V Senátu se nedávno konala konference „Role družstevního podnikání v budoucím vývoji ČR.“ Přestože družstevnictví či formy ekonomické demokracie jako takové mají obzvláště pro země jako Česko velký potenciál a přestože se zúčastnili předsedové všech svazů sdružených pod střechovou organizaci Družstevní asociace, přišel jeden jediný poslanec, za Pirátskou stranu.
Ekonomika ČR, chcete-li vznosněji ekonomický model ČR, nutně potřebuje změnu. To koneckonců potvrzovali i předsedové svazu, ať už se na to dívali z makropohledu nebo se věnovali svému sektoru.
Nebudu nudit čtenáře opakováním základních charakteristik modelu ekonomiky ČR, tzv. závislé ekonomiky. Fakta o vlivu zahraničního kapitálu u nás, nižší až střední přidané hodnotě v ekonomice, vysokých odlivech zisku atd. jsou již dostatečně známá. Připomenu nicméně, že hodnoty odlivu zisků z ekonomiky, které eviduje ČNB, budou hodně podhodnocené a to kvůli silnému využívání vnitrofiremních cen. Právě různá „školení, konzultace“, pod které se vejde všechno, nebo předražený software jsou dalším kanálem, kudy se Česku masivně pouští žilou.
Ziskovost ekonomiky ČR je nadprůměrně vysoká, rovněž i tak návratnost investic (a to v mezinárodním měřítku, jak potvrzuje UNCTAD). Česko patří k zemím s relativně nižším podílem náhrad zaměstnancům k HDP (a o to zrcadlově vyšším podílem tzv. hrubého provozního přebytku). Aktuální čísla Eurostatu to jasně dokazují:
Zdroj: Eurostat
Model ekonomiky ČR je neudržitelný a vykazuje již několik let znaky „přezrálosti.“ Bohužel, místo diskuse nad změnou ekonomické (či spíše společenské) strategie, se řešení problému buď „odflákne“, nebo se k němu přistoupí, když už není zbytí (když například začnou padat mosty).
Existuje několik strategií, například defenzivní (úpravy současného modelu, zahrnující například odstranění, respektive významnou modifikaci investičních pobídek, účast zaměstnanců v dozorčích radách atd…). Ale ani tyto relativně umírněné kroky nebyly zatím realizovány ve své komplexnosti.
Zástupci průmyslu často preferují strategii „velký třesk“, tedy modernizaci ekonomiky přes několik velkých staveb či projektů (typicky jaderné elektrárny). A je tu také cesta ekonomické demokracie. Ta zahrnuje podporu a rozvoj družstev a také různých forem zaměstnanecké participace.
Družstevnictví se u nás stále potýká se špatným „image“, takže se tu a tam vyplatí připomenout, že na světě je jedna miliarda družstevníků, že se jedná o vysoce flexibilní formu, kterou můžeme najít v různých sektorech a že první družstvo bylo u nás založeno již v roce 1847.
Nejde ale o nostalgii nad první republikou, která měla de facto charakter družstevně-spolkový. Družstva a další formy zaměstnanecké participace mohou totiž hodně nabídnout i dnes. A obzvláště pro ČR v současné situaci.
Obrana proti recesi i robotům
Jak prokázal výzkum Evropského parlamentu, byla to právě družstva a podniky s účastí zaměstnanců, které nejlépe zvládly Velkou recesi, a prokázaly tak největší odolnost. Není divu, jsou to obvykle lokálně ukotvené podniky, které mají odpovědnost vůči místu, kde fungují.
Firmy, které vykazují nějaké znaky ekonomické demokracie, navíc mají nižší formu nerovnosti, což je vzhledem k blížící se vlně nové robotizace dosti zásadní výhoda. Tyto formy by pomohly zadržet hodnotu v ekonomice ČR, přispěly by i k tolik žádoucímu „narovnání“ vlastnické struktury, která je extrémně vychýlená ve prospěch zahraničního kapitálu.
Kromě družstev se samozřejmě nabízejí i další formy a možná inspirace, jako je americký ESOP nebo v Británii stále populárnější forma finančního podílení se spolupracovníků (méně na rozhodování), která zároveň slouží i jako dobrá obrana vůči zahraničnímu převzetí. O vyšší produktivitě těchto firem poháněné vyšší motivací spolupracovníků ani nemluvě.
Existuje řada možností, které by mohly pomoci ČR vymanit se ze situace závislé ekonomiky. jedná se ovšem o dlouhodobý projekt, jehož účinky se těžko projeví v rámci jednoho volebního období. A tady je zřejmě zakopán pes.
Ilona Švihlíková je ekonomka, vysokoškolská pedagožka a koordinátorka občanské iniciativy Alternativa Zdola, která mimo jiné promýšlí alternativní ekonomické systémy. Je autorkou knih „Globalizace a krize“, „Přelom. Od Velké recese k Velké transformaci“ a „Jak jsme se stali kolonií“.
Od Ilony Švihlíkové dále čtěte:
Proč se Francie a Německo nemohou shodnout na reformě eurozóny
Ekonomika si vede výborně, ale dlouhodobé problémy neřešíme
Kdo sesadí z trůnu americký dolar? Čínský jüan, nebo SDR?
Sankce, kam se podíváš
Renta jako rozšiřující se patologie
