O veřejně prospěšných zařízeních, jako jsou školy nebo nemocnice, stále panuje představa, že nemohou být ziskové, případně že pro jejich řízení platí jiná pravidla než při řízení standardních ekonomických subjektů. Není tomu tak.Začátkem letošního roku přešly nemocnice, kromě fakultních, na kraje.
O veřejně prospěšných zařízeních, jako jsou školy nebo nemocnice, stále panuje představa, že nemohou být ziskové, případně že pro jejich řízení platí jiná pravidla než při řízení standardních ekonomických subjektů. Není tomu tak.
Začátkem letošního roku přešly nemocnice, kromě fakultních, na kraje. Přešly ale zároveň s dluhy, odhadovanými na šest miliard. Polovinu této částky tvoří dluhy skutečné, druhou polovinu dluhy účetní. Šestimiliardová částka se objevila v dodatku ústavní stížnosti, kterou za všechny kraje podal kraj Plzeňský. V stížnosti, o níž by měl Ústavní soud rozhodnout v nejbližší době, kraje argumentují tím, že nemají prostředky na sanaci dluhů, případně by je musely brát z jiných zdrojů. Navíc by měl dluhy hradit subjekt, který je způsobil, v tomto případě stát. Ten to ale odmítá. Podle ministryně zdravotnictví Marie Součkové by oddlužení nemocnic neefektivitu ve zdravotnictví jenom prohloubilo a prodloužilo. Ať již dopadne spor jakkoli, jedno je jisté. Tak jako doposud již nemocnice dále hospodařit nemohou. V některých krajích, jako například ve Středočeském či Plzeňském, se zastupitelstva pustila do razantních kroků. Jsou propouštěni ředitelé, nemocnice se mění na obchodní společnosti, v jednotlivých zařízeních se dokonce omezují některé druhy zdravotní péče. Jinou cestou se vydalo vedení krajské Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, která je stále příspěvkovou organizací. V e spolupráci s poradenskou firmou Triton zpracovalo projekt, který měl zadlužené nemocnici pomoci na nohy. Kumulovanou ztrátu půl miliardy za deset let vyrovnal v roce 2000 stát. I tak ještě v témže roce dosáhla Masarykova nemocnice ztráty 46 milionů. Během posledních tří let se jí však podařilo dostat do loňského zisku čtyř milionů korun. Zisku tak mohlo být použito k vybavení dalšího špičkového pracoviště. Ze dvou tisíc zaměstnanců byly propuštěny zhruba tři desítky. Úspěch byl natolik markantní, že služeb poradenské firmy využívá v současnosti dalších osm nemocnic, další dvacítka již projevila zájem. „Základem pro zlepšení ekonomického chodu nemocnic je uvědomění si, že pro ně platí stejná pravidla řízení a podnikové ekonomiky jako pro každý jiný podnikatelský subjekt,“ říká konzultant firmy Triton Miroslav Hudeček. Jeho slova potvrzuje i ředitel Masarykovy nemocnice Jiří Madar: „Nemocnice je firma jako každá jiná.“ Projekt přinesl pozitivní důsledky i v oblasti zdravotní péče. Náročné evropské normy ekonomiky provozu splňuje pouze jedna desetina procenta všech nemocnic. Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem dosáhla evropského certifikátu jakosti ISO 9001:2000 jako první v republice a jako první svého druhu v Evropě. V průběhu projektu se zcela přetransformovaly servisní činnosti, zavedlo se plánování a dlouhodobé rozpočtování, nezbytné činnosti se centralizovaly pro celé zařízení, aby nedocházelo k duplicitám. Počáteční odpor lékářů proti „léčebné kůře“ vedení zlomilo především aktuálními pozitivními výsledky a především dlouhodobou vizí. Peněz ve zdravotnictví je dost, říkají shodně zástupci konzultační firmy Triton a Masarykovy nemocnice. Lékařskou péči je podle nich možné rapidně zkvalitnit, aniž by to mělo přinášet další nároky na veřejné rozpočty.
