Banky a skupina Chemapol vidí v Unipetrolu dojnou krávu
Vláda Miloše Zemana je nadále odhodlána zachránit Spolanu, která loni na podzim právě díky státu unikla konkursu. Z nových dokumentů, které má týdeník EURO k dispozici, však vyplývá, že věřitelé a akcionáři neratovické chemičky budou muset na konečné řešení počkat až do května. Tehdy mají ministři schválit materiál s pracovním názvem „Koncepce a následná privatizace rafinérsko-petrochemického komplexu ČR“ . Vláda schválila plán finanční restrukturalizace firmy už koncem června loňského roku (EURO 35/1999), ale kvůli roztržkám a nedůvěře mezi bankami a akcionáři se plní velmi pomalu. Záchranný projekt vznikl proto, že podnik měl kumulovanou ztrátu z minulých let ve výši 2,31 miliardy korun, což je 52 procenta základního jmění, a Spolaně hrozil bankrot. Avšak největší věřitelé (IPB a Komerční banka, která však už tento úvěr přesunula do Konsolidační banky) a konkursní správce Chemapol Group Alexander Vacek nyní cítí šanci, jak by velmi pochybný úvěr a pochybný majetek mohli pomocí státního Unipetrolu přece jen zkvalitnit. Podle informací týdeníku EURO ale ministr financí Mertlík na rozdíl od Miroslava Grégra se začleněním firmy do Unipetrolu zásadně nesouhlasí. Prohraná hra o chemii. Petrochemický holding Unipetrol, kde stát vlastní kolem 67 procent akcií, na získání Spolany hotové peníze nemá a chemičku už nepotřebuje, i když byly časy, kdy o ni stál. Tehdy právě zuřila válka mezi Unipetrolem a Chemapolem o ovládnutí české chemie. Vláda Václava Klause tenkrát dala přednost společnosti Chemapol Group. „Když jsme zjistili, že Spolanu nezískáme, schválili jsme v Chemopetrolu nové investice, takže po roce 2001 po jejich spuštění nepoteče do Neratovic žádný etylen, protože ho spotřebujeme v Litvínově, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO bývalý manažer Unipetrolu. Právě kvůli etylenu je Spolana na Unipetrolu životně závislá. Převzetí z donucení. Junkovy a Klausovy plány se Spolanou (a s českou cestou pro chemii) se nepovedly. Největší český výrobce PVC a alfa-olefinů se dostal do tak špatného stavu, že dnes o něj nemá zájem žádný investor široko daleko. Je ale pravděpodobné, že vláda nakonec dosáhne, aby Unipetrol Spolanu přece jen nějak absorboval. Manažeři tohoto holdingu stojícího před privatizací by byli alespoň rádi, kdyby náklady „donuceného převzetí byly minimální. Kdyby se akcie Spolany prodávaly Unipetrolu za nominální hodnotu (jak by si IPB a správce Chemapol Group přáli), celková suma by se minimálně pohybovala kolem 1,6 miliardy korun. To je z hlediska Unipetrolu hodně peněz, nehledě na to, že podle některých expertů hodnota Spolany je asi minus 1,1 miliardy korun. Podle materiálů z minulého týdne, které má týdeník EURO k dispozici, někteří věřitelé a akcionáři jednají s Unipetrolem o ceně akcií pro obě strany přijatelné. Kompromisní řešení má vzniknout poté, co auditorská společnost Deloitte & Touche vypracuje ocenění Spolany. Banky chtějí využít toho, že sociálnědemokratická vláda se bojí Spolanu s 2300 zaměstnanci zavřít a zřejmě raději je ochotna donutit Unipetrol, aby za cenu dalšího zadlužení za akcie neratovického podniku zaplatil bankám a akcionářům požadovanou částku. Avšak Mertlíkův poradce František Škoda na jednání o Spolaně prohlásil, že „by to v konečném důsledku vedlo ke znemožnění privatizace samotného Unipetrolu . Záchranný plán má několik kroků. Po snížení základního jmění, kapitalizaci dlouhodobých pohledávek a vybraných úvěrů, má dojít na jaře 2000 ke zcela radikální změně akcionářská struktury Spolany. Na jednání mezi zástupci FNM, ministerstvem financí, ministerstvem průmyslu a obchodu, Konsolidační bankou, Komerční bankou a IPB loni 22. prosince tehdejší šéf fondu Jan Stiess dokonce vyhrožoval, že jeho úřad „zahájí veškeré právní kroky směřující k uskutečňování závazku FNM při řešení krizové situace. Zástupci Grégrova resortu a IPB (náměstek Libor Procházka) okamžitě vyzvali Stiesse, aby své úvahy velmi bedlivě zvážil, protože by to „neodvratně vedlo k zastavení financování výroby ze strany dalších zainteresovaných bank . Operací, jejímž zastavením Stiess vyhrožoval, bylo plánované snížení základního jmění Spolany o 1,606 miliardy korun na 2,872 miliardy, o němž bylo rozhodnuto na mimořádné valné hromadě loni v říjnu. O stejnou hodnotu byla snížena kumulovaná ztráta společnosti. Základní jmění se nakonec přece jen snížilo na úkor podílu FNM, který akcie bezplatně stáhl, a tím svůj podíl (36,73 procenta) snížil na 1,35 procenta. Další restrukturalizační opatření by se měla podle mluvčího Spolany Zdeňka Josky uskutečnit na mimořádné valné hromadě 1. března 2000, která se však podle informací týdeníku EURO bude konat až v dubnu. Akcionáři se také dohodli na druhém (proporcionálním) snížení základního jmění ze jmenovité hodnoty jeden tisíc na 600 korun. Na této valné hromadě