Batista se do análů zapsal jako smolař, který prodělal největší sešup v moderních dějinách Latinské Ameriky
Eike Fuhrken Batista přehnanou skromností nikdy netrpěl. Stačí jen letmo prohlédnout fotogalerii konglomerátu EBX, který brazilský podnikatel ovládá, a všem musí být hned jasné, že součástí příběhu firmy je kult osobnosti jejího „dream leadera“, jak se Batista nechával oslovovat.
Kdyby nebylo jihoamerických kulis, mohla by obrazová propaganda docela dobře pocházet odněkud ze Střední Asie – Batista s mladými stipendisty, Batista zachraňuje přírodu, Batista provozuje volejbalovou školu, renovuje fotbalový stadion Maracaná, staví těžební stroje v amazonském pralese, pózuje s prezidentkou Dimou Rousseffovou oblečenou do firemní oranžové bundy.
Letos v létě ale jako by se Batistův pestrý život zastavil. Na jeho twitteru od května nepřibyl ani jeden vzkaz, jeho webová stránka je nedostupná. Minulý týden pak přišla tvrdá rána – brazilský soud nad Batistovou těžařskou společností OGX, klíčovou částí celého impéria EBX, vyhlásil ochranu před věřiteli. Znamená to, že se z firemních dluhopisů ve výši 3,6 miliardy dolarů původně splatných do roku 2022 stanou pohledávky v konkurzním řízení. Stejně tak jako z 1,3 miliardy dolarů, které OGX dluží dodavatelům. Úpadek impéria má i svůj symbol – společnost se počátkem října přestěhovala z honosné 23patrové budovy v centru Rio de Janeira do menších prostor.
Sedmapadesátiletý byznysmen prožil tvrdý osobní pád. Zatímco loni se s 34,5 miliardami dolarů vyšplhal na sedmé místo celosvětového žebříčku miliardářů časopisu Forbes, před třemi měsíci odhadl Bloomberg jeho osobní jmění na pouhých 200 milionů
dolarů. Za rok a půl tak Batista přišel o 99,4 procenta majetku, který se mu před očima vypařoval rychlostí dvou milionů dolarů za hodinu. Místo jako nejbohatší Brazilec, který se chlubil tím, že zanedlouho trumfne Mexičana Carlose Slima a stane se nejzámožnějším mužem planety, se Batista do análů zapsal jako smolař, který prodělal největší sešup v moderních dějinách Latinské Ameriky. A odborné investiční weby se dohadují, zda to dokonce nebyl vůbec nejspektakulárnější pád na dno v poválečných ekonomických dějinách. Společně s osobním krachem jdou ke dnu i Batistovy firmy. Akcie OGX obchodované na burze Bovespa v Sao Paulu klesly během tří let z 23 realů (10,16 USD) za kus na 0,15 realu. Společnost OGX, které podle všeho docházejí peněžní rezervy, nemá kupce a dokonce i státní rozvojová banka BNDES je připravena nechat někdejší petrolejářskou hvězdu zkrachovat.
Batistu nezachránil ani rychlý výprodej majetku, s nímž přišel během letošního roku. Těžařská společnost MMX prodala za téměř miliardu dolarů obří překladiště železné rudy nizozemské společnosti Trafigura a hedgeovému fondu Mabadala z Abú Dhabí, polovinu energetického holdingu MPX zase Batista za stejnou sumu přenechal německé firmě E. ON. Legenda místo reality Batistův pád byl nečekaně rychlý, nikoli ale nepředvídatelný. Své impérium vystavěl na trvale neudržitelném způsobu podnikání, v němž se mísila dětinskost, nadhodnocená očekávání a pečlivě budovaná image. Zvláště Batistovo charisma dopomohlo tomu, že se investoři až do poslední chvíle příliš neptali na detaily jeho záměrů. Ty byly často mlhavé – ostatně jako Batistův životopis.
Po německé matce prý zdědil disciplínu, cestičky mu ale pravděpodobně vyšlapal otec Eliezer Batista, někdejší brazilský ministr energetiky. Eike nedostudoval metalurgii na Technické univerzitě v Cáchách a začátkem 80. let minulého století se pustil se do obchodování se zlatem v Amazonii. Půjčený půlmilion dolarů prý dokázal za rok a půl zhodnotit na 60 milionů, desetinu z toho si odečetl jako svou odměnu. Tak praví oficiální legenda.
Jisté je, že zlato Batista nakonec opustil. Svou firmu TVX kotovanou na burze v Torontu, která v roce 1996 vykázala hodnotu 1,7 miliardy
dolarů, v roce 2002 prodal za poloviční cenu konkurenci.
