Na řadového konzumenta denního zpravodajství to musí v poslední době působit, jako by v Turecku vypukla málem občanská válka. Střety protivládních demonstrantů s policisty jsou určitě pro tuto blízkovýchodní zemi bolestivou zkušeností. Z obchodního pohledu je ale podstatné, že turecká ekonomika jede stále na plné obrátky dopředu. Na předpokladu, že letos by měl turecký HDP vzrůst o úctyhodná víc než čtyři procenta, pouliční potyčky zatím nic nezměnily.
Protože se Turecko stává pro české firmy stále častěji stěžejním cílem, je namístě uklidnit i tuzemské exportéry. „Ekonomická situace Turecka je stabilní. Pokud máte naplánovanou obchodní schůzku nebo i delší obchodní cestu, rozhodně ji nepřesouvejte nebo nerušte.
Tématu protestů se ale při schůzce raději vyhněte, nikdy nevíte, zda je partner sympatizant vlády, anebo protestantů,“ píše se v doporučení, které publikovalo koncem června zastoupení českého ministerstva průmyslu a obchodu v Istanbulu.
Turecká ekonomika podává v posledních letech vynikající výkony a nedávná jednodenní stávka v některých městech by neměla hospodářství zásadně poznamenat. Turečtí byznysmeni se spíše obávají, aby země nedoplatila na pošramocené renomé, když jsou v současnosti světová média plná záběrů pouličního násilí v Istanbulu i dalších městech.
„Akciový trh se nejvíce obává dopadů na příjmy turistického průmyslu, jelikož protesty časově kolidují s hlavní sezonou,“ podotýká Burak Demirpehlivan ze skupiny Saxo Bank.
České tramvaje v Anatólio
Jako kontrapunkt k záplavě dramatických zpráv o demonstracích přinesly poslední týdny naopak i několik pozitivních zvěstí o dalších velkých zakázkách, které na tureckém trhu získaly české firmy. Například společnost Škoda Transportation podepsala velký kontrakt na dodání celkem 65 článkových nízkopodlažních tramvají pro město Konya v centrální Anatólii.
Velkým úlovkem se mohla pochlubit i společnost Legios, která je tradičním výrobcem železničních vagonů. Získala už druhou zakázku na dodávku cisternových vozů pro největší tureckou rafinerskou společnost Tüpras. V první etapě půjde o výrobu 100 cisternových vozů moderní konstrukce. Celkový objem kontraktu přesahuje 600 milionů korun.
Generální ředitel Legiosu Radek Rybáček připomíná, že součástí nové smlouvy je i opce na dodání dalších 200 vozů v příštím roce. Legios se přitom dobře prezentoval v Turecku už předloni, když Tüprasu dodal prvních 72 vozů.
Do pěti let 2500 kilometrů železnice
Železnice je jedním z nejslibnějších odvětví, kde se v současnosti mohou zkusit české firmy prosadit. „V příštích pěti letech Turecko postaví nejméně 2500 kilometrů vysokorychlostní železniční linky, která propojí 14 měst, dohromady 37 milionů lidí,“ oznámil turecký ministr dopravy Binali Yildirim.
O několik veřejných zakázek na turecké železnici nyní usiluje český koncern ZKL. Výrobce kuličkových ložisek chce působení na tamějším trhu výrazně rozšířit. „Aktuálně tvoří export do Turecka šest procent našeho celkového vývozu.
Těžíme především z nedostatků místní produkce – mnoho typů soudečkových a kuličkových ložisek se v Turecku vůbec nevyrábí. Díky tomu nemusíme bojovat s vysoce protekcionistickou politikou, která zvýhodňuje domácí firmy,“ hodnotí aktuální situaci generální ředitel společnosti Jiří Prášil. „Naším hlavním odběratelem je segment těžkého strojírenství, dále válcovny, hutě, doly, cukrovary, výrobci výtahů a papírny,“ dodává.
Elekrárny na uhlí i lignit
Vedle rozvoje turecké dopravy si české firmy snaží včas ukrojit svůj prostor v budování energetiky. I tam čekají velká sousta. Jde například o chystanou stavbu velké tepelné elektrárny v západní provinci Afyon. „Naším cílem je vybudovat tepelnou elektrárnu v hodnotě pěti miliard dolarů, která bude mít 3500 MW výkonu,“ oznámil turecký ministr pro energetiku Taner Yildiz.
