Menu Zavřít

I toxické deriváty jsou vynálezy

9. 7. 2009
Autor: Euro.cz

Přílišné novátorství bank vyústilo v současnou krizi

Tento národ se před půlstoletím zavázal k tomu, že bude světovým lídrem v technologických a vědeckých inovacích, říká americký prezident Barack Obama. Od té doby se prý ale investice do vědy snižují. „Vyčleníme více než tři procenta našeho HDP na vědu a výzkum,“ slibuje Obama. A podobně velkorysý přístup k inovacím má i Brusel. Evropská komise navýší financování výzkumu informačních technologií budoucnosti každoročně o 70 procent, a to až do roku 2013. Stejně jako státy postupují i firmy. Přestože je krize, firmy peníze na inovace – jak prohlašují – najdou. Poslední vývoj ale ukazuje, že ne vše, co je spojeno s novátorstvím, se podařilo. Některá zlepšení ostatně vedla až k začátku ekonomické recese. Více peněz na inovace Krize význam inovací ještě posílila. Z analýzy mapující 2700 firem z celého světa, kterou poradenská společnost The Boston Consulting Group (BCG) každoročně zpracovává a kterou exkluzivně poskytla týdeníku EURO, vyplývá, že většina firem vidí přímou vazbu mezi inovacemi a dlouhodobým úspěchem. To lze dokumentovat například na burzovních výsledcích. Analýza BCG se zabývá návratností investice pro akcionáře nejinovativnějších firem v porovnání s méně novátorskými společnostmi ze stejného oboru. Rozhodující období jsou tři roky a deset let. Inovativní firmy překonaly konkurenci o 430 bazických bodů v tříletém období a o 260 bazických bodů v desetiletém období.
Více než polovina dotázaných společností – přesně 52 procent – je spokojena s tím, co jim inovace přinášejí. Pozitivní vnímání se odráží mimo jiné v tom, že pro 64 procent firem patří inovace mezi tři top priority, pouze deset procent společností uvádí, že tato oblast pro ně prioritou není. Nejdůležitější jsou pochopitelně inovace pro technologické firmy – 74 procent z nich uvádí, že jsou mezi jejich třemi hlavními prioritami. Jedna věc je povědomí o důležitosti, druhá peníze. „Firmy mají menší rozpočty, s nimiž pracují. To samozřejmě nějaký vliv na to, kolik na inovace vydají, má. Na druhé straně jsou ale inovace jedinou cestou z krize,“ říká Martin Buchar, šéf pražské pobočky The Boston Consulting Group. Z analýzy BCG vyplývá, že 58 procent firem předpokládá zvýšení výdajů na inovace oproti loňskému roku. Mezi těmi, kdo bude mít letos velkorysejší rozpočet, budou figurovat hlavně společnosti zabývající se telekomunikacemi a technologiemi. Naopak čtrnáct procent firem chce letos výdaje na inovace snížit, pět procent dokonce podstatně. Nejvíce se v tomto ohledu uskromní společnosti z cestovního ruchu, hotelového průmyslu a finanční instituce. Chceme ušetřit Ekonomická recese neovlivňuje jen objem peněz, jenž na inovace půjde, ale také směr, kterým se novinky budou ubírat. „Marže firem klesají, objemy zakázek stagnují. Pro společnosti je čím dál důležitější, jakým způsobem službu poskytují a zda by se procesy daly zjednodušit,“ říká Buchar. Hodně inovací proto dnes směřuje do nákladové oblasti. Například v telekomunikacích se sleduje výše akvizičních nákladů na získání jednoho klienta. Ty jsou v řadě zemí skutečně vysoké, přestože si firmy v konečném důsledku jen opakovaně přetahují klienty mezi sebou. Potvrzuje se, že konkurence