Netransparentní procesy posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěžeProces privatizace státního majetku, majetku obcí, měst, krajů či jiných subjektů pod kontrolou orgánů veřejné správy musí respektovat i ustanovení zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, ve znění zákona č. 130/2002 Sb.
Netransparentní procesy posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Proces privatizace státního majetku, majetku obcí, měst, krajů či jiných subjektů pod kontrolou orgánů veřejné správy musí respektovat i ustanovení zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, ve znění zákona č. 130/2002 Sb.
Z ustanovení § 2 odst. 2 zákona o veřejné podpoře vyplývá, že veřejná podpora je obecně zakázaná, pokud nesplňuje znaky tzv. obecných a skupinových výjimek vymezených v § 4 odst. 1, 2 zákona o veřejné podpoře, nebo pokud z tohoto zákazu nepovolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) svým rozhodnutím výjimku. ÚOHS při posuzování slučitelnosti veřejné podpory s výše uvedenými závazky aplikuje na základě § 1 odst. 1 zákona o veřejné podpoře příslušné předpisy práva Evropského společenství (ES) pro oblast veřejné podpory, včetně rozhodnutí Evropské komise (EK), soudu I. instance a Evropského soudního dvora. Podotýkám, že privatizace za cenu stanovenou nezávislým znalcem či na základě transparentního výběrového řízení jsou způsoby rovnocenné, záleží tedy plně na subjektu, který privatizuje, jaký způsob zvolí. Na druhou stranu se domnívám, že pokud by cena stanovená znalcem byla nižší než nabídky potenciálních zájemců na trhu a privatizovaný majetek by byl za znalcem stanovenou cenu opravdu prodán, takto stanovená cena by zakládala veřejnou podporu. Naopak proces privatizace může zakládat prvky veřejné podpory a privatizující subjekt je povinen požádat ÚOHS o povolení výjimky v případech, kdy:
* privatizace je prováděna na základě restriktivních postupů, případně mezi jednotlivci (např. exkluzivita v rámci privatizace),
* privatizaci předchází odepsání dluhů ze strany státu, obcí, měst, krajů, případně společností, v nichž tyto subjekty vykonávají přímou nebo nepřímou kontrolu, privatizaci předchází kapitalizace pohledávek, případně jiné navýšení základního jmění,
* jde o privatizaci, která by nebyla akceptovatelná pro tržního investora.
Jak postupovat?
Z výše uvedených skutečností vyplývá, že jakýkoliv privatizační proces zakládající pochybnosti o jeho transparentnosti, privatizační proces založený na restriktivních postupech či realizovaný za cenu nižší, než nabídne jiný uchazeč, by měl být posouzen ze strany ÚOHS, zda nezakládá veřejnou podporu. Pokud tedy má kterýkoliv subjekt pochybnosti o průběhu konkrétní privatizace, může podle § 10 odst. 1 zákona o veřejné podpoře podat ÚOHS podnět k zahájení řízení o zrušení poskytnuté veřejné podpory. S takovým podnětem se ÚOHS musí vypořádat a sdělit stěžovateli, proč řízení nezahájil. Není rovněž vyloučeno, že ÚOHS řízení o zrušení poskytnuté veřejné podpory zahájí na základě informací, které získá v rámci výkonu dozoru nad poskytováním veřejné podpory.
Ne každý nestandardní postup je veřejnou podporou
I v rámci privatizace by měla platit transparentní pravidla zajišťující soutěž mezi jednotlivými zájemci. Ovšem ne každý nestandardní postup musí zakládat veřejnou podporu. Jako příklad lze uvést kapitálovou injekci ze strany státu ve prospěch privatizované společnosti, u níž je stát majoritním akcionářem. Na první pohled jde o jeden z výše uvedených znaků a privatizační proces by měl být posouzen ze strany ÚOHS. Na druhou stranu je nepochybné, že stát si tímto krokem snaží zajistit vyšší privatizační výnos. Obecně platí, že pokud bude privatizační výnos vyšší než poskytnutá kapitálová injekce privatizující subjekt vydělá - kapitálová injekce - nebude zakládat veřejnou podporu. Je ovšem nezbytné posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jeho specifikům.
Situace po vstupu ČR do Evropské unie
Po vstupu ČR do EU se pravomoc posuzovat slučitelnost veřejné podpory poskytované na území ČR přesune z ÚOHS na EK do Bruselu. Ta tedy bude mimo jiné oprávněna posuzovat, zda privatizační proces uskutečněný na území ČR zakládá veřejnou podporu, či nikoliv. Privatizující subjekty v ČR se musí připravit na fakt, že bude třeba zajistit daleko větší míru transparentnosti privatizačního procesu, než tomu bylo doposud. To se bude týkat nejen státních orgánů, ale i územních samospráv. Bude rovněž třeba se připravit na skutečnost, že podněty na případnou netransparentnost výběrových řízení budou podávat i subjekty z druhého konce EU, jimž právo ES poskytuje více procesních práv než zákon o veřejné podpoře.
Kdy se veřejná podpora neposkytuje
Obecně platí, že v procesu privatizace nedochází k poskytnutí veřejné podpory v případech, je-li cena prodávaného majetku stanovena nezávislým znalcem, nebo pokud privatizace probíhá na základě transparentního výběrového řízení, které podle stanoviska EK splňuje následující podmínky:
* je založeno na nediskriminačním přístupu a
* majetek je prodán nejvyšší nabídce a
* zájemcům je ponechán dostatečný prostor k přípravě nabídky a možnost k ocenění nabízeného majetku a získání všech potřebných informací a údajů.
Kdy jde o veřejnou podporu?
V právu ES doposud nebyl přijat zvláštní předpis, který by upravoval privatizaci z pohledu veřejné podpory. Z tohoto důvodu ÚOHS při určování, zda privatizace zakládá veřejnou podporu, postupuje podle obecných ustanovení zákona o veřejné podpoře a výkladového stanoviska Evropské komise obsaženého ve Zprávě o soutěžní politice z roku 1993. ÚOHS tedy musí analyzovat:
* zda jde o opatření ze strany subjektu způsobilého k poskytnutí veřejné podpory,
* zda toto opatření poskytuje výhodu určitému podnikatelskému subjektu či odvětví výroby,
* zda v důsledku jeho poskytnutí hrozí narušení či je přímo narušena hospodářská soutěž a
* zda může dojít k dotčení obchodu (obchodní výměny) mezi ČR a členskými státy EU.
