KANCELÁŘ MÁME NOVĚ VY BAVENOU A JSME SPOKOJE NI. VZHLED JE PŘÍJEMNÝ, NOVÝ NÁBYTEK JE PRAKTICKÝ. PŘESTO MU NĚCO CHYBÍ. JE TO SVĚTLO - JAK JEHO SAMOTNÁ INTENZITA, TAK OSVĚTLOVACÍ TĚLESO.
Při rozhodování o vybavení svítidly je dobré mít komplexní pohled na celou místnost KANCELÁŘ MÁME NOVĚ VY BAVENOU A JSME SPOKOJE NI. VZHLED JE PŘÍJEMNÝ, NOVÝ NÁBYTEK JE PRAKTICKÝ. PŘESTO MU NĚCO CHYBÍ. JE TO SVĚTLO - JAK JEHO SAMOTNÁ INTENZITA, TAK OSVĚTLOVACÍ TĚLESO.
Na první pohled se může zdát, že to vlastně nic není. Prostě si vyberu svítidlo, které se mi líbí a žárovku dám podle toho, jak silné světlo chci. Popřípadě místo žárovky zvolím zářivku. Zatímco výběru svítidla se přece jen věnuje pozornost, aby ladilo s celkovým interiérem, na výběr světla - tedy jeho zdroje a intenzity - se většinou zapomíná (anebo se řídíme spíše intuicí). Přitom právě správný výběr osvětlení je mnohdy přímo věda. Existují totiž určité hygienické normy a doporučení, jak by která místnost měla být osvětlena.
PÁR TECHNICKÝCH POJMŮ
Hlavním kritériem dobrého světla je jeho hladina. Ta určuje intenzitu osvětlení. Svůj vliv mají i reflexní vlastnosti stropu, stěn, nábytku a podlahy. Odborníci uvádějí, že s rostoucí intenzitou osvětlení ubývá pocitu únavy, například při čtení. V každé místnosti by tedy měla být intenzita osvětlení, odpovídající určité činnosti. Vyšší hladinu osvětlení vyžadují především detailní práce. V souvislosti s umělým světlem v místnosti rozlišují odborníci zdroje světla a svítidla. Zatímco světelné zdroje svítí, svítidla rozdělují, filtrují nebo přeměňují světelný tok. Vedle klasických žárovek je v kancelářích nebo dílnách nejčastějším zdrojem světla zářivka. Méně se však již přihlíží k tomu, že zářivky lze rozdělit na tři základní skupiny podle barvy svého světla - denní bílou, neutrální bílou a teple bílou. Při výběru je potřeba kalkulovat také s faktem, že světlo se odráží od různých povrchů různě. Odborníci uvádějí, že hladká bílá stěna například odráží zhruba osmdesát procent světla, které na tuto plochu dopadá. Barevné a strukturované plochy odrážejí světlo méně, než hladké. Také každá barva má svoji odrazivost. Strop by měl podle doporučení odborníků odrážet nejméně sedmdesát procent a stěny nejméně padesát procent dopadajícího světla. Zapomínat by se rovněž nemělo na to, že svítidla mají být umístěna tak, aby neoslňovala. Oslnění zhoršuje vidění, což vede k větší únavě, k nepříjemnému pocitu a v kancelářích či dílnách pak také k nižšímu pracovnímu výkonu. V podstatě lze říci, že k oslnění dochází při pohledu větším než 45 stupňů (tento úhel závisí na hloubce místnosti a výšce stínidla nad očima. K oslňování ale také mohou přispívat svítidla, jejichž kontrast vůči pozadí je příliš velký. Tomu všemu lze zabránit (nebo výrazně ztlumit účinky) vhodným umístěním svítidel. Doporučuje se například rozložit osvětlení na více svítidel a využívat odrazu stěn. Osvětlení, přicházející z boku nebo shora, působí přirozeně, zatímco světlo jediného svítidla vrhá tvrdé stíny.
