Ohlédneme-li se za pomalu odcházejícím rokem 2016, nemůžeme si rozhodně stěžovat na nudu. Není se čemu divit: nacházíme se v období rekordní koncentrace krizí. Dynamika událostí a jejich přelomový charakter je nesporný a zdaleka neskončí rokem 2016.
Uplynulý rok zdůraznil v rovině politické trend, na který bylo socio-ekonomicky zaděláno už dlouho: vzpouru proti establishmentu. Tato vzpoura voličů se projevila jak u Brexitu, tak v amerických volbách, ale také u italského referenda. A abychom se nedrželi jen striktně západocentristického projetí, uveďme překvapivého vítěze filipínských prezidentských voleb, který se už stará v jihovýchodní Asii o pořádný „šrumec.“
I když se jedná o rozdílné země, společná je jim frustrace občanů z nesplněných očekávání přínosů globalizace. Ještě nedávno nebylo těžké najít čistě pozitivní, ba přímo nadšená hodnocení tohoto fenoménu, kterému ovšem po roce 2008 poněkud dochází dech.
Slibované miliony nových úžasných pracovních míst se jaksi nedostavily a široké masy obyvatelstva už zjistily, co pro ně znamená kombinace liberalizace, deregulace a privatizace. Více prekarizované práce, více nejistoty, více tlaku na „přizpůsobení se ekonomickým podmínkám“, které se přestávají slučovat s normálním životem. A ve Spojených státech je mladé generaci jasné, že představa, že každá generace se má lépe, než ta předchozí, se poněkud neslučuje s břemenem dluhu ze školného spláceného z pofiderní práce ve Starbucks v kombinaci s potravinovými poukázkami.
Další komentáře Ilony Švihlíkové:
Blíží se konec globalizace?
Sirotci neoliberalismu
Robotizace otevírá dveře dystopiím
Vzpoura proti zajetému establishmentu, který neumí říkat nic jiného než „žijeme v nejlepším z možných světů (v případě horního 1 % to možná bude i pravda), či „nikdy jsme se neměli tak dobře“ naráží na socio-ekonomickou realitu, která – a to se letos ukázalo velmi silně – nakonec vždy zvítězí. To ale bohužel vůbec neznamená, že voličská vzpoura bude úspěšná – ve smyslu zlepšení situace „těch dole.“
Zatím je příliš brzy soudit, co z této anti-establishmentové vzpoury (čítajíc v tom samozřejmě i média) vyplyne. Zdá se, že jedním z nejvýraznějších prvků vzpoury je návrat k národním zájmům. Není to až zas tak překvapivé, protože právě globalizace zesílila asymetrii mezi politickou legitimitou národního státu a mezi skutečnou mocí, nacházející se spíše v nadnárodních strukturách. Přestože národní státy obvykle nebývají tak bezmocné, jak se jejich představitelé někdy prezentují, pokles jejich ekonomické suverenity je od 80. let nepopiratelný.
Závod ke dnu, který je jednou z charakteristik globalizace, je závodem, v němž nakonec prohrají všichni, říkal americký ekonom Joseph Stiglitz. Tato prohra dopadá intenzivně na široké vrstvy obyvatelstva, kteří hledají alternativu. Lidé svou identitu stále opírají o stát a necítí se rozhodně být příslušníky „Mezinárodního měnového fondu.“ Posílení odpovědnosti státu za své občany, spolu se zvolením správných hospodářských nástrojů, by mohlo pomoci vrátit důvěru v demokratický proces a taktéž snížit sílící sociální napětí ve společnosti.
Je ale potřeba dát si pozor na druhý extrém. I když proces globalizace, pravděpodobně i vlivem technologií, ochabuje (viz slábnoucí vazba mezi mezinárodním obchodem a světovým HDP), neznamená to, že neexistují společné úkoly, či problémy. Zmiňme například setrvalé daňové úniky přes daňové ráje či často destabilizující kapitálové toky.
Potřebujeme nastavit rovnováhu mezi legitimitou státu a jeho demokratickou odpovědností vůči svým občanům, která musí být doprovázena dostatečně funkčními nástroji, tedy posílením ekonomické suverenity státu. Zároveň je ale potřeba kultivovat prostor pro diskusi a společnou akci nad problémy, které v rámci jednoho státu řešitelné nejsou. Rok 2016 nám ukázal, že kyvadlo se od nadnárodního establishmentu začíná přesouvat k národním zájmům. Kdy a zda bude nalezena rovnováha, může rok 2017 výrazně napovědět.
Ilona Švihlíková je ekonomka, vysokoškolská pedagožka a koordinátorka občanské iniciativy Alternativa Zdola, která mimo jiné promýšlí alternativní ekonomické systémy. Je autorkou knih „Globalizace a krize“, „Přelom. Od Velké recese k Velké transformaci“ a „Jak jsme se stali kolonií“.
Od autorky dále čtěte:
