Dosud nejrychleji rostoucí velkou ekonomiku světa v poslední době trápí poměrně závažné potíže. Vyplývá to z nejnovějších údajů indického statistického úřadu, podle nichž tamní hospodářství ve třetím čtvrtletí vzrostlo pouze o 5,4 procenta. Ačkoliv toto číslo možná na první pohled nevypadá vůbec špatně, jedná se o nejmenší růst za posledních sedm čtvrtletí. Indická centrální banka (RBI) navíc původně očekávala, že ve zmíněném období přidá ekonomika rovných sedm procent.
S nepříznivými údaji sice řada expertů tak nějak počítala, indické trhy ale i přesto byly nastalou situací nemile zaskočeny. „Zdá se, že po zveřejnění nejnovějších čísel o růstu HDP se rozpoutalo peklo, ačkoliv k takovémuto vývoji situace v poslední době směřovala. Vidíme totiž jasné zpomalení (růstu) hospodářství a vážný problém na straně poptávky,“ shrnula pro BBC ekonomka Rajeshwari Senguptaová.
Kromě zmíněného oslabení spotřebitelské poptávky za současným děním stojí i stagnující soukromé investice. „Bez silné poptávky firmy investovat nebudou, ovšem bez investic do vytváření pracovních míst a zvyšování příjmů obyvatel se poptávka nemůže zotavit. Je to zkrátka začarovaný kruh,“ doplnila Senguptaová.
Zelenina zdražila o 40 procent
Někteří lidé z oboru se domnívají, že růst indické ekonomiky aktuálně dusí hlavně zbytečně vysoké úrokové sazby, které zdražují veškeré půjčky jak jednotlivým podnikům, tak spotřebitelům. To následně vede ke snížení investic a utlumení spotřeby, což jsou klíčové faktory hospodářského růstu.
Logickým krokem by bylo základní úrokové sazby snížit, k tomu se však RBI příliš nemá, a to především kvůli vysoké inflaci. Ta v Indii v říjnu vzrostla na 6,2 procenta, což představuje nejvyšší hodnotu za posledních 14 měsíců. Dle centrální banky by měla být nanejvýš čtyřprocentní.
Nárůst inflace podle odborníků ovlivňují především rychle se zdražující potraviny, jelikož třeba ceny zeleniny se v říjnu meziročně zvýšily o více než 40 procent. Podle vyjádření RBI pro CNBC za tím stojí hlavně nepříznivé počasí v posledních měsících a také růst mezinárodních cen zemědělských komodit.
Luxusní zboží už tolik netáhne
Faktorů, jež nepříznivě ovlivňují indickou ekonomiku, je naneštěstí mnohem více. Podle Senguptaové je zásadní především fakt, že po prudkém vývoji v posledních letech se nyní zpomaluje sektor „nové ekonomiky“. Do něj spadají především špičková outsourcingová centra, která se zaměřují na výzkum a vývoj, inženýrský design a konzultační služby. Toto odvětví zažilo prudký rozvoj po skončení pandemie covidu, přičemž aktuálně zaměstnává zhruba dva miliony vysoce kvalifikovaných pracovníků a generuje roční tržby ve výši 46 miliard dolarů (více než 1,1 bilionu korun).
„Firmy v tomto sektoru v uplynulých dvou letech výrazně poháněly ekonomiku i tím, že jejich zaměstnanci utráceli za luxusní zboží, kvalitní nemovitosti a drahá auta. Nyní už se ale odvětví příliš nerozvíjí, takže se mění spotřební vzorce, a zároveň s tím postupně klesají i výdaje obyvatel velkých měst,“ vysvětlila Senguptaová.
Ještě horší situace pak panuje v sektoru „ekonomiky staré“. Ten už mnoho let nutně potřebuje zásadní reformy, které by mohly být katalyzátorem jeho růstu. K žádnému podobnému kroku se ale zatím neschyluje, přičemž jak už bylo zmíněno, dobře to nevypadá ani se soukromými investicemi.
Mnoha „tradičním“ indickým firmám navíc komplikuje situaci i vysoké dovozní clo, jež za posledních deset let vzrostlo ze zhruba pěti na současných sedmnáct procent. To je problém, protože kvůli propojeným dodavatelským řetězcům pochází určitá část komponentů v indických výrobcích ze zahraničí. Clo přitom zvyšuje jejich cenu, což se logicky projevuje rovněž na finální cenovce za hotové zboží, které je potom méně konkurenceschopné.
Rychlý růst, ale z extrémně nízkých hodnot
Analytikům se, kromě všeho již uvedeného, nelíbí ani skutečnost, že RBI utratila v posledních měsících zhruba 50 miliard dolarů (téměř 1,2 bilionu korun) ze svých devizových rezerv na ochranu rupie. Tuto částku označují za příliš vysokou. Udržování silné rupie prostřednictvím intervencí navíc podle nich snižuje konkurenceschopnost indických firem tím, že zdražuje jejich zboží na globálních trzích, což se následně projevuje snížením exportu.
„Proč centrální banka tolik podporuje rupii? Tato politika je špatná pro ekonomiku i pro export. Možná to dělají kvůli tomu, aby země na mezinárodním poli působila lépe. Asi prostě nechtějí ukázat, že indická měna je slabá,“ řekl bývalý ekonomický poradce tamní vlády Arvind Subramanian.
Právě vykreslování ekonomické situace země v lepším světle, než jaká je realita, představuje dle Senguptaové jeden z vůbec největších problémů, který indickou společnost, a tedy i její hospodářství, v současné době sužuje. Neustálé zdůrazňování faktu, že Indie je nejrychleji rostoucí ekonomikou světa, brání zásadním reformám, jež jsou nezbytné pro podporu investic, exportu a vytváření pracovních míst.
„Stále jsme chudá země. Naše HDP na hlavu je nižší než tři tisíce dolarů, zatímco v USA je to zhruba 86 tisíc dolarů. Sice tedy rosteme rychleji než Spojené státy, tento fakt ale sám o sobě rozhodně nestačí,“ uvedla.
Nic závažného se neděje, tvrdí vláda
Vyřešit aktuální ekonomické problémy Indie rozhodně nebude snadné. Vzhledem k nedostatku soukromých investic padají návrhy na to, aby vláda zvýšila mzdy státních zaměstnanců, což by mělo vést právě k nárůstu spotřeby. Někteří analytici zase pro změnu akcentují důležitost snížení dovozních cel nebo přilákání investic zahraničních společností, které v posledních letech odcházejí z Číny.
Jak ale vyplývá z prohlášení vlády, vedení země se zatím k žádným velkým změnám své politiky nechystá. „Současný pokles HDP není systémový, je spíše výsledkem snižování vládních výdajů během čtvrtletí, v němž se odehrávaly volby. Očekávám tedy, že v dalším čtvrtletí růst nedávný pokles vyrovná. A Indie díky tomu navzdory všem problémům pravděpodobně nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou světa zůstane i nadále,“ dodala ministryně financí Nirmala Sitharamanová.