Menu Zavřít

If... aneb kdyby debata o Brexitu měla racionální jádro

12. 11. 2015
Autor: Redakce

Nevím, proč první věc, která mne v souvislosti s Cameronovým dopisem Tuskovi o podmínkách, jež musí být splněny, pokud má britský premiér doporučit setrvání Spojeného království v EU, napadla, byl If... Souvislost tady totiž kromě země původu není žádná. Stejnojmenný film Lindsaye Andersona s Malcolmem McDowellem v hlavní roli byl v časech pokročilé normalizace povinnou výbavou cinefilní větvě pražské kavárny.

Pokud si na něj nevzpomínáte, i když jste z téhle generace a paměť vám jinak slouží, a nezapamatovali jste si ani Sanctus, největší pecku ze soundtracku z If, budou z vás mít na Hradě radost.

Tak jako je If pořád dobrý film, a Missa Luba skvělá muzika, tak je příslib referenda o setrvání Británie v Unii Cameronovou největší politickou chybou. „Brexit“ si sice nepřeje, ale evidentně si o něj koleduje.

Přitom z těch věcí, které v dopise Tuskovi zmiňuje, by v Česku se žádnou z nich nenarazil. České veřejné mínění je obdobně euroskeptické, ale na první pohled proevropská Sobotkova vláda by s jedinou výjimkou také se vším v dopise souhlasila. Cameron ve spoustě členských zemí ve skutečnosti kope do otevřených dveří.

Co nepochybně bude odmítnuto, je požadovaná čtyřletá „karenční lhůta“ pro imigranty z EU, pokud jde o přístup k sociálním dávkám a k sociálnímu bydlení. Tohle principiálně není po chuti ani Čechům, i když je to irituje nesrovnatelně míň než třeba Poláky, kteří jsou nejpočetnějším přistěhovaleckým etnikem z EU do Británie.

Celá věc s dávkami je v případě občanů EU jednak protiprávní, ale je to navíc nadbíhání populistům, které se nezakládá na faktech. Britové rozhodně na přistěhovalce z členských zemí nedoplácejí, z fiskálního hlediska jsou pro státní pokladnu dokonce docela zajímavým plusem, což už tak úplně neplatí o přistěhovalectví z třetích zemí.

Kladné fiskální saldo přistěhovalců z nových členských zemí nepřekvapuje- Poláci , ani nikdo jiný z tohohle regionu se tam nejezdí flákat a pobírat dávky. I kdyby na tom státní pokladna profitovala, nemusí se to Britům líbit, přičemž jeden aspekt je konkurence na pracovním trhu a druhý je dopad na trh bydlení.

Fakta mluví poměrně jasně

Paradoxní zjištění je, že v oblastech s vysokým podílem imigrantů ceny nemovitostí nerostou, ale klesají , doporučuji si přečíst tohle.
Pokud jde o trh práce, můžete argumentovat různě- od evidentních důkazů profesní konkurence a řevnivosti v časech, kdy práce nebylo nazbyt, až po méně očekávané přínosy východoevropských au-pairek.

Ty umožňují Britkám rychlejší návrat do zaměstnání, a jelikož se tímhle zvyšuje celková zaměstnanost a produktivita, má to opět pozitivní efekt. Fakta sice mluví docela jednoznačně pro setrvání Británie v Unii, ale přesvědčovat skeptickou veřejnost, jejíž část je na cokoli, co je spojeno s Bruselem, alergická, je heroický úkol.

Zvlášť když média a hlavně bulvár jsou pro Brexit. Ani poslance ve vlastní straně, kteří překročili bod, za nímž je racionální debata v podstatě nemožná, nepřesvědčíte. Jak si to Cameron v lednu 2013 slibem referenda navařil, tak si to bude muset sníst. Jinak nedovedu pochopit, jak se někomu může chtít opouštět partu, vedenou takhle veselým náčelníkem:

eurokomentáře


Čtěte další komentáře Miroslava Zámečníka:

Dva grafy a jedna tabulka – dohromady skoro celá story

bitcoin školení listopad 24

Skrytí šampioni. Německo stojí na menších firmách

  • Našli jste v článku chybu?