Batista se přeorientoval podobně jako jeho otec na železnou rudu a ropu. Vždy prý podnikal tak, že se dohodl s konkurencí a zajímal se o život obyvatel v blízkosti jeho dolů a těžebních vrtů. Lze si to ale přeložit i jinak – s konkurencí uzavíral kartelové dohody a uplácel místní politiky. Přesných čísel každopádně dával Batista vždy málo. Napřesrok měla OGX těžit 750 tisíc barelů ropy denně, ve skutečnosti se však letos nikdy nedostala nad 15 tisíc. Důvodem mohou být nepříliš vydatná naleziště. Batista sice v říjnu 2010 v rozhovoru pro americkou televizi CNBS hned pětkrát po sobě označil nové nálezy ropy v šelfovém moři za „megaobrovské“, nikdy se to ale nepotvrdilo. Auditorská firma DeGolyer & MacNaughton odhadla zásoby ropy v nalezišti Tubarao Martelo na 108,5 milionu barelů – dvaapůlkrát méně, než kolik udávala OGX.
Impérium s kódem X „Megaobrovské“ ovšem byly především Batistovy plány. Jen v letech 2011 až 2012 investovala skupina EBX 15,5 miliardy dolarů do průzkumu nových nalezišť, modernizace a infrastruktury, ale také kapitálových injekcí společností, které spojuje písmeno X v názvu. Kromě zmiňovaných OGX, MMX a MPX sem patří ještě LLX (logistika), CCX (těžba uhlí), IMX (zábavní průmysl) a loděnice OSX.
Část peněz získaly Batistovy firmy z úpisu akcií na brazilské burze Bovespa, nejméně pět miliard dolarů dodaly investiční fondy – mezi nimi třeba americké Pimco nebo BlackRock. Na Batistův úspěch ale v minulosti vsadil třeba také Penzijní učitelský fond z kanadského Ontaria. Nebylo divu – když OGX v roce 2007 začínala, šplhala ropa na rekordních 150 dolarů za barel a Batista hrdě prohlašoval, že do deseti let budě těžit polovinu brazilské produkce.
Stačilo pouhých pět let a vše je jinak. Dostat alespoň část peněz z OGX nebude snadglobal né. Majitelům firemních dluhopisů brazilského distributora elektřiny Celpa, který zkrachoval v únoru 2012, se z každého vloženého dolaru nakonec vrátilo 17,5 centu. V případě OGX, kde hrozí úplné zastavení výroby, by to mohlo být ještě méně. „Přežití záleží na dvou podmínkách: jestli bude společnost fungovat a generovat nějaký zisk a jestli si udrží těžební licence. To se dozvíme až za pár měsíců,“ zhodnotil pro Bloomberg situaci Omar Zeolla, analytik newyorské banky Oppenheimer. V hlavní roli Batista Pád Batistova koncernu je navíc nebezpečný v tom, že vrhá stín na hospodářský rozkvět celé země. Batista své úspěchy cíleně spojoval s novou tváří brazilské ekonomiky a ve všech rozhovorech zdůrazňoval, že on sám má v příběhu nezadlužené země s rostoucím HDP hlavní roli. „Když slyším, že je Brazílie zemí budoucnosti, vždy na to říkám – amigos, my jsme tou zemí už od roku 1997,“ říkal Batista v září roku 2011 na konferenci Zeitgeist America.
v rámci skupiny BRIC ztrácet. Hospodářský » Jenže Brazílie v poslední době začala růst byl loni jen jednoprocentní a státní těžařské společnosti Petrobras se nedaří odvrátit trend rostoucího dovozu benzinu. Dokonce i etanol, který se v rámci „zelené revoluce“ dá v Brazílii natankovat téměř na každé pumpě, se musí kvůli nedostatečným kapacitám dovážet. Jen letos ho Brazílie importuje na miliardu litrů, především z USA.
Nevyšla ani Batistova sázka na Čínu, v níž chtěl synergicky propojit zájmy své skupiny EBX s potřebami státu. „V Číně vzniká nová střední vrstva, která potřebuje ropu, suroviny a potraviny. Brazílie je jednou ze zemí, která tyto potřeby může uspokojit,“ prohlašoval Batista. Loni v létě ohlásil, že se mu podařilo zajistit financování obřího přístavu a loděnice v Açú, pět hodin jízdy od Ria. Z největšího přístavu jižní polokoule měly vyrážet obří tankery směrem do Asie, samozřejmě s ropou a železnou rudou z Batistova impéria. Peníze zajistil stát, byznysmen si 1,3 miliardy dolarů půjčil od rozvojové banky BNDES a spořitelny Caixa Economica Federal.