KANCELÁŘSKÉ POŽADAVKY
Každá místnost chce „své“ osvětlení i podle účelu, jemuž slouží. Jiné požadavky jsou na osvětlení v kancelářích, jiné v obchodech nebo bytech. Zásady jsou ale obdobné: pracovník by se při umělém osvětlení měl cítit dobře, nemělo by přispívat ke zvýšení únavy atd. Vlivy světla na člověka a jeho pracovní výkon se zabývají ipsychologové. Z jejich výzkumů například vyplývá, že ženy mají raději teplé barvy (které dokáží zaretušovat nedokonalosti líčení), zatímco muži dávají přednost bílému světlu. Pro osvětlení kanceláří existují také technické normy. Ty v 80. letech minulého století hovořily o hladině osvětlení v běžné kanceláři 200 luxů. Nároky však stoupají, a tak jsou v současnosti požadavky na osvětlení pracoviště nejméně 400 luxů. V poslední době se stává oblíbeným tzv. míchané osvětlení. Tvoří ho zářivková svítidla konstruovaná jako kombinace přímého a nepřímého osvětlení. Míchané osvětlení působí rozptýleně, což je výhodné především při práci na počítači, když se zdroj světla neodráží na monitoru. Pro velké administrativní celky doporučují odborníci využívat ucelené světelné systémy - ve světlech jsou umístěna čidla, která podle přibývání či ubývání denního světla na pracovišti regulují intenzitu světelného toku. Takový systém se vyplatí jen v prostorách, kde je třeba svítit denně osm až deset hodin.
KDY KLASICKÁ SVÍTIDLA
I když v kancelářích jsou preferované zářivky, ne do každého interiéru se tento druh osvětlení hodí. Především ve starších, historických budovách je vhodnější „klasické“ osvětlení. Přestože se velké klasické křišťálové a další lustry v současnosti používají minimálně, lze ve starších budovách využít zásadu, že lepší je použít více malých svítidel s větším množstvím variant, než jeden velký lustr u stropu. Ve starších budovách často bývá co místnost, to vlastně originál. A originál vyžaduje i originální řešení. I ve starých budovách lze instalovat moderní svítidlo, ale v takovém případě je vždy lepší poradit se s odborníky - architekty, designéry, kteří dokáží navrhnout takové řešení, které působí přirozeně, vkusně a zároveň splňuje požadavky na intenzitu osvětlení. Při rozhodování o vybavení svítidly je dobré mít komplexní pohled na celou místnost - jaké bude světlo, podlaha, jaký bude nábytek a v jakém prostoru bude umístěn. A zde se konzultace s odborníky vyplatí. Odborníci také uvádějí nejčastější chyby, kterých se firmy při výběru osvětlení dopouštějí. Uvést lze především dvě. Někdy zapomínají na to, že ten, kdo v kanceláři pracuje, v ní tráví určitou část svého života a měl by se tedy na pracovišti cítit příjemně. Druhou chybou je snaha na interiéru ušetřit. A tak třeba ve starých budovách umístit plastová pseudostylová světla třeba za poloviční cenu. Majitel jedné firmy na výrobu a opravy atypických svítidel v této souvislosti uvedl: „Pokud nejsou peníze, dejte zatím na stěnu plastová svítidla třeba za sto korun, aby dobře sloužila svému účelu, a postupně je vyměňujte za ta, která jste si vybrali a jež odpovídají stylu zařízení. Každá budova, ale i každá místnost, má svoji zvláštnost - a z toho by se při zařizování interiéru mělo vycházet.“
Orientační doporučení pro volbu žárovek
Místnost se světlým interiérem 20-30 W/m 2
Místnost s tmavým interiérem 30-50 W/m 2
Dětský pokoj se světlým interiérem 30-40 W/m 2
Ložnice 20-30 W/m 2
Kuchyně a místnosti pro domácí práce 50 W/m 2
Sklepy a garáže kolem 10 W/m 2
Při osvětlení zářivkami lze snížit uvedené parametry o třetinu až čtyři pětiny.
