MARTIN TLAPA, NÁMĚSTEK MINISTRA PRŮMYSLU A OBCHODU - Dominantní postavení mezi padělateli zaujímá Čína. Tamní firmy v obrovském rozsahu přebírají technologie jiných. Ovšem jak budou asijské země bohatnout, střední a vyšší vrstva bude mít zájem o originál, dražší a luxusnější zboží. „Pak si i samotná Čína bude padělky hlídat,“ tvrdí Martin Tlapa.
Máte také dojem, že ubylo padělků českého zboží nebo se jejich výrobci orientují jinam?
Vyvíjí se struktura, od průmyslových věcí se falza posouvají hodně ke komoditám, jakými jsou léky nebo průmyslové vzory. Je ale pravda, že v poslední době stížností firem na padělání jejich zboží ubylo. Netroufám si říct, zda je to trend nebo se podniky dokážou účinněji chránit. Buď mají podnikatelé větší právní ochranu včetně patentů, nebo jsou smířeni s tím, že v globální ekonomice vše, co se prodává, může během pár dní a týdnů někdo napodobit.
Vypadá to, že se společnosti snaží vyhnout tahanicím kolem padělků, víc si hlídají vývoj, ale zároveň jsou smířeny s tím, že zboží je neustále předmětem soutěže. Nedávno jsem se ptal výrobců obráběcích strojů, kteří mají provozy v Číně, zda tam mají problémy s kopiemi. Odpověděli, že do Číny samozřejmě nedávají poslední technologie, ty drží doma. Vývoj nechávají v tuzemsku a zaměstnávají na něm svoje lidi.
Totéž tvrdí i majitelé firem, které oslovil Profit. Kdy si myslíte, že byl největší boom padělků, kdy se čeští podnikatelé téměř hroutili a volali o pomoc?
Nejvíc to bylo nástupem Číny do světové ekonomiky, tedy před čtyřmi až pěti lety. Čína byla dlouho uzavřená země, moc neobchodovala, a jakmile se začala prosazovat, nastaly i tyto problémy. Přitom Číňané vnímají problém kopií jinak než my. Chápou to jako svoji pozitivní schopnost, že dokážou cokoli napodobit.
Neměli bychom zapomínat, že to není výjimečný jev. Po válce řada ekonomik kopírovala postupy vyspělejších států. Například Japonci začínali v automobilovém průmyslu tak, že přivezli americké vozy, rozebrali je na součástky a ty okopírovali. Dnes obdobnou strategii realizuje Čína, jenom je nám blíž, víc se nás její padělky dotýkají. Postupně se totiž stává největším světovým vývozcem.
Jaké oblasti byly padělky nejvíce poškozeny?
Nejvíc strojařina – šlo o dopravní prostředky, průmyslové a obráběcí stroje. Známé je i neoprávněné používání loga a designu, například pohádkového krtečka. Padělky si vybírají oblasti, které jsou v Česku silné, takže postihly třeba i Sklo Bohemia včetně loga. Pak samozřejmě požaduje padělatel i vyšší cenu.
I když původně se napodobeniny týkaly zejména zboží, které šlo lehce okopírovat, například textilu a podobně, dnes je vidět posun k padělání technologicky náročnějšího zboží. Pirátství v oblasti CD nosičů není ani třeba zdůrazňovat.
Kdy si Čína uvědomila, že už nemůže zaplavovat evropský trh napodobeninami?
Čína to přiznala jako problém v roce 2005. Tehdy jsme už jednali za českou stranu s institucemi, které mají v Číně na starosti ochranu duševního vlastnictví, což dokazuje, že jsou součástí politiky této země. Rádi bychom, aby byla Čína i v organizacích, které se zabývají dodržováním práv duševního vlastnictví. Pak by vymáhání bylo ještě důraznější.
Politika Pekingu se už změnila, začínají plagiáty vnímat jako problém, ale něco jiného je čínská vláda a něco jiného provincie. Bohužel se Čína nepřipojila k projednávání dohody o vynucování práv duševního vlastnictví, která je v současné době připravována na světovém fóru a znamenala by významný posun vpřed.
Pokud vím, tak ministerstvo průmyslu a obchodu pomáhalo podnikatelům, jejichž padělky se objevily na trhu, založením takzvané horké telefonní linky s Čínou.
Vznikla dohoda o užší spolupráci mezi námi a čínskou stranou. Podnikatelům byla dána možnost obrátit se na české velvyslanectví v Číně o pomoc. Ti kauzu zdokumentují a požádají, aby čínská strana zakročila, a to i v případě, kdyby bylo třeba zasáhnout v provinciích. Oboustranný zájem řešit tento úkol přinesl úspěch například společnosti Blata, která měla problém s plagiáty svých motorek.
Pak také vznikl jakýsi česko-čínský výbor, který se zabýval jak porušováním pravidel čínskými výrobci, tak řešil i vzájemné obchodní vazby.
