Uměle vypěstovat korály? Pro dánskou energetickou společnost Orsted žádný problém. V loňském roce se firmě podařilo zasadit několik mladých korálů přímo v přístavišti, konkrétně na podvodních ocelových a betonových substrátech. Nyní však hodlá zjistit, zda je tuto metodu možné použít i ve větším měřítku. To proto, aby se jednoho dne mohli živočichové rozmnožovat třeba na základech větrných turbín nacházejících se na moři.
S uskutečněním celého experimentu Dánům pomůže tchajwanský partner, který za tímto účelem Orstedu propůjčí své vodní zařízení Greater Changhua 1. Jde o větrnou elektrárnu vzdálenou 35 až 60 kilometrů od tchajwanských břehů. Ověřovací zkouška, v rámci níž budou její výzkumníci usilovat o usazení larev, proběhne již v červnu. K pěstování bude společnost využívat čtyři plochy o rozměru jeden metr čtvereční.
Problém představuje bělení
Firma Orsted ve svém prohlášení uvedla, že cílem projektu, jenž spadá pod její iniciativu ReCoral, na které podle webu CNBC pracuje již od roku 2018, není jen zjistit, zda lze korály úspěšně pěstovat na základech větrných turbín v moři, ale také vyhodnotit, jestli by tento krok mohl mít pozitivní dopad i na biodiverzitu. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru je totiž přibližně čtvrtina ryb v oceánu závislá právě na zdravých korálových útesech.
„Ryby a další organismy se ukrývají, hledají potravu, rozmnožují se a vychovávají svá mláďata v mnoha zákoutích vytvořených korály,“ uvádí. Kromě toho jsou tito malí živočichové také ceněnou ingrediencí nových léčiv, ve formě korálových útesů pak poskytují nezbytnou ochranu pobřeží před erozí. Naneštěstí se současně stávají stále ohroženějšími.
Hrozbu představuje například blednutí či bělení korálů, což je proces, během kterého ztrácejí svoji charakteristickou barvu. Faktorů, jež k této skutečnosti vedou, je hned několik. Vliv má například změna teploty, světla nebo nedostatek živin. Jistou roli tedy jasně hraje i probíhající změna klimatu.
O tom, že se jedná o aktuální problém, v březnu informoval také australský úřad Great Barrier Reef Marine Park Authority (GBRMPA), pod který spadá Velký bariérový útes. Potvrdil jeho čtvrté masové bělení od roku 2016.
Během blednutí se korál zbavuje velmi malých fotosyntetických řas známých jako zooxantely, v důsledku čehož začne hladovět. „Jak zooxantely korál opouštějí, bledne a stává se stále průhlednějším,“ píše se v dokumentu GBRMPA. Z bělení jako takového se koráli mohou zotavit, problém však nastává, pakliže se podmínky pod hladinou začnou měnit až příliš rychle. Pravděpodobnost, že v takovém případě živočichové uhynou, je vysoká.
Extrémním výkyvům, které korály ohrožují, může podle společnosti Orsted zabránit právě jejich umístění na základy větrných turbín v moři. Stabilitu teploty pak konkrétně zajistí to, co firma popisuje jako vertikální míchání ve vodním sloupci.