Láhev šampaňského již po 48 hodinách intenzivního osvětlení změní své chemické vlastnosti a dostane tzv. "chuť světla". Titulek vypadá jako dobře míněná rada, ale spíše jen odráží neveselé podmínky pro uchovávání vína ve většině panelákových domácností, než aby nabídl skutečné vyřešení problému.
Láhev šampaňského již po 48 hodinách intenzivního osvětlení změní své chemické vlastnosti a dostane tzv. „chuť světla“.
Titulek vypadá jako dobře míněná rada, ale spíše jen odráží neveselé podmínky pro uchovávání vína ve většině panelákových domácností, než aby nabídl skutečné vyřešení problému. Víno, které jste si právě z obchodu přinesli, už totiž stejně skladováno bylo. Jak a kde, to lze jen těžko odhadnout. Nemohli jste sledovat jeho cestu od výrobce až k vám, netušíte, jak se na pulty dostalo. Možná si řeknete, že na tom nic není - výrobce víno naloží, obchodník složí ve skladu a víno je na regálech. Hotovo. Jenže - kolik a jakých meziskladů vaše víno absolvovalo? Jak dlouho a za jakých podmínek v nich leželo? Nebo stálo? Setkal jsem se několikrát s mimořádně atraktivními nabídkami zdánlivě kvalitních vín od různých obchodních firem. Extrémně levné víno pocházelo ve skutečnosti z jakýchsi bludných dodávek, které kdosi kdesi neodebral či vrátil a od té doby putovaly po různých skladech Evropy vystaveny jak horku, tak mrazu. Dávno zkažené, čekaly láhve na někoho, kdo se na skvělou cenu chytí a „obšťastní“ zákazníky pravým francouzským či kalifornským vínem. Východní země byly pro tyto záležitosti vděčným odbytištěm. Kupující v obchodě tedy vidí jen závěrečnou část cesty, kterou víno prošlo. I pohled na regál má ale svůj význam - jestliže je víno v teple, na regálu stojí zjevně delší dobu a je ozářené slunečním svitem, potom asi stěží bude v pořádku. Ve světě je mnohem běžnější způsob nákupu, kdy zákazník objednává vybrané víno po kartonech, tedy po šesti nebo dvanácti kusech. Nakupuje na jistotu, neboť vybírá svá oblíbená vína a má je doma uložena, aby mohl při každé příležitosti sáhnout pro to správné. A především nakupuje tam, kde ze zkušenosti ví, že s vínem bylo řádně nakládáno. Skladování je v tomto ohledu věcí velmi důležitou, zejména pokud nakupujete vína vyšších cenových kategorií, jež mají dlouhodobou životnost. Podívejme se, kdo jsou z hlediska uložení přátelé a nepřátelé vína a co se dá vyřešit i v našich podmínkách.
Poloha
Význam skladování láhví naležato asi není nutno zdůrazňovat. Když láhev stojí, korek nemá kontakt s vínem uvnitř, postupně seschne a propouští více vzduchu. Víno zoxiduje a stane se nepoživatelným. Tisíckrát ověřeno.
Teplota
Ideální teplota pro skladování je okolo 12 °C, dobrá teplota je ještě zhruba do 16 °C. V podmínkách většiny našich domácností je to požadavek téměř iluzorní. Mnohem větší nebezpečí pro víno nepředstavuje ani tak vyšší teplota vína, jako její kolísání. Skladujete-li víno trvale při 18 °C (třeba v předsíni), je to lepší než půl roku při 15 °C a půl roku při 21 °C (v garáži). Ale i to je mnohem lepší než rychlé kolísání teplot - třeba 10 °C v noci a 25 °C ve dne (na balkoně) povede ke zkáze vína velmi rychle.
Světlo
Dalším nepřítelem vína je světlo. Při pokusech bylo dokázáno, že láhev šampaňského již po 48 hodinách intenzivního osvětlení změní své chemické vlastnosti a dostane tzv. „chuť světla“. Jakkoli je tento příklad určitým extrémem, poslouží dobře pro ilustraci negativního působení světla na víno. To je samozřejmě v běžných podmínkách mnohem pomalejší, ale i tak je dobře vybírat pro uskladnění vína pokud možno co nejtmavější či zakryté prostory. Nejhorším nápadem v tomto směru jsou čiré, průhledné láhve, které používají někteří výrobci. Bezpochyby je to efektní, ale s ohledem na výše řečené je to snad pochopitelné jen u vín určených pro okamžitou spotřebu.
Vlhkost
Ideální vlhkost se pohybuje mezi 60-80 %. V létě se hodnoty vlhkosti v bytech blíží této hranici, v zimě klesají až na 20 %. Přílišné sucho vede k sesychání zátky a k problémům popsaným výše. Přílišná vlhkost zpravidla vínu neuškodí. Vytváří však nepěkné plísně na korku a ničí etiketu.
Pachy
Poslední, obvykle zapomínanou zásadou dobrého skladování je uchránění vína před pachy. Korek je totiž látkou propustnou, a tak se určité množství pachů z okolí dovnitř dostane, zejména při dlouhodobém skladování… Kuchyně a garáž jsou z tohoto pohledu místnostmi nejméně vhodnými. Pokud by tomu někdo nevěřil, vzpomeňte si, jakou práci dá dostat pachy z oblečení po návštěvě špatně větrané restaurace.
Co se skladováním v našich podmínkách?
Ideálním místem pro skladování vína je samozřejmě sklep s konstantní teplotou a vlhkostí. Ten má opravdu jen málokdo. Takže, co s tím? Víno ukládejte buď v prostorech, kde je přeci jen chladněji - komora nebo kout v již zmíněné předsíni, nebo v zastíněných regálech, přitisknutých na některou venkovní stěnu. Změřeno, vyzkoušeno. Není to samozřejmě ideální, ale je to lepší než například běžná chladnička. V té je jednak větší chlad (kolem 3-6 stupňů), a jednak sucho. Kvalitní náhradou za sklep jsou speciální chladničky na víno. Od normálních se liší tzv. pokojovým termostatem, který umožňuje nastavit opravdu optimální teplotu, a zároveň hlídají i přiměřenou vlhkost vnitřního prostoru. Počítejte s pořizovacími náklady (30 až 60 000 Kč u standardních provedení) a s náklady na energii. Potom si spočítejte, zda se vám taková investice do vína vyplatí. A to už záleží jen na tom, jak moc ho máte rádi.