má také dojít (podle původního scénáře) k navýšení základního jmění kapitalizací pohledávek Komerční banky (800 milionů), IPB (800 milionů) a pohledávky státní České inkasní (původně pohledávka Technoexportu) ve výši 1,676 miliardy korun. Smyslem těchto nepeněžitých vkladů je posílit kapitálově chemičku. Zapojení státní České inkasní do navyšování jmění má pak státu vrátit blokační menšinu ve Spolaně. Jistota odkupu. Účast na navýšení však banky podmiňují získáním jistoty, že následně dojde k odkupu jejich akciových podílů za hodnotu odpovídající tržní ceně oddlužené Spolany. Banky a skupina Chemapol, jejíž váha se po stažení akcií FNM zvýšila na 75 procent (Chemapol Group s 44 procenty a C. H. Chem s 31 procenty) na základním jmění, počítají s tím, že jejich akcie odkoupí státní holding Unipetrol. Není přitom jasné, proč povinný odkup akcií nevyhlásí správce Chemapol Group a C. H. Chem, které ve Spolaně jednají ve shodě. Vždyť takový podíl je spojen se zákonnou povinností učinit zbývajícím akcionářům veřejný návrh na odkup akcií. Na tuto otázku Jaroslav Hudec, mluvčí správce Chemapol Group, nedokázal odpovědět, protože prý neměl možnost se na to zeptat správce Alexandra Vacka. Vzhledem k tomu, že úvěr (v celkové výši 1, 324 miliardy korun) poskytnutý Komerční bankou Spolaně má být v rámci Mertlíkem ohlášeného čištění úvěrového portfolia banky převeden do dceřiné společnosti Konsolidační banky (více na straně 12), uvažuje se o změně postupu finanční restrukturalizace neratovické chemičky ve dvou variantách. Podle první varianty místo Komerčky už bude kapitalizovat Konsolidační banka a IPB svůj úvěr restrukturalizuje. Ten by Spolana postupně splácela. Počítá se i s tím, že by Konsolidační banka s diskontem odkoupila úvěry IPB. Akcie, které ve Spolaně získá Česká inkasní (35,49 procenta) a Konsolidační banka (28 procent), by měly být po tržním ocenění, které vypracuje na objednávku Spolany firma Deloitte & Touche, vloženy do Unipetrolu (jako podíl státu) a akcie „skupiny Chemapol by povinně odkoupil tento holding. Takže jako by zákonný povinný odkup pro soukromou skupinu Chemapol neplatil, ale pro státní Unipetrol ano. Druhá varianta spočívá v tom, že Konsolidační banka od IPB osmisetmilionový úvěr nekoupí, ale kapitalizuje ho sama „banka se lvem . Procházkova instituce by ve Spolaně získala více než čtrnáctiprocentní podíl, který by od ní koupil zase Unipetrol. „Z hlediska efektu finanční restrukturalizace je pro Spolanu tato varianta nejvýhodnější, otázkou bude výše nákladů, které bude muset vynaložit Unipetrol na odkup uvedeného množství akcií. Lze uvažovat i o kombinaci vkladů IPB a skupiny Chemapol do Unipetrolu s tím, že by Unipetrol odkupoval jen podíly Spořitelního fondu a ostatních akcionářů, stojí v poslední analýze z 16. února 2000. Na jednání akcionářů a věřitelů Spolany, které se uskutečnilo letos 7. ledna na FNM, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Milada Vlasáková prohlásila, že „další řešení (osud podílu České inkasní, IPB a Komerční banky ve Spolaně - pozn. red.) bude podřízeno koncepčnímu materiálu o české chemii, který se připravuje a má být rozhodnut vládou v květnu . Vrchní ředitel sekce průmyslu a správy majetku Grégrova resortu František Kubelka potvrdil zájem Unipetrolu o koupi zmíněných akciových podílů, ovšem za tržní cenu, kterou navrhne Deloitte & Touche. Opačné řešení navrhuje Mertlíkův resort ústy ministerského poradce Františka Škody. „Jednou z dalších cest privatizace by mohlo být rozdělení Spolany do jednotlivých divizí (energetika, tepelné hospodářství a další) včetně hledání strategických partnerů pro takto vzniklé divize, stojí v záznamu jednání na Fondu národního majetku. Názorový rozdíl. Libor Procházka, náměstek IPB, však podmiňuje „připravenost ke kapitalizaci svých pohledávek ve výši 800 milionů korun vůči Spolaně jen v případě, že bude parafována dohoda o následném prodeji akcií Unipetrolu . Generální ředitel holdingu Pavel Švarc podle materiálu, který má týdeník EURO k dispozici, potvrdil ochotu odkoupit akciové podíly ve Spolaně od bank a od skupiny Chemapol, avšak zdůrazňoval racionální cenu. Na separátním jednání mezi Unipetrolem a IPB byl podle informací týdeníku EURO alespoň stanoven interval ceny pro jednání. Banka trvá na tom, aby se cena Spolany pohybovala těsně pod pěti miliardami korun, Unipetrol by maximální cenu viděl kolem 300 milionů korun, což je asi šestnáctkrát méně. Podle zástupců Unipetrolu jde o maximální tržní cenu Spolany. Komerční banka podle vyjádření svého mluvčího Ivo Polišenského restrukturalizaci Spolany také podporuje, je ochotna i svoje úvěry kapitalizovat. Ovšem i pouhé jednání o kapitalizaci podmiňuje dohodou s dalšími věřiteli a se správcem konkursní podstaty o společném postupu. A pokud by Komerční banka kapitalizaci přijala, pak s vyhlídkou, že na Spolanu čeká strategický investor.
