Dle většiny manažerů by prezident Václav Klaus měl podepsat Lisabonskou smlouvu
Měl by prezident Václav Klaus okamžitě podepsat Lisabonskou smlouvu, pokud ji Irové schválí v referendu?
- Ano 66 %
- Ne 26,6 %
- Nevím 7,4 %
Vytrvá český prezident Václav Klaus v odporu vůči podpisu Lisabonské smlouvy i po jejím schválení v irském referendu? Značně bude záležet na rozhodnutí Ústavního soudu o stížnosti senátorů ODS, v níž napadají některé body Lisabonské smlouvy a zpochybňují její soulad s českou ústavou. Pokud včas rozhodne, že ústava je s ní v souladu, bude zajímavé sledovat, zda prezident Klaus použije další obstrukci, či Lisabonskou smlouvu podepíše. Dle 66 procent manažerů by ji měl v případě úspěšného irského referenda hned podepsat.
Souhlasí s nimi respondent, který si však klade nesplnitelnou podmínku: „Prezident Václav Klaus by měl podepsat Lisabonskou smlouvu (LS) dříve, než ji Irové schválí v referendu.“
Opačné stanovisko se objevuje v záporné odpovědi: „Podpis LS nemůže být vázán na schválení jinou zemí, ale výhradně na rozhodnutí prezidenta ČR. Irové se v referendu vyjadřují k tomu, zda považují LS za výhodnou a akceptovatelnou pro Irsko, nikoli pro ČR. Jinou otázkou je, zda prezident Klaus má, či nemá LS podepsat. Bez ohledu na to, zda ji ratifikovaly jiné země Evropské unie.“
Kladně odpovídá následující manažer: „Už asi měl. Nejsme natolik důležití, abychom si mohli budovat image ,kazišuka‘.“
Jiný názor zaznívá v další záporné odpovědi: „Je Václav Klaus prezidentem ČR, nebo Irska? Pokud smlouvu podepsat nechce, a nedivím se mu, neměl by se schovávat a říci jasné stanovisko českým občanům, proč to neudělá, a pak přesvědčit politiky, soudce a třeba i Marťany a nést za své rozhodnutí následky.“
Poněkud skeptická je tato kladná odpověď: „Pokud je Václav Klaus realistou, pak by ji podepsat měl. Je však všechno možné – jen ne realista.“
Kladně ani záporně nedokáže zodpovědět tento respondent: „Je to záležitost prezidenta Klause. Pokud tedy chceme prezidenta s vlastním názorem. Volba jakéhokoli zástupce přece neznamená, že má vždy jednat, jak se po něm žádá. Pak by byl zbytečný. Skoro se mi chtělo odpovědět, že neměl, protože za posledních několik let nemá EU nic podstatného, čím by se mohla pochlubit. V porovnání s jinými regiony je spíše neúspěšná, zkostnatělá a bez jasného postoje k čemukoli. Takto však uvažuji já. Prezident má právo uvažovat a jednat dle svého.“
Kladně odpovídá následující manažer: „Měl, přestože s mnoha argumenty proti jejímu přijetí lze souhlasit. Pozice státu se však má uplatňovat v rámci jednání, případně v procesu následného rozhodování, a nikoli obstrukcí. Ta je v případě zdržování podpisu u smlouvy ratifikované Parlamentem hraniční.“
Nesouhlasný postoj zaujímá další respondent: „K tomu lze dodat, že prezident Klaus má konečně možnost nepodlehnout hrubému a nevybíravému nátlaku spojenců, kteří nás v historii často tlačili – a opět tlačí – ke zdi, a nepodepsat pro ČR nevýhodnou smlouvu, jež v mnohém drasticky omezuje naši státní suverenitu. Pod brutálním nátlakem nepřátelských zemí i spojenců podepsali tragické a pro Česko zničující smlouvy v roce 1938 prezident Edvard Beneš, v roce 1939 prezident Emil Hácha a v roce 1968 prezident Ludvík Svoboda. Teď konečně máme možnost nepodlehnout a bránit svou suverenitu. Věřím, že prezident Klaus této příležitosti využije a LS neratifikuje.“
Jiný přístup zaznívá v kladné odpovědi: „Měl ji bez prodlení podepsat už po schválení Parlamentem, byť v jeho případě zřejmě se skřípějícími zuby. Prezident Klaus si však osobuje pravomoci, které mu nenáleží, a zneužívá své postavení k prosazování osobních zájmů. Nikdo mu nebrání hlásat názory o evropské integraci, pokud to činí jako soukromá osoba či stranický politik, kdyby jím byl. Jako prezident je však vázán psanými i nepsanými pravidly – především slušného chování, která by u demokratického politika měla být samozřejmostí. Prezident prohrává boj proti evropské integraci, protože nenabízí žádnou alternativu. EU určitě není dokonalá, ale je to mnohem lepší nástroj k udržení regionálního míru a k hospodářské spolupráci než ty předchozí. Pokud by Václav Klaus byl pouze skeptickým politikem upozorňujícím na nebezpečí a úskalí, která mohou z evropské integrace vyplynout, bylo by jeho chování užitečné a často i vítané. Pokud však zneužívá demokratická pravidla a je rozhodnut použít k prosazení svého názoru jakoukoli obstrukci, posouvá českou politiku východním směrem.“
Odpovídalo 135 manažerů