Jedním problémem bylo řešení deficitu v našich vzájemných vztazích. Iniciovali jsme třeba nákupní mise z Číny, které hledaly technologie a zboží z České republiky, což mělo mírně omezit cestu padělků. V druhé oblasti jsme chtěli dobře poznat priority čínské vlády v klíčových projektech, abychom mohli nabídnout naše technologie, investice a podobně. V západní oblasti Číny – v městě Chendu – se podařilo otevřít provoz kanceláře CzechTrade. Z firem tam pronikl například podnik TOS, který otevřel společný závod Kunming. A třetí sféra se týkala ochrany duševního vlastnictví. Nechci tvrdit, že problém je vyřešen – dál existuje, ale firmy, které obchodují s Čínou, s problémy padělků počítají a naučily se je i eliminovat.
Čína není jediná země, jejíž obyvatelé produkují padělky českých značek…
Samozřejmě ne. Je to v podstatě oblast celé Asie. Součástí strategie těchto zemí je, že si půjčí hotový výrobek a jeho prostřednictvím se snaží získat trh a zisk. Že je čínský problém nejvíce markantní, je dáno velikostí této země a tím, že je nejvíc medializován. Ale v Evropě se objevuje běžně i luxusní zboží padělané přímo v evropských státech.
Stále ještě existuje na ministerstvu třeba kancelář, kam se může podnikatel v nesnázích kvůli padělkům obrátit o pomoc či radu?
První cesta je, že zdarma zavolá zelenou linku 800 133 331 a sjedná si schůzku s pracovníkem z obchodní politiky, který by měl umět problém řešit. Pokud jde o Čínu, pomůže v kontaktech s naším zastupitelským úřadem. Pokud jde o dlouhodobější porušování práv nebo administrativní překážky, tak to je oblast, která bude zajímat i orgány Evropské unie. Tady jde spíš o dlouhodobější tlak, aby se překážky kladené v Číně před podnikatele zmenšovaly. Unie v této oblasti již zasáhla, když zprovoznila takzvaný China Helpdesk, kam se podnikatelé mohou obracet se svými dotazy. Dostupný je i na internetových stránkách ministerstva na adrese www.mpo.cz/dokument48301.html.
Vím, že se řídíte heslem, že víc dosáhneme, pokud budeme jednat jako Evropská unie společně. Síla půlmiliardy lidí je jistě účinnější než deset milionů Čechů. Jaké kroky tedy podniká proti padělkům Evropská unie?
Na všech pracovních fórech diskutujeme o právech duševního vlastnictví. Toto téma se začíná objevovat na každém jednání Evropské unie s ostatními státy, jako například s Indií, Thajskem a podobně. Unie s Čínou a jinými státy uzavírá dohody o partnerství a o spolupráci, tedy v oblastech, kde si můžeme vyhovět. Bohužel z Číny dál proudí nevyčíslitelné množství padělaného a pirátského zboží, dochází k přebírání technologických a inovačních procesů. Při jednáních jsou stále jablkem sváru práva duševního vlastnictví, ať už se týkají jejich rozsahu či nástrojů jejich vynucování.
Může vůbec boj proti padělkům někdy skončit?
V tržní ekonomice nelze plagiáty perfektně ohlídat, ale dá se tomu alespoň trochu předcházet. Vytvořit větší právní jistotu, aby se mohli podnikatelé chránit, včetně patentových řízení. Mohou například využít i jeden ze strukturálních fondů, který spolufinancujeme, na náklady spojené se získáním ochranné známky.
Jak budou asijské země bohatnout, střední a vyšší vrstva bude mít zájem o originál, dražší a luxusnější zboží. Pak si i samotná Čína bude hlídat padělky nebo bude mít zájem, aby byly odlišené. Proto je pro firmy důležité držet si nejenom úroveň zboží, ale i cenu. Dokonce věřím, že čas úspěšných společností a jejich drahého zboží na čínském trhu přijde.
Pěkně jsme zkritizovali cizinu, ale v tuzemsku máme tržnice, kde můžeme z padělků přehradit silnice. Sice tam od loňska přibyly kontroly i množství zabaveného zboží, ale zdá se, že je to marné.
Česko má v tomto směru problémy hlavně s příhraničními tržišti, kde se prodávají i padělaná CD, na což poukázal hlavně nahrávací průmysl. Dokonce jsme se dostali na takzvaný Watch list, tedy na seznam zemí, které porušují americká práva v duševním vlastnictví, a Česko se zodpovídalo, jak je chrání. Proto celní správa a Česká obchodní inspekce přitvrdily, ale daleko víc mohou udělat obce, města, kraje při udělování povolení výstavby tržnic. I když víme, že ani to není cesta, která by padělky na tržnicích vyřešila, protože se jejich provozovatelé stěhují do kamenných obchodů.
Proto na padělatele myslí i novela trestního zákoníku a navrhuje přísnější tresty?
V návrhu, který byl předložen vládě, jsou vyšší sankce za porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu nebo porušení chráněných průmyslových práv. Nově bude možné v případě spáchání takového činu ve značném rozsahu nebo při opakování uložit prodejcům či výrobcům padělků tří až osmileté vězení. Zároveň bude hrozit i vyšší peněžitý trest, dosud byla maximální hranice pět, nyní je čtyřicet milionů korun.
