S autorem analýzy „Konec iluzí“ (EURO 51/52/2002) se dá souhlasit v základní, asi nepříliš překvapující tezi, že čerpání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie po našem vstupu rozhodně není samozřejmostí, a že bude nutné učinit mnohé, aby byly tyto prostředky správně využity. Článek však obsahuje množství nepřesností i podstatných chyb, a je tedy vhodné jeho obsah okomentovat a doplnit. Pro někoho drobné detaily mají mnohdy velký význam.
Je i Fond soudržnosti.
Základní popis strukturálních fondů ukazuje základní možnosti pro Česko poměrně dobře, ale je škoda, že autor neuvádí konkrétní čísla. Pro představu: v Kodani schválené prostředky na takzvané strukturální operace mají činit v letech 2004 až 2006 (dále uváděné údaje se také vztahují k tomuto období) 2,33 miliardy eur. Z těchto prostředků činí strukturální fondy téměř 1,5 miliardy eur (tedy 64 procent), zbývajících podstatných 0,83 mld. eur (téměř 36 procent) poplyne z Fondu soudržnosti (Kohezního fondu). Je dobré na něj nezapomínat, přestože v názvu nemá přímo slovo strukturální, do této oblasti patří. Navíc se pro něj uplatňují v mnohém jednodušší pravidla. U iniciativ Společenství je důležité, že dvě z nich - Urban II a Leader+ - nebudou z rozhodnutí Evropské komise v letech 2004 až 2006 v kandidátských zemích podporovány v rámci zjednodušení už tak náročných příprav.
Cíle 1 až 3.
Zdůraznění významu Cíle 1 je na místě, v případě Česka bude jeho podíl při čerpání ze strukturálních fondů činit až 86 procent. Nicméně není důvod „zatajovat“, že kromě něj jsou k dispozici Cíle 2 a 3, z nichž Cíl 2 (podpora hospodářské a společenské přeměny oblastí, jež čelí strukturálním obtížím) bude moci na 31 procent území využít i Praha. Stejně jako celý Cíl 3, který je zaměřen na podporu přizpůsobování a modernizace politik a systémů vzdělávání, školení a zaměstnanosti. Prostředky na tyto cíle sice budou tvořit pouze necelých osm procent, ale stále je to víc než šest procent určených na zbývající dvě iniciativy (Interreg - následovník docela populárního Phare CBC, a Equal).
Pokud jde o termín využívání těchto prostředků, opravdu nelze očekávat, že datem vstupu do unie je vše vyřešeno. Splnění mnoha předpokladů je skutečně náročné a nelze ho podcenit. Nicméně otázka pro státní správu, zda pracuje na zřízení zřejmě tří platebních agentur, je mimo realitu. Už rok je usnesením vlády stanoveno, že platebním orgánem (nikoliv agenturou) bude Národní fond na ministerstvu financí, který by měl celý proces zvládnout.
Operační programy.
Nejvýznamnější otázkou jsou pravidla čerpání prostředků prostřednictvím příslušných dokumentů - takzvaných operačních programů. Z článku „Konec iluzí“ by se mohlo zdát, že jejich vypracování teprve probíhá, ale příprava už je u konce, přičemž jedním z kritérií Evropské komise při schvalování bude způsob vzniku, jak byl dodržen důležitý princip partnerství. Pokud je mi známo, Hospodářská komora i svazy byly konzultovány. Omezení se pouze na takzvané sektorové programy (a jejich vázání na jednotlivé fondy) je chybou, bylo by vhodné upozornit minimálně na existenci operačního programu Průmysl a podnikání, který je na podnikovou sféru přímo cílen. Přestože tento program, ale i další navržené sektorové budou významným zdrojem financí, v článku není vůbec zmíněn Společný regionální operační program, jehož podíl na alokaci (z prostředků na Cíl 1) ve výši 35 procent jistě není zanedbatelný.
Nepodceňujte úředníky.
Přes velké množství již udělané práce, je třeba na všech stranách ještě hodně úsilí, abychom prostředky unie využili co nejefektivněji. Ačkoliv se státní správa snaží, pokud jde o informovanost, není to dostačující. Pro podnikatele však také platí „kdo víc ví, ten se může lépe rozhodnout“, a proto musí nutit své profesní organizace k větší aktivitě v této oblasti. Možná pak zjistí pro leckoho překvapivou věc - že je někdy lepší jít raději přímo k úředníkům, než se obracet na poradenské firmy. Protože i mezi úředníky se najde mnoho takových, kteří pracují kvalitně, rychle a mají morálku.
Význam strukturálních fondů je opravdu značný, a to nejen z hlediska výše prostředků. Přestože je pro Česko každé euro zdarma (jedná se o granty) dobré, absolutní výše v poměru ke státnímu rozpočtu opravdu není ohromující (taková jedna větší zkrachovalá banka). Nicméně bagatelizování této podpory Václavem Klausem v rozhovoru „Jsem holubičí povaha“ (EURO 51/52/2002) je zbytečné, prostředky unie svým jsou významné svým cíleným zaměřením na podporu strukturálních změn. Aniž bych byl bezbřehým optimistou, pokud jde o formu našeho směřování do unie a naši budoucnost v ní, ze zkušeností jiných lze ponechat hůl nezlomenou. I když bruselský úředník není zdaleka neomylný, pořád bych měl větší obavy o toho českého. Neboť jeho jazyková vybavenost, přehled ve složité problematice, pružnost při řízení složitých procesů, obhajoba českých zájmů a v neposlední řadě efektivní využití moderní techniky je při dnešním stavu státní správy úzkoprofilovým zbožím, na což v důsledku doplatí všichni obyvatelé České republiky.
