Ztráty utrpěné během koronavirové krize budou podniky pronásledovat ještě několik let. Některé z nich nebyly schopny ustát rychlý a nelítostný ekonomický kolaps, jiné dokázaly přežít jen za cenu masivního zadlužení. Téměř všechny se snaží současné situaci přizpůsobit, aby snížily rizika spojená s návratem do normálu.
Některé firmy ale na radikálních omezeních každodenního života, zavedených většinou ze dne na den, dokázaly vydělat. V odlišném způsobu práce, komunikace, stravování a nakupování nalezly obchodní příležitost.
Obchoduj z domova
Když šlo celé hospodářství ke dnu a trhy zachvátil chaos spojený s pandemií, firmy urychleně hledaly cestu, jak posílit finanční stabilitu. Začaly proto upisovat dluhopisy. Tato dluhopisová horečka v kombinaci s faktem, že investoři a obchodníci nemohli pracovat jinak než z domova, prospěla společnosti MarketAxess, jež provozuje stejnojmennou elektronickou platformu pro obchodování s dluhopisy. Společnost v březnu dosáhla rekordního objemu obchodu nejen s korporátními či obecními dluhopisy, ale i s eurobondy či dluhopisy vydávanými americkým ministerstvem financí.
Hodnota akcií MarketAxess od poloviny března, kdy se pohybovala na svém minimu, stoupla o víc než 60 procent. Společnost tak dosáhla tržní kapitalizace 17,3 miliardy
dolarů.
Výkonný ředitel společnosti MarketAxess Rick McVey prohlásil, že na trhu amerických korporátních dluhopisů, který má hodnotu 9,6 bilionu dolarů, dochází ke „změně kultury“. „V období několika měsíců rekordní volatility v roce 2008 se staly dvě věci: klesl celkový úvěrový objem trhu i objem elektronického obchodování. Takže teď, v roce 2020, se přístup institucionálních investorů k elektronickému obchodování úplně změnil,“ dodává.
Nicméně osobní kontakt zůstává pro manažery fondů a investiční banky nadále důležitý. Byť i jen ze sentimentálních důvodů či potřeby diskutovat o nových myšlenkách a nápadech. Elektronické obchodování také představuje vysoce konkurenční odvětví, kde se expanze může prodražit.
Daniel Fannon, analytik z finanční skupiny Jefferies, přesto tvrdí, že kladné dopady budou spíš dlouhodobé. „Pro klienty, kteří mají s platformou MarketAxess dobré zkušenosti, bude těžké vrátit se k obchodům uzavíraným osobně někde u přepážky,“ říká.
Poráží i giganty
Se svým herně zaměřeným způsobem chatování za použití textových, hlasových i obrazových zpráv měla aplikace Discord 300 milionů registrovaných uživatelů ještě před pandemií, přičemž denně ji využívaly desítky milionů z nich.
A zatímco v březnu dobýval svět korporátních videokonferencí Zoom, mezi pomocníky s domácí výukou zazářil Discord. Ve Francii měla státem poskytovaná online výuka v prvních dnech celostátní karantény značné potíže vzhledem k výraznému přetížení. Discord byl schopen tento nával uživatelů zvládnout daleko lépe, čímž se de facto stal alternativním kanálem pro mnoho kantorů.
Podle AppAnnie, programu na sledování aplikací v online obchodech, se Discord ve Francii během března vyšplhal do desítky nejstahovanějších aplikací pro iPhone. A stejného úspěchu dosáhl ve Španělsku a Německu.
V půlce května se Discord stále držel v padesátce nejlepších mobilních aplikací v USA a mnoha evropských zemích. V řadě případů překonává dlouhodobé konkurenty, jako jsou Skype, Twitch nebo Google Meet.
Stejně jako Slack, aplikace pro byznys komunikaci, která vznikla jako vedlejší projekt videohry Glitch, tak i zakladatelé Discordu Jason Citron a Stanislav Višněvskij začínali budováním herního vývojářského studia jménem Hammer & Chisel, než rozšířili záběr. Produkt zatím přilákal investice okolo 280 milionů dolarů a údajně jedná o financování, které by mohlo překročit tři miliardy dolarů. Zároveň se přizpůsobuje nové poptávce mimo dosavadní cílovou skupinu.