je výhodná pro zákazníky, co se však týče nákladů firmy, potápí je. Podobně jako předchozí roky také letos se na špici žebříčku nejinovativnějších firem světa umístily ty podnikající v IT. Jedničkou se opět stal Apple, který je ceněn za revoluční produkty. Za ním následuje Google za unikátní zážitky, jež poskytuje klientům, třetí skončila Toyota oceňovaná za inovativní procesy. Do popředí se také probojoval maloobchodní řetězec Wal-Mart (10. místo), hned za ním následuje internetový obchod Amazon.com. Obě firmy zastupují obor, který dříve rozhodně nebyl spojován s převratnými novinkami. „Dnes se hodnotí nový druh inovací, a to zážitkové inovace,“ vysvětluje Buchar. Ty se prosazují nejen v retailu, ale také v bankovnictví nebo telekomunikacích. „Firmy se vůči zákazníkům chovají tak, aby nekupovali jenom nějaký produkt či službu, ale aby doba, již tráví výběrem, pro ně byla příjemná. Aby fyzický či virtuální kontakt s firmou byl pro klienta takový, že odchází spokojen a vrací se,“ tvrdí Buchar. Dodává, že jde o jiný způsob získávání zákazníka, než na jaký jsme byli dosud zvyklí. „V Česku firmy stále bojují o klienty hlavně nejrůznějšími slevovými akcemi,“ upřesňuje Martin Buchar. V žebříčku nejinovativnějších firem světa figurují firmy z různých oborů. Letos ale jednoznačně propadly finanční instituce. Jako první se z bank umístila na 36. místě HSBC. „Banky byly v uplynulých letech inovativní až příliš, bez dostatečných kontrolních mechanismů,“ domnívá se Buchar. Právě inovace typu složitých derivátů vedly až k současné krizi. Tuto souvislost popsal ekonom Paul Krugman v komentáři pro Wall Street Journal. Hráči na trhu prý najednou zjistili, že nerozumějí složitému finančnímu systému, který stvořili. Výsledkem je nedůvěra na trzích – subjekty si nechtějí navzájem půjčovat, protože si nejsou jisti, že se jim peníze vrátí. Finance a novátorství Dle Krugmana podporuje nedůvěru skutečnost, že nikdo neví, kde toxické deriváty ještě vyplavou. Citigroup, teoreticky vzato, neměla mít desítky miliard v rizikových hypotékách. Ve skutečnosti je však měla. Floridský Local Goverment Investment Pool, instituce, jež funguje jako banka pro státní školy, se měla vyvarovat riskantním operacím. V realitě to tak ale neplatilo. „Jak to, že věci byly tak neprůhledné? Odpovědí jsou finanční inovace,“ domnívá se Krugman. Nemá tím samozřejmě na mysli výdobytky, jako jsou bankomaty, které umožňují vybrat si peníze i o víkendech. Problémem jsou investiční deriváty, jež byly nabízeny s klamavou reklamou. Prý umožňují rozložit riziko, a tak jsou bezpečné. Ne všichni ale viní finanční inovace ze současné krize. Produkty, které nepřinášejí hodnotu klientům a neposkytují finanční benefity firmě, nejsou inovacemi. Inovace není kompletní, pokud se neprojeví ve finančních výsledcích. A finanční deriváty ve skutečnosti nepřinášejí klientům bank žádnou hodnotu. Bývalý šéf Fedu Alan Greenspan sice argumentuje tím, že rizikové hypotéky a na ně nabalené deriváty znamenaly pro klienty určitý přínos, protože umožnily, aby si mohli vzít úvěry i lidé, již dříve byli odmítáni, kritici takového názoru ale poukazují na to, že toto nebyl smysl, proč byly vynalezeny investiční deriváty. Cílem bylo poskytnout co největší objem úvěrů, zabalit je do balíku a prodat investorům.