Do tureckého energetického sektoru již mnoha investicemi velmi aktivně vstoupila elektrárenská společnost ČEZ. Firma Vítkovice staví na klíč tepelnou elektrárnu na lignit u města Beypazari. Do stejné elektrárny dodá společnost ČKD Praha dva energetické bloky. Společnost Škoda Power dodala do tureckých elektráren už několik velkých turbín, stejně tak firma ČKD Blansko Small Hydro.
Třetím odvětvím, kde logicky uspěli čeští dodavatelé, je automobilový průmysl. Turecko patří k největším světovým výrobcům aut, autobusů a traktorů. Autosoučástky určené pro tento průmysl vedou exportní statistiku českého vývozu. I díky tomu vývoz zboží do Turecka loni nevídaně vzrostl.
Meziročně to bylo o téměř 40 procent, když celkový export přesáhl hranici 33 miliard korun. Turecko se tak vedle Ruska stává pro české firmy pomalu, ale jistě druhým klíčovým obchodním partnerem, který stojí hned za hranicí Evropské unie.
TURECKÁ REPUBLIKA
• Počet obyvatel: 75 milionů
• Rozloha: 780 tisíc km2
• Hlavní město: Ankara
• Měna: turecká lira (TRY) je asi 10 korun
Závratné investice: Umělý kanál v Istanbulu nebo třetí most přes Bospor
Jak obrovské šance čekají v současném Turecku dokazuje neuvěřitelná celková hodnota 21 nových veřejných projektů v této zemi. Dosahuje víc než 138 miliard dolarů, tedy zhruba závratných 2730 miliard korun. Patří sem například stavba umělého vodního průplavu Canal Istanbul, který spojí Černé moře s Marmarským mořem.
Dále jde také o vybudování třetího mezinárodního letiště v Istanbulu, třetího mostu přes úžinu Bospor či stavbu jaderných elektráren Akkuyu a Sinop. Souhrnné náklady na tyto megalomanské projekty jsou vyšší, než například celkový hrubý domácí produkt 40 zemí světa jako je Makedonie nebo Kyrgyzstán. Dechberoucí údaje shrnula istanbulská kancelář českého ministerstva průmyslu a obchodu s odkazem na turecká média.
Tipy pro obchod s Turky
• nejlepší základnou pro Jednoznačně rozjetí obchodu s Tureckem je Istanbul. Je to nejlidnatější město, centrum byznysu a dopravní křižovatka spojující po moři, souši i vzduchem Evropu s Blízkým východem. Létá tam denně přímé letecké spojení také z Prahy. Samotný Istanbul je moderní město s vynikající infrastrukturou zahrnující například metro a rozsáhlou síť tramvají.
• Aktivita je tradičně očekávána od toho, kdo zboží nabízí, ne od kupujícího. Proto pokud vám potenciální turecký klient například neodpoví na e-mail, nemusí to ještě znamenat, že ztratil o zboží zájem. Namístě je proto třeba i opakovaně se s nabídkou připomínat.
• Na jednání přijďte v obleku odpovídajícím běžným evropským standardům. Zvyk nosit při formálních příležitostech oblek západního typu zavedl už první prezident novodobého Turecka Mustafa Kemal Atatürk, který dodnes platí v Turecku v mnoha ohledech za vzor.
• Je dobré zajistit si tlumočení do turečtiny. Ve větších podnicích sice bývají lidé znalí angličtiny určení na komunikaci se zahraničními obchodníky, tito lidé ale obvykle nemají konečnou rozhodovací pravomoc. Většina tureckých podniků nemá webové stránky v angličtině. Částečnou výhodou ovšem může být znalost němčiny vzhledem k tomu, že mnoho Turků z početné komunity žijící v Německu se po čase vrací domů a v Turecku pak zakládají vlastní firmy.
• Nespleťte si Turky s Araby, to je velké – ale časté – faux pas. Turci nejenom že jsou úplně odlišní etnicky a kulturně, ale v historii vedli s Araby také různé války, jejichž stopa může stále vzájemné vztahy zatěžovat.
• Vhodným a dostatečně neformálním tématem pro odlehčení atmosféry při obchodním jednání je fotbal. Tento sport je v Turecku nesmírně populární a české fotbalisty mají tamější fanoušci v povědomí.
• Při vstupu na turecký trh může pomoci zahraniční kancelář českého ministerstva průmyslu a obchodu v Istanbulu, e-mailová adresa je istanbul@czechtrade.cz.
