Vstup strategického partnera posílí pozici českého Transgasu ve vztahu s jeho největším dodavatelem zemního plynu ruským Gazpromem. Současně omezí vliv ruské firmy na tuzemské plynárenství. Tak komentovala vláda před několika lety prodej státního podílu ve firmě Transgas německému koncernu RWE. Němci za 97 procent akcií firmy zaplatili 133 miliard korun. Jak se ale po letech ukazuje, česká vláda se mohla mýlit.
Fáma, nebo hrozba?
Energetický koncern RWE jedná s ruským Gazpromem o jeho možném vstupu do německé firmy. Informaci jako první zveřejnily časopis Der Spiegel a deník Süddeutsche Zeitung. Rokování o možném propojení začala zhruba před dvěma týdny, kdy se v Paříži sešli šéfové obou firem, za Němce Jürgen Grossmann a za Rusy Alexej Miller. Grossmann komentoval jednání s tím, že mezi podniky existují obchodní styky, jejichž výsledky chce představit dozorčí radě RWE na počátku srpna.
Součástí vyjednávání by dle některých kuloárních informací mohl být i majetkový vstup Gazpromu do české firmy Net4gas, části bývalého Transgasu. Společnost obhospodařuje a vlastní tranzitní plynovody v České republice. Jsou-li tyto informace pravdivé, nejednalo by se o první pokus Gazpromu proniknout do českého plynárenství. O něco podobného se ruská firma snažila především v polovině devadesátých let minulého století, kdy kromě jiného nabízela vytvoření společného podniku s tehdejší státní firmou.
Pokud by se Gazpromu skutečně podařilo ovládnout alespoň část podílu ve firmě Net4gas, znamenalo by to kromě strategického rizika patrně i pokles příjmů pro státní rozpočet. Doposud platí Rusové Net4gas poplatky za tranzit svého plynu na Západ. V případě, že by mohli do dění ve firmě hovořit, lze počítat s tím, že by se vysoké poplatky snažili zcela jistě srazit na co nejnižší možnou úroveň. A to by se projevilo i na nižších odvodech daní do státní kasy.
Otázkou rovněž zůstává, jak by na podobný pokus zareagovala česká vláda, která neustále hovoří o nutnosti snížit závislost země na dodávkách ruských surovin a tuzemské bezpečnostní služby. Proti by patrně byla i Evropská unie, která před časem přijala takzvaný „Anti Gazprom Act“, který brání Rusům kapitálově vstoupit do unijní plynárenské soustavy.
Zn. Hledá se bohatý ženich
Bez emocí patrně nezůstane ani případný majetkový vstup Gazpromu do koncernu RWE. Otázkou totiž zůstává, jak se k případnému propojení postaví německá vláda. Ta již v minulosti blokovala snahy ruských investorů o vstup do strategických firem, jako jsou například Deutsche Telekom či Infineon. K velké nevoli ruského premiéra Vladimira Putina. Na podobný odpor by mohl narazit i Gazprom, protože by zvýšil závislost Berlína na ruských energetických surovinách.
Jenže je tu ještě jedna drobnost. RWE hledá movitého strategického partnera, který by poskytl dostatek financí na investice do nových energetických zdrojů, které nahradí jaderné elektrárny odstavené z provozu nejpozději v roce 2022. Bohatý Gazprom se v této souvislosti jeví jako ideální „ženich“.
O tom, že RWE a Gazprom to s úzkou spoluprací myslí vážně, svědčí i informace zveřejněné koncem minulého týdne. RWE a Gazprom v Římě podepsaly předběžnou dohodu o strategickém partnerství při výrobě elektřiny v Evropě. Součástí paktu je i zahájení jednání o tom, jak soustředit do společného podniku již existující nebo nově budované paroplynové a uhelné elektrárny v Německu, Velké Británii a Beneluxu. „Výroba elektřiny je jednou z našich priorit v Evropě. Ve světle nedávných rozhodnutí německé vlády o redukci programu jaderné energetiky, vidíme dobré perspektivy pro výstavbu nových, moderních paroplynových elektráren v Německu,“ komentoval uzavření dohody šéf Gazpromu Miller. Současně s tím konstatoval, že na dohodu s RWE o vytvoření společného podniku jsou dle uzavřené domluvy tři měsíce.
Jeho protějšek z RWE Grossmann uvedl, že pokud se dohodu podaří přetavit do ekonomické reality, mohla by si RWE zajistit spolehlivé dodávky zemního plynu za konkurenceschopné ceny. „Může dále vytvořit bázi pro potenciální partnerství v oblasti uhelných a paroplynových elektráren v Německu a jinde v Evropě,“ konstatoval Grossmann. Pokud by se spolupráce obou koncernů ubírala pouze tímto směrem, český Net4gas by patrně zůstal ušetřen ruského vlivu. Premiér Nečas a spol. by si určitě oddechli.
