Menu Zavřít

Ilona Švihlíková: Koronavirus může přispět k deglobalizaci

4. 3. 2020
Autor: čtk

Decoupling, neboli odpojování či rozpojování, se na stránkách ekonomických časopisů skloňuje už delší dobu. Jedním z důvodů je samozřejmě politika prezidenta USA Donalda Trumpa, která přes heslo „Make America Great Again“ usiluje o návrat výroby zpět do Spojených států. Prozatím to podle statistik vypadá tak, že z rozpojování mezi USA a Čínou má prospěch hlavně Vietnam.

Je tu ovšem také reshoring, neboli návrat výrob do mateřských zemí, který však nebyl podmíněn rozhodnutími amerického prezidenta, ale spíše rozvojem nových technologií. Náběh na automatizaci může vést k tomu, že výhoda levnější pracovní síly - koncentrované především do oblasti východní, jihovýchodní a jižní Asie - už nebude pro některé firmy a sektory tak zásadní. Prozatím není ovšem tempo tohoto přesunu výrob nijak dramatické. Rozhodně ne tak, aby se dalo hovořit o konci komplikovaných výrobních řetězců.

Šíření koronaviru je vlastně další ukázkou intenzivní propojenosti našeho světa, která ale zároveň znamená i zranitelnost. Finanční globalizace ukázala nové kanály šíření finančních krizí (stačí vzpomenout na příklad krize v jihovýchodní Asii). Šíření koronaviru nyní ukazuje propojenost výrobních řetězců. Je patrné, že když se naruší jeden z článků, nastává problém pro všechny další – ať už se to týká samozřejmě Číny jako „továrny světa“, nebo Itálie a firmy MTA, která je klíčová pro řadu automobilek. Není divu, že bezprecedentní roztříštění výroby, které bylo v rámci nadnárodních firem realizováno v posledních třiceti letech, v takové situaci není vnímáno jako výhoda, ale jako riziko. Politický tlak a rozvoj automatizace pak může zcela změnit současnost hierarchizované mezinárodní dělby práce a prokázat, že kapitál má domov – což je přesně cílem Trumpovy politiky.

Na cestě k mocenským blokům

Napětí mezi USA a Čínou se těžko bude omezovat jen na prezidentování Donalda Trumpa, protože má strategickou dimenzi. Negativní vztah vůči Číně je faktorem, který spojuje jinak roztříštěnou americkou politickou scénu. Čína je americkým tlakem motivována k vytváření a rozvoji vlastních, na amerických dodavatelích, nezávislých technologiích. Podobně zneužívání amerického dolaru (a celkově šíře amerického finančního trhu) pro aplikaci extrateritoriálních sankcí také vyvolává reakci, ať už je to podpora internacionalizaci čínského jüanu, nebo snaha o vytvoření alternativy k systému SWIFT.


Projekt Si Ťin-pchinga v ohrožení. Koronavirus brzdí program Hedvábné stezky

Zdroj: čtk

Kombinace těchto kroků přispívá k onomu odpojování, k menší intenzivně vazeb mezi zeměmi, které ale mohou být zároveň vnímány jako zmenšení zranitelnosti ekonomiky. Pokud převládne zkušenost, že globalizace (ve smyslu ekonomického propojování s technologickým jádrem) přináší velké části obyvatelstva spíše než přínosy náklady, a zároveň představuje strategická rizika, pak není divu, že se tento přístup dříve či později odrazí v nějakém politickém programu. V takovém případě jsme pak na cestě k mocenským blokům, k odděleným „světům“ se svými vlastními finančními pravidly a měnami a technologickými standardy. V horším - leč dosti realistickém - případě se může stát, že zranitelnost vyplývající z propojení mezi zeměmi bude nahrazena nevraživostí a napětím mezi bloky, neustále hrozící konfliktem mezi velmocemi.

bitcoin_skoleni

  • Našli jste v článku chybu?