REJSTŘÍK TRESTŮ Založíte bezpečnostní agenturu a od nových zaměstnanců požadujete výpis z trestního rejstříku - samozřejmě čistý. I když ho však dostanete, jistotu, že práci nedáváte trestané osobě, stejně nemáte. Přenos informací mezi soudy a rejstříkem je totiž pomalý.
REJSTŘÍK TRESTŮ Založíte bezpečnostní agenturu a od nových zaměstnanců požadujete výpis z trestního rejstříku - samozřejmě čistý. I když ho však dostanete, jistotu, že práci nedáváte trestané osobě, stejně nemáte. Přenos informací mezi soudy a rejstříkem je totiž pomalý. Rejstřík trestů České republiky je instituce, jejíž kořeny sahají až do dob Rakouska-Uherska. Už na sklonku 19. století totiž především stát a později i soukromý sektor začaly od svých zaměstnanců, kteří pracovali na nějakým způsobem „citlivých“ pozicích, požadovat bezúhonnost. Tato praxe trvá dodnes. V současnosti trestní rejstřík registruje čtyři miliony osob, které byly někdy v minulosti pravomocně odsouzeny za spáchání trestného činu (záznamy starší než sto let se ničí). Zájem o tyto informace je stále větší. Loni rejstřík vydal 1,178 milionu výpisů - to znamená, že tento dokument v minulém roce potřebovalo skoro 12 procent domácí populace. Počet výpisů za uplynulé desetiletí vzrostl o čtvrtinu. Nepochybně se na tom podílí i soukromý sektor -v řadě oborů je trestní bezúhonnost základním předpokladem k získání zaměstnání. „Čistý“ rejstřík také vyžadují živnostenské úřady. Ti, kteří mají s čistotou svých výpisů problémy, ovšem znají způsoby jak systém přelstít. POMALÉ PAPÍROVÁNÍ „Soudy nás o pravomocných rozsudcích informují prostřednictvím trestních listů,“ vysvětluje Zdeněk Krátkoruký, současný ředitel Rejstříku trestů. Na této praxi se po desetiletí nic nezměnilo. Pracovníci soudní kanceláře veškeré rozsudky přepíší na zvláštní formulář a pošlou ho na rejstřík. A právě tady je slabina celého systému. Soudy dnes úpí pod přemírou práce, případů je stále více a leckde je soudců málo. „Samozřejmě, že nejvíce se na soudech hlídají termíny živé agendy,“ říká Krátkoruký. Naopak agenda „porozsudková“ už takovou naléhavost nemá. Takže ačkoli soudy musí informace rejstříku ze zákona předávat „neprodleně“, v praxi uběhnou mezi pravomocným odsouzením a zápisem rozsudku do rejstříku týdny, někdy dokonce měsíce. Pro odsouzeného tedy není problémem si čistý výpis z rejstříku ještě pořídit i poté, co rozsudek nabyl právní moci. Třeba živnostenské úřady požadují výpis maximálně tři měsíce starý. Cizinecká policie se spokojí dokonce s ještě starším (šest měsíců). Přitom povolení k pobytu se obvykle obnovuje v ročních lhůtách, v těchto případech je tedy „zpoždění“ rejstříků pro hříšníky velmi užitečné. PEDOFIL VE ŠKOLE Zpětná kontrola, která by ověřovala, zda-li osoby uvedené na nově příchozích trestních listech v poslední době nežádaly o výpis, zatím neexistuje. „To není možné, pokud je žadatel bez záznamu, my vlastně ani nevíme, že tady byl,“ vysvětluje Krátkoruký. Teoreticky je tedy možné, že pachatelé násilných trestných činů pracují v bezpečnostních agenturách, defraudanti v bankách a pedofilové ve školách. Státní aparát má obranu proti takovým případům v určité cykličnosti předkládání výpisů (třeba v pětiletých periodách), ostatní musí hledat vlastní cesty - pokud o možnosti podvodů vůbec vědí. ZDLOUHAVÁ MODERNIZACE**
Celý problém by nemusel vůbec existovat, kdyby se jednotlivé úseky státní správy už konečně naučily mezi sebou spolehlivě a rychle komunikovat. To měla přinést elektronizace jejich vzájemného styku, ale ta postupuje pomalu. „Legislativci by se měli více věnovat praxi,“ komentuje Zdeněk Krátkoruký, podle kterého převod těchto záměrů do života naráží na četné překážky.
Ilustrativní jsou v tomto ohledu peripetie kolem elektronického podávání žádostí o výpis z rejstříku. Tady je klíčovým problémem elektronický podpis, který v Česku už lze za mírný poplatek získat. Na rejstříku ale tento podpis není mnoho platný. „Na žádosti je jenom jméno žadatele, což je samozřejmě málo. Jeho přesnou identitu udává do podpisu zakódované číslo sociálního zabezpečení - to je takzvaný identifikátor. Jenže databázi těchto čísel spravuje ministerstvo práce a sociálních věcí, a tomu stávající legislativa zabraňuje nám ji poskytnout. Takže my zatím výpisy touto cestou vyřizovat nemůžeme. Výpis z rejstříku je velmi citlivou osobní informací a naší základní povinností je zajistit, aby se nedostal do nepovolaných rukou,“ říká Krátkoruký.
Nedostatečná komunikace mezi různými státními informačními systémy vytváří tak v práci rejstříku zneužitelné „mezery“. Jak již bylo řečeno, čistý výpis dnes potřebuje kdekdo, a proto trestané osoby hledají všechny možné cesty jak ho získat. Včetně změny jména či příjmení.
Takových změn bylo v Česku od roku 2000 provedeno více než 100 tisíc. Zaznamenávají se do matriky narození, ale přenos do rejstříku zase trvá nějaký čas, který může být rozhodující. Nezřídka dochází i k padělání výpisů, což vzhledem k současné úrovni reprodukční techniky není nijak obtížné. Kopie takového „originálu“ pak lze snadno nechat ověřit u notáře. Alespoň v tomto případě je náprava podle ředitele Krátkorukého už na dohled: „Pro výpis se už vytváří nový formulář s řadou ochranných prvků, které padělání velmi ztíží.“
