I když více než polovina firem není se svým zabezpečením spokojená, tři čtvrtiny z nich s tím neplánují nic dělat. Ukazuje to průzkum společnosti Safetica uspořádaný ve spolupráci s odborným partnerem Unie středních a malých podniků mezi 750 tuzemskými společnostmi, jehož výsledky poskytla týdeníku Euro.
„Dopady úniků dat mohou být různé, od těch menších až k těm nejhorším průšvihům. Menší incidenty jsou spojeny především s velkými finančními ztrátami pro danou společnost. Nejhoršími jsou pak trvalé poškození dobrého jména a následný bankrot společnosti. Často se to stává v případech, kdy společnost například ztratí klíčové lidi, kteří si odnesou citlivé informace. Tito lidé založí konkurenční společnosti, přetáhnou zákazníky a původní firma potom mnohdy skončí,“ uvádí Jakub Mahdal, šéf společnosti Safetica Technologies, která se prevenci úniků dat věnuje.
Firmy řeší bezpečnost s křížkem po funuse
Podniky se úniky dat nechlubí, jde přece jen obvykle o jejich selhání a v sázce jsou vztahy s obchodními partnery. Přesto by zveřejňování podobných událostí prospělo. Zvlášť proto, že by vedení tuzemských společností kladlo větší důraz na prevenci. V Česku je totiž obvyklé, že firmy začnou bezpečnost řešit, až když k úniku citlivých informací dojde.
Větší pozor už si dávají mimo jiné na ministerstvu školství. Ke konci roku 2011 se kvůli chybě úřednice dostala na internet jména bezmála 900 znevýhodněných romských studentů, kteří byli při studiu podporováni dotacemi. Vzhledem k tomu, že součástí dat byly i citlivé informace, hrozila ministerstvu pokuta až deset milionů korun. Úřad pro ochranu osobních údajů nakonec v polovině loňského roku vyměřil pokutu 450 tisíc korun.
Veřejné citlivé údaje
„Životy 2200 lidí jsou veřejně přístupné na internetu a kdokoli může získat všechny jejich osobní údaje. Jména, data, adresy, e-maily, telefonní čísla, jejich kompletní životopisy, kde studovali, kde pracovali. A to pomocí pár kliknutí myší,“ takovým způsobem upozornila na únik dalších citlivých dat skupina Anonymous v březnu loňského roku.
Stalo se to slovenské finanční skupině Penta, přes jejíž web se daly téměř rok objevit životopisy lidí ze Slovenska, Polska i Česka, kteří se ve skupině ucházeli o zaměstnání. Podle zástupců Penty, která byla tehdy propírána v tisku i kvůli zapletení do korupční kauzy Gorila (Euro 3/2012), za to mohla externí firma, jež spravovala webové stránky.
Kompletní text naleznete v aktuálním vydání týdeníku Euro.
Čtěte také:
Z Komerční banky unikla citlivá data klientů, i exministra financí Kalouska
Hackeři napadli web Applu, ukradli osobní data
PlayStation špatně chránil osobní data, Sony musí zaplatit pokutu 250 tisíc liber