Lze předpokládat, že se banky mezi nejinovativnější firmy světa dříve či později vrátí. „Nejprve se budou muset vypořádat s novým regulačním prostředím. Až se vše dostane do normálu, budou banky opět bojovat o růst ziskovosti a podíl na trhu, budou však nuceny mnohem více než dříve si hlídat svojí rozvahu a rizikový kapitál. Regulace je k tomu zpočátku donutí. Otázkou zůstává, za jak dlouho převáží opatrnost nad přirozeným tlakem trhu na růst zisku. Velký optimista v tomto směru nejsem, finanční inovace si vždy najdou cestu,“ tvrdí Buchar. Ekonomové předpovídají, že za deset let nové finanční inovace znovu vyústí v nějaký problém. Historie se opakuje. Jako příklad lze uvést Citibank. Ta v devadesátých letech málem zbankrotovala kvůli rizikovým hypotékám a před krachem ji zachránil saúdský investor. V následujících letech byla banka velmi opatrná, nevystavovala se přímému riziku plynoucímu z hypoték a z realit. Nevlastnila ani kanceláře, sídlila v pronájmu. Ztráty ale stejně zaznamenala, protože investovala do toxických derivátů. Asie až později Již několik let se hovoří o tom, že mezi novátory se budou čím dál více prosazovat firmy z rozvíjejících se zemí, jako jsou Indie, Čína či Brazílie. Tyto názory lze podložit i statistickými údaji. Dle analýzy BCG mají firmy z asijsko-pacifického regionu – co se týče výdajů na inovace – velkorysé plány. Sedmdesát procent společností z této lokality zamýšlí, že v letošním roce zvýší výdaje v této oblasti. V Evropě naproti tomu kladně odpovědělo jen 46 procent a v Severní Americe dokonce pouze 31 procent firem. Mezi těmi nejinovativnějšími se ale zatím z rozvíjejících se zemí umístila jen indická Tata. „Další společnosti z Asie nebo z Jižní Ameriky se do žebříčku dostanou ve střednědobém horizontu,“ domnívá se Buchar. „Není to otázka jednoho dvou let, ale pěti či deseti,“ dodává. Lze také očekávat, že bude stále složitější určit, odkud inovativní firma vlastně pochází. Například automobilka Opel, kterou koupí ruská banka Sberbank, a kanadský výrobce součástek Magna. Pokud by Opel zabodoval mezi nejinovativnějšími společnostmi, slavilo by úspěch Německo, Rusko, či Kanada? A podobných příkladů lze nalézt více.
Žijeme v éře převratných vynálezů. Takové konstatování slýcháme dennodenně. Jenže názory, zda takové prohlášení je skutečně pravdivé, se liší. Týdeník BusinessWeek tvrdí, že právě nedostatek inovací mohl přispět k současné finanční krizi. Koncem devadesátých let, v době takzvané dotcom bubliny, přinášela média zprávy o převratných vynálezech z oblasti vědy a medicíny, od nových léků na rakovinu, genové terapie přes vysokorychlostní satelitový internet, automobily poháněné elektromotory až ke klonování. Mohli jsme se těšit, že vše bude do praxe zaváděno bleskovou rychlostí. Jde to pomalu Jenže současná realita je odlišná. Žádná genová terapie, obyvatelé odlehlých vesnic sice mohou využívat satelitní internet, jeho rychlost ale není taková, jak se předpokládalo; alternativní energie se teprve rozvíjí. „Z obchodního hlediska to byla mnohem obtížnější cesta, než kdokoliv očekával,“ konstatoval pro BusinessWeek expert Gary P. Pisano z Harvard Business School. Zastánci teorie nedostatečných inovací tvrdí, že mezera mezi očekáváním a realitou je důvodem, proč byl americký domnělý boom postaven na úvěrování. Technologická revoluce se ukazuje jako prospěšná, není ale dostatečně efektivní, aby zajistila silný růst. Amerika prý má jen málo co nabídnout zbytku světa. To lze usuzovat i z čísel o americkém exportu. Ten v posledních letech stagnoval, naopak Američané utráceli miliardy dolarů za nákup zahraničních produktů. BusinessWeek konstatuje, že neexistuje žádný index inovací, jenž by dokládal, že uplynulá doba byla skutečně ve znamení jejich nedostatku. Podpůrný argument pro takové tvrzení lze nalézt na burze. Logicky lze předpokládat, že pokud by například farmaceutické firmy přišly s nějakým převratným objevem, odrazilo by se to v růstu jejich akcií. Ve skutečnosti ale index Standard & Poor's 500, který zahrnuje firmy z oblasti farmacie, biotechnologií a výzkumu, klesl o 32 procent od konce roku 1998 do konce roku 2007. Index informačních technologií odepsal 29 procent. Cena akcií farmaceutické firmy Merck klesla za stejné období o 35 procent, v případě technologického gigantu Cisco to bylo o devět procent.
