Menu Zavřít

Ilona Švihlíková: Čtvrtá průmyslová revoluce změní svět. Víc, než si myslíte

13. 2. 2016
Autor: čtk

Světové ekonomické fórum v Davosu se věnovalo řadě důležitých ekonomických témat, jak bývá obvyklé, ale dvě z nich se prolínala všemi sezeními: nerovnost a změny, které přináší takzvaná čtvrtá technologická revoluce.

Z prohlášení panelistů bylo navíc patrné, jak se zoufale snaží udržet techno-optimismus, který by přehlušil jasný název panelu: svět bez práce. Do kontextu nevyhnutelné technologické změny patří nejen na konci textu uvedená vzpomínka na J. M. Keynese, vyslovená v hlubinách Velké Deprese, ale také např. cena Financial Times za nejlepší knihu v oblasti byznysu: The Rise of the Robots Martina Forda.

Automatizace, robotizace a rozšíření 3D tisku představují eufemisticky řečeno výzvu, která náš svět změní způsobem, který si dnes možná ještě nedokážeme zcela představit. V Davosu byly prezentovány odhady ztráty a nárůstu pracovních příležitostí – za zmínku stojí např. očekávaný významný pokles pracovních příležitostí v Německu.

Největší ztráty se objevují v administrativě, ve zpracovatelském průmyslu (jehož váha ve vyspělých zemích kontinuálně klesá), ale také v designu, médiích, sektoru zábavy či stavebnictví. Stále důležitější budou lidské schopnosti a dovednosti, kterými nemůže (zatím?) disponovat robot: tedy kreativita, schopnost kriticky myslet, spolupracovat a vyjednávat s ostatními.

Čtvrtá technologická revoluce na nás samozřejmě „nespadne“ ze dne na den. Už nyní tento proces probíhá, vidíme ho např. na návratu amerických firem z Číny, resp. jihovýchodní Asie zpět do USA. Automatizace, Internet věcí a 3D tisk budou podporovat lokalizaci výroby, zmenšování vlivu nadnárodních korporací a změnu mezinárodní dělby práce, kterou máme spjatou s procesem globalizace. Tento návrat výrob ale nebude doprovázen žádným masivním nárůstem pracovních míst v domovské zemi.

Budoucnost už není co bývala

Čtvrté technologické revoluci a jejím možným dopadům se věnuje i nová studie Citigroup a Oxfordské univerzity, Technology at work vs. 2.0 (s podtitulem, který lze do češtiny přeložit Budoucnost už není co bývala).

Jeden z výstupů ukazuje, že technologická změna nebude výlučně zaměřena na vyspělé země, resp. dokonce udává relativně menší dopad např. na Spojené státy (kde už koneckonců tak jako tak probíhá), ale indikuje možnost velkých změn na země jako Čína nebo Etiopie.

Ocenila jsem, že na rozdíl od převládajícího způsobu myšlení „business as usual“, příp. mávnutí rukou nad tím, že přeci stroje nahrazovaly lidskou práci od počátku kapitalismu, analýza hned v úvodu uvádí rozdíly, které mávnutím ruky odbýt nelze.

Důvody pro kvalitativně odlišné posuzování jsou podle autorů tři: změny jsou velice rychlé, technologická změna má široký záběr a především: přínosy z technologické změny jsou velmi nerovně rozděleny. Roste nerovnost a reálné mzdy se odpojily od produktivity práce (jak píše už drahně dlouho např. Mezinárodní organizace práce).

Řada států může padnout

Zajímavé je rovněž porovnání dvou významných trendů vyspělých zemí: demografického vývoje a automatizace. A ještě zajímavější je závěr: automatizace může být jedním z řešení demografického vývoje (ubývající a stárnoucí populace), ovšem větším rizikem pro zaměstnání je automatizace!

V řadě částí je studie značně progresivní, ale v oblasti řekněme socio-ekonomické se drží poněkud zpátky. Přitom je už nyní jasné, že přechod do světa nadbytku (u vyspělých zemí) znamená, že hlavní ekonomický problém a role trhu se dramaticky promění. Trh je možná dobrým mechanismem pro řešení problému nedostatku, je tomu ale i u přebytku?

Promění se také role vlád, přičemž nelze vůbec vyloučit, že řada států se pod tlakem technologické změny a dalších krizí rozpadne. Transformovat se bude nejen pracovní trh, který ještě více zvýrazní diskrepanci mezi kategoriemi zaměstnání a práce, ale naplno také vyhřezne problém pracující chudoby a těch, kteří v tomto novém světě nebudou „použitelní“. Co s přebytečnými lidmi bude klíčová otázka blízké budoucnosti.

První průmyslová revoluce nebyla žádnou procházkou růžovým sadem, protože postupně převedla svět do nového systému: kapitalismu. Kam nás převede čtvrtá technologická revoluce ještě nevíme. Ale myslet si, že vše jen tak pojede při starém, by byla velká chyba.


„Připusťme, že za sto let budeme my všichni …osmkrát bohatší než jsme dnes… Za předpokladu, že nebudou žádné velké války a že nedojde k podstatnému růstu populace, by mohl být ekonomický problém vyřešen. To znamená, že ekonomický problém není – pokud hledíme budoucnosti vstříc – trvalým problémem lidské rasy…

Poprvé tedy od svého stvoření bude muset člověk řešit svůj reálný, vskutku trvalý problém – jak využít svého osvobození od naléhavých ekonomických starostí, jak využít volný čas, pro kterou vědu a zájmy se nadchnout, aby žil moudře, příjemně a dobře…“

J. M. Keynes, 1933


Čtěte další komentáře Ilony Švihlíkové:

Blíží se konec globalizace?

Bude v hlavní roli čínský jüan?

Setrvalá stagnace aneb ďábel přichází?

Řecká tragédie v několika dějstvích

Transatlantická smlouva - v čím zájmu?

Na tygru a bez kontroly

EBF24

Rozhovor s Ilonou Švihlíkovou: Plať daně, kde máš zisky. Matku si měj třeba ve vesmíru


Ilona Švihlíková je ekonomka, vysokoškolská pedagožka a koordinátorka občanské iniciativy Alternativa Zdola, která mimo jiné promýšlí alternativní ekonomické systémy. Je autorkou knih „Globalizace a krize“, „Přelom. Od Velké recese k Velké transformaci“ a „Jak jsme se stali kolonií“.

  • Našli jste v článku chybu?
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).