Panika nám svědčí
Krátce poté, co začala Čína uzavírat celá města, vsadil japonský nudlový gigant Nissin Foods na jediný scénář: lidé uzavření doma se v panice vrhnou na naše instantní nudle.
V předtuše, že se virus a s ním spojená karanténní opatření rozšíří i do Japonska, zahájila tato společnost jednání s domácími odběrateli o navýšení dodávek o 150 procent. Také se rozhodla během krize zaměřit jen na ty nejpopulárnější základní příchutě, zatímco běžně vypustí do světa 300 nových variací ročně.
Prozíravý přístup se vyplatil. Poptávka po nudlích začala strmě růst. Navíc většina z 36 továren Nissinu v 16 zemích mohla jakožto jeden z producentů „nezbytného zboží“ fungovat i během krize.
Na konci března, v závěru finančního roku, narostl roční čistý zisk Nissin Foods oproti předchozímu roku o 52 procent na rekordních 29 miliard jenů (asi 6,4 miliardy korun). Prodeje instantních nudlí Nissinu v posledním čtvrtletí vzrostly o šest procent v Japonsku, o 16 procent v Číně a zájem prudce stoupl i v Brazílii a USA. V Japonsku, které tvoří 70 procent celkových zisků společnosti, prodeje nepolevily ani v následujícím měsíci. Oproti loňsku se zvýšily o 22 procent, jak tvrdí výzkumná skupina Intage. I akcie Nissin Foods vzrostly od poloviny března o 23 procent.
Očekává se, že tento růst poleví s postupným uvolňováním opatření. Ale i tak společnost počítá s rekordními příjmy. Současný trend „izolovaných domácností“ podle očekávání vytrvá, stejně jako poškození světové ekonomiky. „Na to, že je recese, si udržujeme solidní postavení,“ řekl finanční ředitel Nissin Foods Jukio Jokojama.
Hrdina mezi rozvozci
Logika napovídá, že online objednávky budou v době omezeného pohybu jedním z nejvýdělečnějších byznysů. Opak je ale pravdou. Aplikace na rozvoz jídla utrpěly značné ztráty, jelikož mnoho restaurací bylo během prvních týdnů izolace nuceno úplně zavřít. Berlínská společnost Delivery Hero se ale dokázala takovému osudu vyhnout. Její akcie od poloviny března vzrostly o více než 60 procent. Hodnota společnosti stoupla na 17 miliard eur.
„Na mnoha trzích jsme mohli pozorovat návrat k předkrizovým hodnotám,“ řekl Niklas Östberg, výkonný ředitel Delivery Hero. Počet objednávek je oproti loňsku skoro dvojnásobný – až 239 milionů během prvního čtvrtletí. Tato i jiné podobné aplikace jako Uber Eats, Just Eat Takeaway a Deliveroo posílily svůj byznys expanzí na nové trhy, mimo jiné rozvážejí i pro supermarkety a samoobsluhy.
Ale zatímco se tito konkurenti Delivery Hero spojili se značkami, jako jsou Carrefour nebo Marks and Spencer, Delivery Hero plánují všechno obstarat sami, k čemuž zřizují desítky svých vlastních malých skladů.
Tyto „DMarts“ jsou jakousi obdobou „temných kuchyní“ – sloužících výhradně rozvozovým službám k přípravě jídla. Fungují v Turecku, Kuvajtu, Emirátech, Singapuru, Tchaj-wanu, Argentině a Chile a letos bude jejich provoz zahájen i v Evropě. „Jdeme přímo ke zdroji,“ říká Östberg. Při své velikosti si Delivery Hero může dovolit uzavírat s dodavateli výhodné dohody. Östberg dodává, že výsledkem jsou nižší náklady pro zákazníka a dodávka zboží do 15 minut.
© 2020 The Financial Times Limited
