Průběh kyperské krize vyvolal šok. Těžko říct, kdo mohl být tak skutečně překvapen tím, že se do problémů dostal daňový ráj, jehož banka Laiki byla značně zainteresována v řeckých dluhopisech. Dohoda, která nyní leží na stole, není dokonalá, ale přeci jen se vyvarovala předchozích hrubých chyb.
Zděšení vyvolal původní nápad – k němuž se dnes odmítá hlásit jak kyperská strana, tak Trojka – zdanit i pojištěné vklady do 100 tisíc eur. Raději nedomýšlet, jaká panika a run na banky by se spustily, kdyby kyperský parlament tento návrh razantně neshodil ze stolu. Poučení první: ať už to navrhnul kdokoliv, ukazuje to, že krize se řeší ad hoc a že nejsou vyloučena ani „řešení“, která odporují stávajícím pravidlům. Nemluvě o tom, že jsou ignorovány dopady na další země a na stabilitu eurozóny jako takové. To příliš optimismu nepřidává.
Především Německo vnímá kyperskou krizi jako možnost si to vyřídit se „škodnou“ v rámci celé EU, kterou daňový ráj de facto představuje. Ano, Kypr bezesporu je daňový ráj. A aktiva jeho bank jsou více než 7krát větší než jeho HDP (průměr za EU je cca 3,5).
Ale, namítají Kypřané: co Lucembursko, o které se, zdá se, nikdo zvlášť neobává? Lucemburčané, jejichž důchod na hlavu se nevejde do žádného grafu v rámci EU, mají bankovní sektor téměř 21krát (!) větší než jejich HDP. To je snad normální ekonomika? A navíc, když se Německo nyní tak rozčiluje nad tím, že Kypr je daňový ráj a žil na úkor (u nás bychom řekli, že parazitoval) ostatních zemí EU, copak tento fakt je nový? Copak Kypr se svou pozoruhodnou ekonomickou strukturou nebyl přijat do eurozóny? A odpovědnost za vstup do klubu, přeci nenese jen ten, kdo o něj žádá, ale i ten kdo přijímá.
Kypr jako esence selhání eurozóny
Kypr je esencí selhání v eurozóně. Krize nejsou stále (!) řešeny standardní procedurou. Ukazuje se, zas a znovu, jak chybně je eurozóna nastavena, včetně původních tzv. konvergenčních kritérií. Ta se totiž zaměřovala na indikátory z kategorie „výstup“, ale už se málo zajímala o to, jak se k těm „vysněným“ číslům ekonomika vůbec dostane. Jaká je její ekonomická struktura, jak je integrována do světové, potažmo evropské ekonomiky (a jaké jsou tedy kanály přelévání šoků a míra rezistence).
Kritéria a jejich dogmatičtí prosazovatelé zkrátka ignorovali, z čeho bude daná ekonomika žít. (Mimochodem tyto zásadní otázky jsou do značné míry opomíjeny také v Česku). Tak se tedy v eurozóně ocitlo strukturálně slabé a na evropské periferii ležící Řecko, podobně jako daňový ráj Kypr. Neudržitelnou strukturu hospodářství Kypru nikdo nezkoumal (podobně jako u Irska, či v současnosti u Lucemburska). Bič v podobě různých Paktů euro plus či Fiskálních kompaktů je iracionální restriktivní nástroj německé politiky (která je sama o sobě naprosto chybná a nerovnováhy v rámci eurozóny ještě zesiluje), který chce mít z EU 27 verzí Německa. Nic takového ale nemůže fungovat.
Socializace ztrát aneb Kdo zachrání banky?
Kypr nám ozřejmuje ale další zásadní systémové poruchy. Banky jsou dnes jedním z hlavních rizikových faktorů fungování ekonomiky. Banky, které se kvůli financializaci ekonomiky, staly „too big to fail“ a v řadě případů i „too big to save“, nemají absorpční kapacitu nést ztráty a přelévají problémy na suveréna – stát, který je posunuje dále na daňové poplatníky a nově také vkladatele.
Takovýto systém je ekonomicky i politicky naprosto neudržitelný. Co s tím? Říci si na rovinu: pokud má stát (a eurozóna) fungovat, musí se státu vrátit ekonomická suverenita, včetně fiskální kapacity. Dopis tří ministrů financí (zveřejněný na Financial Times) o zdanění zisků v místě jejich tvorby v případě nadnárodních firem jde správným směrem. Bankovní regulace musí být striktní a koordinovaná. Daňové ráje jsou nekalá konkurence v rámci světového ekonomického systému. Nejenže se nemají stát součástí hospodářských a měnových unií, ale je třeba s nimi podle toho zacházet. Se všemi, ne jen s Kyprem, který měl tu „smůlu“, že vstoupil do eurozóny a dostal se do svízelné situace.
O situaci na Kypru čtěte:
Dohoda na poslední chvíli: Kypr nezbankrotuje. Dopady ale budou tvrdé
Rusové se připravují na úprk z Kypru
Analytici: Kypr čeká propad, eurozóna má poškozenou reputaci
Autorka působí na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze, kde vede katedru politických, společenských věd a ekonomie
