Statistický úřad upraví metodiku výpočtu výsledků zahraničního obchodu
Metoda statistiky zahraničního obchodu dozná v nejbližší době změn. Jejich smyslem je zjemnit hrubou, brutto metodu statistického sledování a očistit výsledky dovozu a vývozu od zkreslení způsobených započítáváním jednak obchodních operací týkajících se pouze oprav zboží, jednak kontraktů, kdy se zboží po určité době v nezměněném stavu vrací zpět. První případ se týká například letadel, která mohou v jednotlivých měsících ovlivnit obchodní bilanci miliardovými sumami, ačkoliv ve skutečnosti přiletěla nebo odletěla z České republiky jen na technickou prohlídku či kvůli drobným opravám. Druhým případem je dovoz, respektive vývoz exponátů výstav a veletrhů. V loňském roce Národní galerie vezla do Španělska vystavovat obrazy v hodnotě miliardy korun, letos by se mohl podobný „vývoz týkat exponátů na světovou výstavu v Hannoveru. Škodolibá ČNB. Bezprostředním impulsem ke změnám byly zmatky kolem interpretace lednového schodku obchodní bilance, kdy se, řečeno slovy místopředsedy Českého statistického úřadu Jana Fischera, statistický bůh k lidem z Invalidovny otočil zády. Jak známo, úřad v pondělí 21. února v devět hodin ráno jako obvykle zveřejnil výsledky zahraničního obchodu za leden a neočekávaně vysoký schodek obchodní bilance vysvětlil především růstem ceny ropy a také vysokým růstem dovozu strojů a dopravních prostředků. Takové zdůvodnění akceptovali v prvních komentářích i ekonomičtí analytici. Po poledni však člen Bankovní rady České národní banky Miroslav Hrnčíř pro ČTK uvedl, že výši schodku výrazně ovlivnil dovoz dvou boeingů v hodnotě tří a půl miliardy korun v rámci aktivního zušlechťování. Zdánlivě komická historka byla pro statistický úřad dvakrát nepříjemná. Za prvé proto, že se to nestalo poprvé (viz takřka navlas stejná situace s boeingy loni v březnu), za druhé to bylo v době, kdy nová předsedkyně Českého statistického úřadu Marie Bohatá při každé příležitosti zdůrazňuje – na rozdíl od svého předchůdce Edvarda Outraty – povinnost statistiků nejen data dodávat, ale také je zasvěceně vysvětlovat a komentovat. Hluchý drát. Fischer v této souvislosti mluví o odvěkém statistickém dilematu mezi rychlostí a přesností. „Je otázka, zda si vytvořit vatu, časový prostor, který by se využil k důkladné interpretaci dat, anebo fotbalovou hantýrkou řečeno dávat čísla rychle od nohy. My volíme druhý způsob, protože jde o krátkodobé údaje, jejichž rychlé publikování je jednak korektní, jednak se tím snižuje riziko případného úniku dat. To je správná připomínka. Stejně jako to, že údaje o zahraničním obchodu jsou u nás zveřejňovány mimořádně rychle, tři týdny po referenčním období, což je ještě dříve, než to dělá švýcarská statistika, o které je známo, že tasí čísla o zahraničním obchodu proklatě rychle. Ale v únoru nešlo o systémový problém. Statistický úřad má přímý drát na Generální ředitelství cel, po němž dostává výsledky celní statistiky, které jsou pro údaje o zahraničním obchodu rozhodující. Jenže zrovna v inkriminované době spojení přestalo fungovat, takže statistický úřad sice přinesl správné základní údaje o vývozu, dovozu i obchodní bilanci, ale nedostal včas podrobné sestavy celní statistiky, z nichž lze případná zkreslení vyčíst. Chybou statistiků bylo, že to tak nechal být. Za normálních okolností by se nic nestalo, protože pro první analýzu stačí základní statistická data. Jako na potvoru ale přiletěla ona letadla. Nakonec se sice ukázalo, že ani Hrnčíř neměl úplně pravdu, protože obchodní bilanci táhlo dolů jen jedno letadlo (to druhé mezitím zase odletělo, a tak se dostalo i do vývozu), ale to není podstatné. Faux pas bylo na světě. Jemnější brutto. Konstruktivním výsledkem by mělo být zpřesnění hrubé, brutto metody, kterou Český statistický úřad používá od roku 1995. Podle informací týdeníku EURO by změny měly být poprvé uplatněny při zpracovávání výsledků zahraničního obchodu za letošní březen. Statistický úřad hodlá podle upravené metodiky přepočítat i výsledky loňského roku a údaje za letošní leden a únor. I když totiž dopady do obchodní bilance budou zanedbatelné, dynamiky vývozu i dovozu upravená metodika ovlivní výrazněji. Zajímavé je, že až do roku 1995 Český statistický úřad používal takzvanou netto metodu sledování zahraničního obchodu, založenou na propracovaném systému spolupráce s celníky, která uvedeným zkreslením zabraňovala. Přechod na brutto pojetí byl motivován přijímáním standardů Evropské unie. S podobnými problémy se setkávají i statistici v dalších evropských zemích a francouzští kolegové údajně našim statistikům radili, aby udělali změnu. Výhradní odpovědnost. Dalším výsledkem jednání mezi Českým statistickým úřadem a Generálním ředitelstvím cel je dodatek ke smlouvě o součinnosti, na jehož základě budou celníci sami upozorňovat na velké obchodní transakce, jejichž hodnota přesahuje 300 milionů korun. Mimochodem, spekulace v tisku, které se v souvislosti s lednovou nepříjemností objevily, že centrální banka má s Generálním ředitelstvím cel lepší smlouvu než se statistickým úřadem, jsou chybné. Výhradní odpovědnost za metodiku i výstupy dat o zahraničním obchodu stejně jako dalších statistických dat pro všechny uživatele má ze zákona úřad. Centrální banka žádný exkluzivní přístup k celní statistice nemá a v únoru udělala to, co může udělat každý: zajela si na Generální ředitelství cel pro podrobnější údaje. Protože nemá k celníkům přímý drát, volila kabelovou metodu (od slova kabela), která se v daném případě ukázala jako spolehlivější.
