Kauza obrněných transportérů Pandur znovu ožívá. Tentokrát kvůli pochybným tendrům na vyprošťovací a dílenské vozy
Nakupujeme jako banda idiotů a nakupujeme věci předraženě, prohlásil před dvěma týdny v Praze na armádních průmyslových dnech, kam ministerstvo obrany pozvalo potenciální dodavatele, náměstek ministra Jiří Borovec. Borovec zřejmě nebyl daleko od pravdy – naznačují to alespoň výběrová řízení související s nákupem obrněných transportérů Pandur.
V otevřeném tendru nyní ministerstvo například poptává pět vyprošťovacích vozidel za celkem 191 milionů korun. Zadávací podmínky už ale tak docela otevřené nejsou – vyprošťovací zařízení, které má sloužit i ostatní těžké technice, má být instalováno výhradně na podvozku Tatra 815-7-V 8×8. Tendr je tak zjevně ušit na míru kopřivnické automobilce, přestože o zakázku projevilo zájem celkem osm firem.
Stížnosti do Brna Dva potenciální uchazeči už podali stížnost k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
„Navrhovatelé si stěžují na požadavek zadavatele, že vozidlo musí být založeno na podvozku Tatra. Slučitelnost tohoto požadavku se zákonem o veřejných zakázkách bude předmětem správních řízení,“ potvrdil mluvčí úřadu Martin Švanda.
„Už obecný název požadovaného zboží diskriminuje uchazeče, kteří by chtěli nabídnout vyprošťovací vozidlo na jiném podvozku, nežli je Tatra 815,“ upozorňuje Karel Jordák ze společnosti MPI, která se kvůli tendru obrátila na antimonopolní úřad. „Dle našich informací bylo navíc na zakázku alokováno téměř 200 milionů, což je dle našeho mínění částka značně přemrštěná – jedno auto asi za 50 milionů.“
A co na podmínky tendru říká společnost Tatra Trucks? Tvrdí, že se specifikací nemá nic společného. „Rozhodnutí o podmínkách technického zadání je plně v kompetenci ministerstva, a to jak co se týče podvozku, tak co se týče specializované nástavby,“ uvedl mluvčí automobilky Andrej Čírtek.
„Vozidlo Mamut vyrobené s polským subdodavatelem Tatra prezentuje jako referenci, že tento typ aplikace (vyprošťovací vozidlo) na podvozku Tatra může být. V žádném případě to neznamená, že právě Mamut by byl Tatrou nabízen v soutěži na vyprošťovací vozidlo pro AČR… Tatra spíše předpokládá, že pro soutěž bude muset nabídnout jiné speciálně vyvinuté vozidlo. Dodavatelem vyprošťovací nástavby na tatrovku by pak logicky byly české společnosti,“ doplnil mluvčí Čírtek.
Hlavně hospodárně Ministerstvo obrany v podstatě přímé zadání zdůvodňuje snahou zabránit roztříštění logistického zázemí, kterým armáda disponuje. Tatrovek má totiž zdaleka nejvíce, navíc s podporou českého výrobce. A požadavek na těžký podvozek typu Tatra 815 si podle ministerského mluvčího Petra Sýkory stanovila přímo armáda.
„Typ podvozku navazuje na používané podvozky Tatra, v armádě je zavedeno jejich kompletní logistické zabezpečení, soupravy náhradních dílů, dílenských prostředků, provozní hmoty a maziva i související nezbytná dokumentace, tj. předpisy, manuály obsluhy, údržby a oprav, je provedena katalogizace dílů. Je také kompletně vyškolen personál,“ vysvětloval mluvčí Sýkora. „Pořízení vyprošťovacích vozidel na jiném podvozku by tak bylo z hlediska minimálních pořizovaných počtů těchto vozidel hrubě nehospodárné a neefektivní.“
Obrana zatím po případných zájemcích o tendr žádá pouze technickou dokumentaci. „Teprve těm, kteří projdou kvalifikací, zadavatel zasílá výzvu k podání nabídky spolu se zadávací dokumentací,“ tvrdí Sýkora.
Tuzemská výroba Jenže na podvozku Tatra už mnoho českého nezbylo – pohání jej německý motor Deutz a vůz má automatickou převodovku Allison ze Spojených států. Navíc je nabízený vyprošťovací jeřáb Mamut polské provenience.
Česká armáda přitom v současnosti disponuje nákladním kontejnerovým překladačem Volvo 8×8, rychlým zásahovým Mercedesem Atego 4×4 nebo hasičským Mercedesem Actros 6×6.