Z několika tisíc pracovních míst a viditelného symbolu nerostného bohatství země je ale jen zlomek. Již letos v květnu OSX radikálně zredukovala velikost superpřístavu a teď pro celý projekt hledá kupce. Na prodej je také Spirit of Brazil VII, luxusní Batistova jachta, na které někdejší miliardář hostil brazilskou smetánku. Včetně své bývalé ženy Luma da Oliveiry, brazilské karnevalové královny samby a někdejší dívky Playboye.
„Někdy jsme byli jako Švýcarsko, jindy jako Bangladéš,“ zhodnotil Batista v roce 2011 vzestupy a pády Brazílie v posledních dvou desetiletích. Beze zbytku to platí i pro něj. S tím rozdílem, že roli chudého příbuzného bohatých západních byznysmenů se teprve pomalu začíná učit.
Odborné investiční weby se dohadují, zda Batistův pád byl tím vůbec nejspektakulárnějším v poválečných ekonomických dějinách. Padlí miliardáři
Masayoshi Son Japonský investor korejského původu přišel v době tzv. internetové bubliny neuváženými investicemi do IT firem téměř o 70 miliard dolarů. Jeho SoftBank dlouhodobá sázka na internet a komunikace ale vyšla. Son vlastní podíly v Yahoo Japan a v čínském e-shopu Alibaba, dnes je druhým nejbohatším Japoncem.
Sanjiv Sidhu Indický podnikatel v roce 1988 založil v Dallasu společnost i2 Technologies, která v druhé polovině 90. let minulého století strmě rostla. V roce 2000 byl Sidhu s majetkem 10 miliard dolarů 24. nejbohatší muž USA. IT krize s ním ale zamávala. Koncem roku 2001 se jeho majetek smrskl na jednu miliardu dolarů. V roce 2010 Sidhu i2 Technologies prodal za pouhých 350 milionů dolarů.
Barbara Davisová Dědička ropného impéria Davis Petroleum, které mělo v roce 2005 hodnotu téměř deset miliard dolarů. Rodinné spory o majetek po jejím muži Marvinu Davisovi, který navíc nepříliš šťastně investoval do kalifornských realit, srazily hodnotu Davis Petroleum na 2,5 miliardy dolarů.
Frank Levinson Zakladatel americké IT firmy Finisar vykazoval v roce 2000 majetek v hodnotě dvou miliard dolarů. Dnes šéfuje podnikatelskému inkubátoru Small World Group a výše jeho investic se smrskla na desítky milionů dolarů. Za Levinsonovým pádem je údajně mimořádně nákladný a nepovedený rozvod.
Tomáš Baťa – dědicové Když v roce 1932 slavný zlínský podnikatel zemřel, dosahovala hodnota akcií světového impéria, které držel, zhruba půl miliardy předválečných korun. Rodinné tahanice o dědictví, znárodnění majetku a emigrace ale hodnotu firmy Baťa rozmělnily do samostatných společností, které využívají slavnou značku. Batista své impérium vystavěl na trvale neudržitelném způsobu podnikání, v němž se mísila dětinskost, nadhodnocená očekávání a pečlivě budovaná image.
99,4 % svého majetku ztratil Eike Fuhrken Batista během roku a půl. Z 34,5 miliardy dolarů v roce 2012 se jeho jmění rozpouštělo rychlostí dvou milionů dolarů za hodinu na současných zhruba 200 milionů dolarů, odhadla agentura Bloomberg. Šumavské dobrodružství Impérium Eikeho Batisty je sice pevně zakořeněno v Brazílii, v minulosti ale zkusilo několik expanzí do zahraničí. Dokonce i do Česka. Na konci 90. let zkoumala možnost těžby zlata v okolí Kašperských Hor společnost TVX Bohemia důlní. Zásoby tehdy odhadla na 100 tun. Kanadští prospektoři hájící Batistovy zájmy ale nakonec kvůli neshodám s ministerstvem životního prostředí a náročnosti těžby z Česka odešli. Dnes se licenci na průzkum ložisek snaží na Šumavě a v Brdech získat společnost Potamon GTS.
Cesta do hlubin Hospodářské výsledky OGX (v mil. BRL)
O autorovi| Blahoslav Hruška, NEPODAŘENÁ DÁLNICE DO ČÍNY. Z největšího přístavu jižní polokoule, který Batista začal vloni budovat nedaleko Ria de Janeira, měly vyrážet obří tankery do Asie. Nyní pro celý projekt hledá kupce. hruskab@mf.cz
