Výpočet penze v České republice podléhá značné redukci a jsou velmi rovnostářské.
Autor: Martin Siebert
Občané s podprůměrnými příjmy pobírají penzi ve výši 90 % mzdy dosahované před odchodem do penze. Občané s nadprůměrnými příjmy pouze ve výši 30 %. Čím vyšší příjem máte, tím více se musíte spoléhat na vlastní finanční zabezpečení.
Průměrná výše státní penze v Česku (při porovnání s průměrnou mzdou) je přibližně uprostřed pomyslného žebříčku mezi zeměmi OECD. Občané pobírající po celý svůj život nadprůměrnou mzdu a řádně platící sociální pojištění již na tom tak dobře nejsou.
Zatímco u podprůměrných mezd (50 % průměrné mzdy) činí v Česku výsledná penze až 90 % příjmu před odchodem do důchodu, tak u nadprůměrných mezd (250 % průměrné mzdy) činí výsledná penze již pouze 30 %. Méně je to pouze v Dánsku, Koreji, Kanadě, Velké Británii, Irsku a na Novém Zélandu.
Redukce výpočtového základu
Výpočtovým základem je osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje částku 10 500 Kč. Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 10 500 Kč, stanoví se výpočtový základ tak, že částka 10 500 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 10 500 do 27 000 Kč se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 27 000 Kč se počítá 10 %.
Význam redukce v praxi
Jenom pro zajímavost si vypočítáme důchod u občana, jehož osobní vyměřovací základ je na úrovni nadprůměrné mzdy za loňský rok, tj. částky 23 542 Kč. Tímto zjednodušením prakticky počítáme, že občan po celý svůj život pobíral měsíčně průměrnou mzdu dosahovanou v národním hospodářství v jednotlivých letech. Pro výpočet vyměřovacího základu se mzda dosahovaná v jednotlivých letech násobí koeficientem zohledňujícím inflaci. Předpokládejme, že občan byl pojištěn 42 let.
Osobní vyměřovací základ = 23 542 Kč
Výpočtový základ (redukce):
* částka do 10 500 Kč: 10 500 Kč
* nad 10 501 Kč do 27 000 Kč se počítá 30 %: 3 913 Kč
* nad 27 001 Kč se počítá 10 %: 0 Kč
* celkem 14 413 Kč
Procentní výměra:
* počet odpracovaných let 42 ∙ 1,5 % = 63 %
* 14 413 Kč ∙ 63 % = 9 080 Kč
9 080 Kč + 2 170 Kč (základní výměra) = 11 250 Kč
V našem zjednodušeném příkladu činí výsledná měsíční penze občana, který byl pojištěn 42 let, částku 11 250 Kč. Pokud bychom při stejném zjednodušeném příkladu počítali penzi občana s osobním vyměřovacím základem 58 855 Kč (2,5násobek průměrné mzdy), tak vypočítáme státní měsíční penzi ve výši 13 910 Kč.
Přestože pobíral občan po celý život mzdu ve výši 2,5násobku průměrné mzdy, je jeho státní penze díky značné redukci vyšší pouze o 2 660 Kč než u občana pobírající celý život průměrnou mzdu. Jeho penze 13 910 Kč tak činí 23,6 % z jeho hrubého příjmu dosahovaného před odchodem do důchodu nebo lépe řečeno 32,6 % z jeho čistého příjmu dosahovaného před odchodem do důchodu (počítáme, že občan je svobodný a bezdětný).
Lepší vypovídací schopnost má porovnávání důchodu k čisté mzdě. Důchody v Česku podléhají dani z příjmu fyzických osob až nad částku 24 tisíc korun měsíčně (ze zákona je od daně z příjmu fyzických osob osvobozen za letošní rok důchod ve výši 288 tisíc korun) a zdravotní pojištění za důchodce hradí stát. U téměř všech důchodů tak platí rovnice, že hrubý důchod = čistý důchod.
Vyšší příjem = více investovat a spořit
Jednoznačně tedy platí, že občané mající průměrné a nadprůměrné příjmy si musí již během svého aktivního života sami dobrovolně na penzi investovat a spořit, jestli si chtějí zachovat alespoň přibližně příjem, na který byli zvyklí během svého produktivního života.
Více na Investujeme.cz.
