Pro většinu společností by pravděpodobně byly problémy tří největších konkurentů důvodem k oslavě. Nicméně u ruské jaderné korporace Rosatom vyvolala nedávná úskalí jeho soupeřů – společností Westinghouse, Areva a Kepco – znepokojení.
Jejich strasti dobře reprezentují hrozbu, kterou za současných tržních podmínek představují pro jaderné elektrárny obnovitelné zdroje, uvádí Kirill Komarov, zástupce výkonného ředitele společnosti Rosatom.
„Jejich problémy nejsou špatné jen pro ně, ale také pro celé průmyslové odvětví,“ uvedl Komarov pro britské Financial Times. „Skutečná konkurence mezi různými jadernými dodavateli nyní není. Soupeříme s uhlím, plynem, obnovitelnými zdroji, abychom mohli poskytnout rozumné a ekonomické řešení.“
Zvyšování nákladů na jaderné technologie nové generace a zpomalování nových zakázek – částečně v důsledku rostoucí konkurence ze strany obnovitelných zdrojů a jiných alternativních zdrojů elektrické energie – přispěly k tlaku na průmysl.
Japonská společnost Toshiba se stáhla z mezinárodních projektů po zaplacení částky 6,3 miliardy dolarů v odpisech za projekty firmy Westinghouse, francouzská společnost Areva se utápí v dluzích a prochází rozsáhlou restrukturalizací po státní rekapitalizaci a nový jihokorejský prezident slíbil odchod od jaderné energie, což je rána pro státní podnik Kepco.
„Hlavním problémem jaderného průmyslu je nedostatek důvěry,“ prohlásil Komarov. „Když vidíme příklady někoho, kdo selhal s nějakým projektem, není to dobré pro nikoho, a proto nemůžeme říct, že jsme spokojeni s problémy společností Areva a Westinghouse.“
Kirill Komarov
Mnoho analytiků stále vidí v Rosatomu korporaci, která rozšiřuje působnost svého jaderného průmyslu a s ohledem na své ambice těží ze současné krize. Tato korporace řídí 42 projektů jaderných elektráren ve 12 zemích, včetně členských států Evropské unie (Finska a Maďarska), v uplynulém desetiletí uvedla do provozu deset jaderných bloků a na příštích deset let má zakázky v hodnotě 133 miliard dolarů, a to bez započítání domácího obchodu. Tyto skutečnosti hrají roli v předpovědích Mezinárodní energetické agentury o ztrojnásobení jaderné kapacity do roku 2060.
Rosatom staví elektrárny v Bělorusku, Indii, Íránu, Číně a Bangladéši, stejně jako v osmi lokalitách v Rusku. Dále byly podepsány dohody na projekty v Egyptě, Nigérii, Jordánsku a Arménii.
Rozsáhlý vliv korporace Rosatom však některé znepokojil. Její role jako 34% akcionáře a dodavatele jaderného paliva pro finskou jadernou elektrárnu Hanhikivi téměř způsobila kolaps finské vlády v roce 2014, kdy Strana zelených na protest opustila vládní koalici.
Trvalo tři roky, než Evropská unie schválila maďarský projekt pro jadernou elektrárnu Paks II, která bude postavena a spolufinancována Rosatomem, a to kvůli obavám Bruselu z ruského vlivu na tuto zemi.
Korporace Rosatom již využívá výhod současné krize. V minulém roce podepsala první smlouvu na dodávku paliva do elektrárny postavené západním rivalem ve Švédsku. Komarov říká, že podobná dohoda je možná i ve Spojených státech.
Největší posun ve strategii však představuje nedávné rozhodnutí korporace Rosatom investovat do větrné energetiky. Společnost přetvořila některé své výrobní kapacity na stavbu turbín a říká, že její zkušenosti s jadernými elektrárnami jsou užitečné i při správě větrných elektráren. V plném proudu je tak projekt na výstavbu větrných elektráren o celkovém výkonu až 1 GW.
Rusko také nedávno představilo dotace pro domácí obnovitelné technologie. „Všechny jaderné společnosti začínají rozpoznávat závažnost konkurenční hrozby způsobené rychle zlevňujícími obnovitelnými zdroji,“ doplnil Yeo. „Přechod společnosti Rosatom k obnovitelným zdrojům se nestal příliš pozdě, a může tak získat výhodu druhého tahu, neboť firmy, které nyní investují, těží z nižších nákladů.“
Nicméně Komarov není nadšenec do obnovitelných zdrojů. Poznamenal, že pro zajištění stejné výroby jako z jaderné elektrárny s instalovaným výkonem 1200 MW s rozlohou 1 kilometr čtvereční byste potřebovali větrnou farmu velikosti Andorry a solární panel velikosti Kodaně, přičemž dodal, že „odpověď je v kombinování energetických zdrojů“.
„Pokud myslíme vážně zelenou budoucnost pro svět … pak je zde prostor pro každého,“ uzavřel.
