Soukromé laboratoře kritizují státní veterináře
Peníze jsou vždy až na prvním místě. Tato pravda se potvrzuje i nyní v souvislosti s výskytem nemoci šílených krav BSE v Česku. Jde o to, které laboratoře dosáhnou na státní peníze při testování vzorků z jatečných zvířat. Privátní laboratoře se nehodlají smířit s tím, aby finance dostávaly jen státní veterinární ústavy. Kritizují přitom i celý systém monitoringu a vyšetřování BSE v republice, což Státní veterinární správa ostře odmítá. A do hry vstupují ještě firmy, které chtějí prosadit právě své testovací metody. Státní zakázka. V Česku zatím vyšetřují vzorky na BSE jen dvě laboratoře. Obě patří Státní veterinární správě, jedna sídlí v Praze, druhá v Jihlavě. Placeny jsou samozřejmě ze státních peněz. Soukromí veterináři však požadují, aby se v Česku vyšetřovala všechna zvířata, která jdou na jatka, nejen pouze kusy, které jsou starší třiceti měsíců, jak je tomu dosud. To by samozřejmě zmíněné dvě laboratoře nemohly stihnout, protože by bylo nutné zpracovávat až tisíc vzorků každý den. Vyšetření jednoho vzorku přijde zhruba na 1600 korun, ve hře by tedy bylo kolem 1,6 milionu korun denně. A to již jsou pěkné peníze. „Celkové letošní náklady odhadujeme asi na 280 milionů. Zcela zásadní přitom je, aby do systému byly puštěny i privátní laboratoře, tvrdí Oto Huml, jednatel společnosti Analytické laboratoře Plzeň. Jeho diskuse se šéfem Státní veterinární správy Josefem Holejšovským na toto téma ovšem byla marná. „Dost jasně nám bylo řečeno, že nic nedostaneme, říká Huml. Poukazuje ale na to, že v zemích Evropské unie systém pro vyšetřování BSE počítá s mnohem hustší sítí vyšetřovacích míst, a to pochopitelně včetně soukromých firem. „Ve Francii byly zpočátku také takové potíže jako u nás a nyní už tam soukromé laboratoře v rámci vyšetřování BSE fungují. A například v Německu je teď v systému na 120 laboratoří, prohlašuje Huml. Netají přitom, že situaci v Česku ovlivňuje především financování vyšetření vzorků. Plzeňská laboratoř například nutnou akreditaci pro metodu zjišťování BSE má, ale nevyužívá ji. Stejně na tom jsou i další podobné firmy. „Nikdo nám to nezaplatí, tak nemůžeme nic dělat, říká Oto Huml. Stejně jako další odborníci dodává, že nutnost vozit nyní vzorky z celé republiky jen do Prahy či Jihlavy zvyšuje náklady a prodlužuje termín prověření zvířat. „Jsem přesvědčen, že bychom měli náklady nižší než státní veterináři, například bychom si sami platili svoz, přesvědčuje Huml. Pokud by ministerstvo zemědělství změnilo svůj postoj a financovalo i testy v privátních firmách, byla by to samozřejmě velmi dobrá státní zakázka. Ministr Jan Fencl prohlásil, že stát by zemědělcům náklady na testování uhradit určitě měl. Ovšem zatím je mohou využívat jen zmíněná dvě pracoviště Státní veterinární správy. Který test je ten pravý? Další ostrá výměna názorů se rozhořela na téma vhodnosti té či oné testovací metody. Zatímco Státní veterinární správa sáhla po metodě zvané Western Blot od firmy Prionics, soukromí veterináři propagují test Elisa firmy Bio–Rad. Žádná metoda prý není absolutně spolehlivá. Western Blot je náchylnější k většímu množství takzvaně falešně negativních výsledků. Čili může častěji ukázat jako negativní na BSE vzorek, který by v jiném testu vyšel jako pozitivní. U testu Elisa je to opačně. „Výsledek v něm občas vyjde jako pozitivní na BSE a po přetestování se ukáže, že tomu tak nebylo. Nyní je ale přece nutné mít test co nejcitlivější. Jen