DOHODY OPRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR Minimální mzda začne platit i pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. To je jedna z významných změn, které nový zákoník práce přinese v oblasti zaměstnávání brigádníků.
DOHODY OPRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR Minimální mzda začne platit i pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. To je jedna z významných změn, které nový zákoník práce přinese v oblasti zaměstnávání brigádníků.
Také se zaměstnanci, které firma nechce dlouhodobě využít na plný úvazek (typicky s brigádníky), lze sjednat pracovní smlouvu a přijmout je do pracovního poměru, obvykle na částečný úvazek a na dobu určitou. V praxi je ale obvyklejší uzavřít s nimi jednu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr - tedy dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.
MÉNĚ FORMALIT
Ačkoliv podle původního návrhu tomu tak nemělo být, také nový zákoník práce tyto dohody upravuje (§ 74 a následující zákona č. 262/2006 Sb., ve spojení s aktuálním zněním nařízením vlády č. 108/1994 Sb.). Oproti dosavadnímu stavu však přinese hlavně zjednodušení pravidel a opuštění dosavadních výjimek.
Nový zákoník práce již nepředepisuje žádné podstatné (nezbytné) obsahové náležitosti dohody o provedení práce. Nepožaduje ani písemnou formu této dohody, lze ji tedy uzavřít i ústně, což však není žádnou novinkou. Přesto musíme doporučit, aby dohoda o provedení práce byla sjednávána v písemné formě a obsahovala i v budoucnu přinejmenším takové náležitosti, které předepisoval dosavadní zákoník práce. Tedy:
- vymezení pracovního úkolu,
- dobu, v níž má být pracovní úkol proveden,
- případně předpokládaný rozsah práce, pokud nevyplývá přímo z vymezení pracovního úkolu.
Naopak dohodu o pracovní činnosti je nutné uzavřít písemně, jinak je neplatná. Jedno vyhotovení dokumentu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny:
- vymezení sjednané práce,
- sjednaný rozsah pracovní doby,
- doba, na kterou se dohoda uzavírá.
Podstatnou (povinnou) náležitostí dohody o pracovní činnosti tedy už - na rozdíl od dosavadní právní úpravy - není sjednaná odměna.
POZOR NA MINIMÁLNÍ MZDU
Podle dosavadního zákoníku práce se na odměňování podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nevztahovaly předpisy o minimální mzdě. Výše odměny musela být v obou typech dohod (o pracovní činnosti i o provedení práce) výslovně uvedena. Mohla však být nižší než minimální mzda či příslušné minimální mzdové tarify.
Od ledna 2007 bude sice výše odměny i nadále smluvní záležitostí, zaměstnavatel ale přitom musí respektovat sazby minimální mzdy. Zaměstnavatel totiž musí při sjednávání výše odměny nebo jejím určování dodržovat zásadu rovnosti v pracovněprávních vztazích (pracovníci „na dohodu“ tedy nesmějí být znevýhodněni oproti zaměstnancům s pracovohodu ní smlouvou). Sjednaná nebo stanovená odměna by měla odpovídat charakteru práce, pracoviště nebo vykonané práci a měla by být přiměřená. Pokud odměna z dohody nedosáhne výše minimální mzdy, bude zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek do této výše.
Výši minimální mzdy určuje vláda formou nařízení. V těchto dnech stále není jasno, zda se současná výše (7955 korun měsíčně nebo 48,10 korun za hodinu) od 1. ledna zvýší, případně o kolik. (Podrobněji jsme se sporům o výši minimální mzdy věnovali v minulém čísle Profitu).
Přestože výše odměny tedy nemusí být v dohodě stanovena, doporučujeme, aby zde i nadále byla výslovně uváděna.
NOVĚ I S DOVOLENOU
Další novinkou nového zákoníku práce je možnost, aby si strany v dohodě o pracovní činnosti sjednaly právo zaměstnance na dovolenou na zotavenou, případně jiné takzvané důležité osobní překážky v práci zaměstnance.
Dohody o pracovní činnosti lze uzavírat buď na dobu určitou, nebo neurčitou. Při dohodách uzavíraných na dobu určitou lze dobu jejich trvání vymezit obdobným způsobem jako v pracovních smlouvách.
Platí, že nebyla-li doba trvání této dohody výslovně omezena na určitou dobu, případně nevyplývá-li omezení přímo z povahy prací, jde o dohodu uzavřenou na dobu neurčitou.
Jestliže není výslovně sjednán způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je možné ji zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni. Jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou. Ta začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku. Okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti může být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
V dohodě o pracovní činnosti musí být stanovena pracovní doba. Je tomu tak proto, že v případě pracovní neschopnosti zaměstnance bude zaměstnavatel povinen poskytovat za prvních 14 kalendářních dnů náhradu mzdy (pokud budou splněny podmínky pro účast na nemocenském pojištění). V dohodě však nemusí být uveden rozvrh pracovní doby.
Stejně jako ten dosavadní ani nový zákoník neuvádí, že je v dohodě o pracovní činnosti nutno sjednat místo výkonu práce. Přesto doporučujeme, aby v dohodě bylo rovněž určeno.