Argumentace s jednotnou logistikou tedy výrazně pokulhává. Podle informací týdeníku Euro totiž armáda nemá vlastní opravárenské kapacity na to, aby mohla provádět opravy požadovaného podvozku Tatra, pohonných jednotek Deutz ani převodovky Allison. Samotný podvozek od domácího výrobce přitom tvoří jen menší část zakázky.
„Naše řešení,česká nástavba na zahraničním podvozku‘ může být mnohem tuzemštější než,zahraniční nástavba na českém podvozku‘,“ vypočítává Jordák z firmy společnosti MPI, která do soutěže nabídla vyprošťovací zařízení od ryze české společnosti Pretol.
Poměr ceny podvozku vůči specializované nástavbě může podle vojenských specialistů činit 1 : 4 až 1 : 6 či více ve prospěch polské nástavby.
Možnost, že by ministerstvo výběrovým řízením cíleným na konkrétní značku porušilo zákon, mluvčí resortu vyloučil. „Přihlásit se může jakýkoli zájemce, který bude po splnění kvalifikace vyzván k podání nabídky. Požadavek na konkrétní typ podvozku neznamená, že mezi uchazeči o tuto nadlimitní zakázku nedojde k soutěži. Ta se bude týkat jak celkového technického řešení kompletní nástavby, tak řešení všech požadovaných schopností vozidla konkrétními technologiemi a systémy,“ tvrdí Petr Sýkora.
Další velká malá domů Nicméně jadrné výrazivo, které o armádních nákupčích použil ministerský náměstek Jiří Borovec, ospravedlňuje i další plánovaná akvizice. Podle neoficiálních informací se obrana chystá nakoupit další tatrovky – tentokrát sice bez výběrového řízení, zato ovšem zbytečně draho.
Původní plánovaná cena pěti dílenských vozidel (určených opět jako technická podpora strojů Pandur) byla odhadnuta na 163 milionů korun. Jenže podle zasvěcených zdrojů týdeníku Euro, které si přály zůstat v anonymitě, je má zvolený dodavatel, Vojenský technický ústav, armádě prodat za 175 milionů.
Vojenský technický ústav je přitom podnik zaměřený na vědu a výzkum, nikoli montážní závod. Technickým parametrům by jako dodavatel odpovídal spíše jiný státní podnik, VOP CZ v Novém Jičíně (dříve Vojenský opravárenský podnik).
„Přestože má Vojenský technický ústav jedinečnou možnost získat zakázku napřímo bez konkurence, nestačí mu to a žádá o několik desítek milionů korun vyšší cenu, než je cena plánovaná ministerstvem,“ sdělil týdeníku Euro armádní insider, který si přál utajit svou totožnost. „Důvodem pravděpodobně je, že ústav je hluboko v červených číslech a přirážka k této zakázce mu umožní získat prostředky na provoz. Zaměstnává zhruba 300 lidí, velkou část z toho v managementu, z toho 40 míst tvoří jen ředitelství podniku v Praze,“ nastínil.
Ministerstvo obrany navíc prokazatelně ví, že poptávané vozy může získat výrazně levněji. Společnost Tatra Trucks už v březnu resort informovala, že může dodat vozy bez prostředníka, a tudíž za nižší cenu. Navíc časové rozvržení zakázky – má být realizována až do roku 2017 – dává ministerstvu dostatečný prostor k transparentnímu a zejména efektivnímu postupu. Nejvhodnější by patrně byla otevřená soutěž. Jenže to by podle náměstka Borovce na obraně nesměli nakupovat idioti.
Tendr je zjevně ušit na míru kopřivnické automobilce, přestože o zakázku projevilo zájem celkem osm firem. Co má umět „vyprošťovák“ Ředitelka Národního úřadu pro vyzbrojování Jitka Nalevajková nákup vyprošťovací techniky odůvodňuje potřebou evakuovat a technicky pomáhat nejen obrněným transportérům Pandur, ale i dalším armádním vozidlům značek Iveco, Dingo či Tatra. Techniku prý nutně potřebujeme nejen pro české polní podmínky, ale i pro zahraniční mise. Vyprošťovací vozidlo pro těžkou obrněnou techniku by mělo mít navijáky s patřičným tahem, jeřáb s dostatečnou nosností a další specializované vybavení. Podvozek musí mít obyčejně kromě vysoké průchodivosti terénem i dostatečnou trakci a nosnost „na háku“. Počítá se i s nutností speciální ochrany kabiny proti průstřelu či explozi. V minulosti už pro potřeby armády jedna specifikace vyprošťovacího vozidla vznikla, a to ve státním podniku VOP 025 Nový Jičín. Ministerstvo obrany totiž v minulosti zvažovalo zadat zakázku tomuto podniku napřímo.
O autorovi| Jan Hrbáček, hrbacek@mf.cz
