončit pracovní poměr),
* dohodou,
* výpovědí, a to z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu (výpovědní doba činí 15 dnů a začíná dnem, v němž byla písemná výpověď doručena),
* uplynutím doby u dohody sjednané na dobu určitou.
ZAMĚSTNÁVÁNÍ STUDENTŮ - OPĚT JEDNODUŠŠÍ?
Zlepšit podmínky pro zaměstnávání studentů má zákon o studentských brigádách, jehož návrh minulý týden v prvním čtení podpořila Poslanecká sněmovna. Předlohu vypracovali poslanci opoziční ODS. Chtějí tak odstranit znevýhodnění řádných studentů, kteří si přivydělávají ke studiu. Normou se nyní mají zabývat sněmovní výbory. Podle ČSSD je sice zákon neslučitelný s připravovanou koncepcí nového zákoníku práce, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach však ve sněmovně připustil: „Praxe ukazuje, že tento návrh je hoden diskuze.“ Zhoršení podmínek pro zaměstnávání studentů loni přinesl zákon o zaměstnanosti, který připravila vláda. „Ochrana se ve svém důsledku obrátila proti ochraňovanému, ochota zaměstnávat studenty klesá“, podotkl šéf vládní KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Studenti nyní musejí platit ze svých brigád zdravotní a sociální pojištění. Zaměstnavatelé pak musejí toto pojištění zaplatit za každého studenta, který u nich pracuje více než 100 hodin ročně. „Pro většinu zaměstnavatelů to tedy znamená výrazně vyšší náklady, růst byrokratických nároků a pro studenty omezení příležitostí přivydělat si brigádou na studia,“ uvedl stínový ministr školství ODS Walter Bartoš. ODS navrhla, aby se limit 100 hodin práce studenta ročně pro stejného zaměstnavatele změnil na 100 hodin měsíčně. Navíc chce snížit daňové zatížení studentů zvýšením limitu příjmů z 5000 korun na 25 tisíc korun měsíčně.
OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI
Dohoda o provedení práce Lze ji uzavřít jak ústně, tak písemně.
Musí obsahovat: * vymezení pracovního úkolu, * sjednanou odměnu, * zpravidla též dobu, v níž má být pracovní úkol proveden, * případně předpokládaný rozsah práce, pokud nevyplývá přímo z vymezení pracovního úkolu. Dohoda o pracovní činnosti Je nutné ji uzavřít písemně, jinak je neplatná.**
Musí obsahovat:
- vymezení sjednané práce,
- sjednanou odměnu,
- rozsah pracovní doby,
- dobu, na kterou se dohoda uzavírá.