tak se dá snížit nebezpečí, že by prošlo šílené zvíře k dalšímu zpracování, lobbuje za svou věc zástupce firmy Bio–Rad Jakub Rázga. „Zdá se mi jasné, proč ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský nejdříve sáhl po testu Western Blot. Nejméně citlivá metoda pochopitelně znamená menší pravděpodobnost, že by se v České republice BSE prokázalo, tvrdí plzeňský Ota Huml. Jakub Rázga dodává: „Nechci nikomu podsouvat, že by snad výskyt BSE na našem území chtěl záměrně utajovat. I státní veterináři jsou samozřejmě zodpovědní profesionálové. Ale teď, když se výskyt BSE v Česku už potvrdil, by přece zavedení metody Elisa nemělo vůbec nic bránit. Dobrou pověst si můžeme postavit jen na tom, když budeme proti BSE postupovat metodami co nejúčinnějšími. Proto je třeba systém změnit, rozšířit, nebránit konkurenci, říká Rázga. Stát se brání. Státní veterinární správa se cítí kritikou dotčena, argumenty protistrany v podstatě odmítá. Nesouhlasí s požadavkem testovat na BSE veškerá zvířata. „Slíbili jsme, že jakmile se u nás najde první pozitivní případ, budeme testovat všechna zvířata starší třiceti měsíců, stejně jak se to dělá v Evropské unii. A to nyní plníme, konstatuje mluvčí správy Josef Duben. K testovací metodě Western Blot uvádí, že „byla vybrána regulérně jako nejspolehlivější a nejrychlejší, používá se v zemích Evropské unie . Na to však Jakub Rázga namítá, že poslední statistiky (k 31. květnu) uvádějí, že v unii se většinou používá metoda firmy Bio–Rad. „Z celkového počtu 1,6 milionu kusů poražených v zemích unie bylo 980 tisíc vyšetřeno testem firmy Bio–Rad, říká. Stání veterinární správa nesouhlasí ani se stěžejní žádostí soukromých laboratoří, totiž aby je začlenila do celého systému. „Máme dostatek svých kapacit, míní vedoucí jejího odboru hygieny Milan Malena. „Ze sedmi státních veterinárních ústavů nyní vyšetřujeme na BSE v Jihlavě, kde je kapacita 600 vzorků denně, a v Praze. Tam je denní kapacitu možné zvýšit na 200 vzorků. A ještě bychom mohli dělat testy v Olomouci. To pro naše účely bohatě postačí, říká Malena. Bioproducenti: dosavadní kontrola nestačí. Jedni z mála podnikatelů, kteří včas zachytili trend po otřesu trhu kvůli BSE, jsou producenti takzvaného biohovězího, respektive hovězího masa speciálních masných plemen. Ti například tento týden začnou dodávat biohovězí (z ekologických chovů, kde je nebezpečí BSE minimální) do obchodního řetězce Carrefour. Také oni považují dosavadní opatření Státní veterinární správy proti BSE za nedostatečné. „Je skvělé, že správa s testy začala. Ale myslím, že riskuje, když hodlá kontrolovat jen zvířata starší třiceti měsíců, říká ředitel společnosti Biopotraviny Vavřinec Menšl. „Analýza britského ministerstva zemědělství uvádí, že se už našlo zvíře s BSE staré jen dvacet měsíců. Jsem přesvědčen, že stejně nakonec bude nutné testovat všechna zvířata, jako to už řadu měsíců děláme my, předvídá. Uvítal by také, kdyby laboratoře pracovaly alespoň v každém velkém městě, aby nemusel vzorky vozit ze severních nebo západních Čech do Prahy. „Pokud jde o státní úhradu na vyšetření vzorků, pak by ji měl stát platit buď všem, anebo nikomu. Osobně se domnívám, že by platit neměl, a veterinární správa by měla mít takovou pravomoc, aby podnikatelům nařídila povinnou plošnou kontrolu. Tyto zvýšené náklady by se sice musely promítnout do ceny masa na pultech, ale nikdo by nebyl zvýhodňován a zboží by bylo kvalitnější, domnívá se Vavřinec Menšl.