Ne všichni ale s tak pesimistickým názorem souhlasí. „Tempo zavádění inovací může být pomalejší, než se očekávalo, ale domnívám se, že novinky, jako jsou nové technologie pro výrobu elektrické energie, genová léčba, vakcína proti rakovině a další, určitě přijdou,“ je přesvědčen Martin Buchar z BCG. Své tvrzení opírá o automobilový průmysl. Na výrobu elektrických aut prý již existuje v Evropě řada „pilotů“, prakticky všechny automobilky mají na takové projekty vyčleněné peníze. Je to jen otázka času, kdy bude běžné místo k pumpě pro benzin zajíždět k elektrickým zásuvkám ve vlastní garáži. Je pravda, že každoročně patří první místa žebříčku nejinovativnějších firem světa Američanům a jejich export přitom vázne. Jenže firmy byly často oceňovány za novátorské procesy a vyšší efektivitu, a nikoliv za revoluční výrobky. To se samozřejmě v zahraničním obchodě promítnou nemusí. A pak šlo nezřídka o společnosti, jež poskytují služby. „Export služeb je mnohem složitější věc než export výrobků s řadou regulací v mezinárodním obchodě,“ vysvětluje Buchar. V zemích, kde stále důležitou roli hraje průmysl, jako jsou Japonsko, Německo nebo Jižní Korea, se prosazují inovace výrobkové. Naopak jinde – například v USA – se prosazují hlavně zážitkové inovace či inovace procesů. * BOX
Co je inovace Schopnost subjektu vytvářet určitou změnu v produkci, v procesech nebo v organizaci, která vyústí v nějakou přidanou hodnotu. V praxi tato „hodnota“ může představovat nejen zavedení nového výrobku nebo vylepšení již zavedeného, ale v oblasti služeb například i změnu zaběhnutých systémů či procesů. TABULKY Top ten (Nejinovativnější firmy)
1. Apple
2. Google
3. Toyota
4. Microsoft
5. Nintendo
6. IBM
7. Hewlett-Packard
8. Research in Motion
9. Nokia
10. Wal-Mart Pozn. Žebříček sestaven na základě odpovědí respondentů a hospodářských výsledků firem v posledních třech letech Pramen: BCG
Top Five (Nejinovativnější pětka z každého oboru)
Finanční služby 1. ING 2. Bank of America 3. HSBC 4. Citigroup 5. Goldman Sachs Farmacie a biotechnologie 1. Pfizer 2. Bayer 3. Genentech 4. GlaxoSmithKline 5. Merck Technologie a telekomunikace 1. Apple 2. Google 3. Vodafone
4. Microsoft 5. Nokia Zábava a média 1. Walt Disney 2. Sony 3. Apple 4. Time Warner 5. Google Spotřební zboží 1. Apple 2. Procter & Gamble 3. Unilever 4. Coca-Cola 5. Nestlé Automobily 1. Toyota Motor 2. BMW 3. Honda 4. Volkswagen 5. Ford Průmysl a výroba 1. General Eletric 2. Tata 3. 3M 4. Siemens 5. Boeing Retail 1. Wal-Mart 2. Target 3. Amazon.com 4. Reliance Industries 5. Apple Energetika 1. BP 2. Reliance Industries 3. Royal Dutch Shell 4. ENI 5. General Eletric Cestovní ruch 1. Marriott International 2. Southwest Airlines 3. Histon Hotels
4. Viržin Group 5. Starwood Hotels & Resorts Pozn. Žebříčky sestaven na základě odpovědí respondentů
Pramen: BCG TABULKA
Budoucí hvězdy**
Tesla Motors* výrobce elektrických automobilů
IDEO* konzultační firma zaměřená na inovace a design
Alibaba.com* internetové tržiště v Číně
Bertter Place* firma zabývající se snižováním závislosti na ropě
Dyson Group* výrobce vakuových čističů
Grameen Bank* poskytovatel mikroúvěrů v Bangladéši
Mozilla* producent internetového vyhledávače
Mint Software* poskytovatel internetových bankovních nástrojů
iRobot Corporation* výrobce robotů
Hulu* producent online TV show a filmů
Pozn. Žebříček sestaven na základě odpovědí respondentů Pramen: BCG

  • Našli jste v článku chybu?